Kyjev – Proruští povstalci ve východoukrajinském Luhansku propustili většinu z 60 rukojmích, které drželi v centrále tajné služby SBU. Podle ukrajinské tajné služby drží separatisté už jen čtyři lidi. Luhanská policie ovšem veškeré zprávy o osvobození rukojmích popřela. Ministr vnitra dnes oznámil, že situace na separatistickém východě bude vyřešena do 48 hodin, a to buď diplomaticky, nebo silou.
Rukojmí se podle SBU dostali na svobodu po několikahodinových vyjednáváních mezi místními představiteli a povstalci. Místní policisté ale tvrdí, že žádné osoby v kancelářích tajné služby zadržovány nebyly. Sami demonstranti připouštějí, že z okupovaného objektu vyšlo několik desítek osob. Byli to ale prý „slabí jedinci“, kteří podlehli atmosféře vyhrocené konfrontace.
Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že situace na separatistickém východě bude vyřešena do 48 hodin, a to buď diplomaticky, nebo silou. „Jsou dvě možnosti - politicky a vyjednáváním, nebo silou,“ řekl ministr vnitra Arsen Avakov. „Těm, kteří chtějí dialog, nabízíme rozhovory a politické řešení. Menšina, která usiluje o konflikt, se dočká rázné odpovědi ukrajinských úřadů,“ dodal.
V centru Luhanska dnes vyrostl stanový tábor a druhá fronta barikád v očekávání policejního útoku. Lidé podle agentury Unian demonstrantům přinášejí potraviny, ošacení a pitnou vodu. Na náměstí se shromáždila asi tisícovka lidí, což je o něco málo méně než v úterý. Na improvizovaném pódiu luhanští umělci zpívají ruské vlastenecké písně, které se střídají s modlitbami pravoslavných popů.
Ruská propaganda na Ukrajině šíří zprávy, že do Luhanska dorazilo početné komando bojovníků ultranacionalistické ukrajinské organizace Pravý sektor. Podle zprávy agentury ITAR-TASS se připravuje rozsáhlá násilná akce proti proruským aktivistům, které bude přímo velet vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš. Do města prý dorazily i obrněné transportéry.
Separatisté v Doněcku požádali Krym o pomoc
V Doněcku dnes pokračuje vyjednávání, jehož cílem je uvolnit sídlo místního gubernátora obsazené od víkendu proruskými demonstranty. Kolem obsazené budovy se stále zvětšují barikády, na místo přišly stovky příznivců separatistů. Ti na improvizované tiskové konferenci oznámili, že žádají o pomoc Krym, který zná mechanismy pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku.
„Pořádkové jednotky doněcké policie celý prostor úplně vyklidily. Samotnou budovu, ve které zasedá separatistické vedení, i její zhruba kilometrové okolí ovládají radikálové, policie není vůbec vidět,“ popsal situaci zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Demonstranti už v úterý stanovili datum referenda o federalizaci Ukrajiny, má se konat 11. května. Gubernátor Doněcké oblasti Serhij Taruta dnes potvrdil slova ministra Avakova, že konflikt je naléhavě nutné ukončit. Silové řešení je podle něj ale až na posledním místě.
Dobkin není v Luhansku vítán, proruské radikály prý zradil
Pískotem a údery pěstí vyprovodili demonstranti v Luhansku proruského prezidentského kandidáta Michaila Dobkina. Nedávný charkovský gubernátor, oficiální kandidát bývalé vládní Strany regionů, se chtěl v centru města pokusit o vyřešení konfliktu vyvolaného obsazením centrály tajné služby. Místní ho ale mají za zrádce. „Tak se ke mně nechovali ani majdanovci v Kyjevě,“ protestoval prezidentský kandidát.
Dobkin byl ještě nedávno na východě Ukrajiny celebritou, podle luhanských radikálů ale svůj politický program zradil. Je stoupencem federalizace a odtržení východoukrajinských regionů odmítá. Demonstrantům vzkázal, aby problémy řešili jednáním a obsazené budovy vyklidili.
Biden hovořil s Ficem o plynu pro Ukrajinu
O situaci na Ukrajině dnes telefonicky hovořil americký viceprezident Joe Biden se slovenským premiérem Robertem Ficem. Vedle nadcházejících voleb byla hlavním tématem energetická bezpečnost Kyjeva - Slovensko je totiž klíčovou zemí k zajištění zpětných dodávek plynu na Ukrajinu, čímž by se snížila závislost této země na dodávkách z Ruska.
Biden poděkoval Ficovi za to, že Slovensko pomáhá s plány na rozšíření energetických zdrojů pro Ukrajinu. Západ v této věci považuje za základní snížit ukrajinskou závislost na ruském plynu, což mají zajistit zpětné dodávky této suroviny z Evropy. V takovém případě by plyn proudil v opačném směru, tedy z Evropy na východ.
„V otázce takzvaného reverzního toku plynu na Ukrajinu premiér Fico potvrdil, že Slovenská republika je připravena uskutečnit všechny příslušné kroky za předpokladu, že ukrajinská strana splní své finanční závazky a dodrží smlouvy zajišťující dodávky zemního plynu z Ruské federace na Slovensko,“ uvedl k telefonátu Fica s Bidenem tiskový odbor slovenského úřadu vlády.
Tento týden nicméně slovenský plynový operátor Eustream podle agentury Reuters sdělil, že obrácení dodávek v kterémkoliv ze čtyř plynovodů dodávajících ruský plyn přes Ukrajinu na Slovensko by porušovalo podmínky smlouvy s ruským Gazpromem. Ten již o uplynulém víkendu zpochybnil zákonnost plánů na zpětné dodávky plynu.
V dnešním prohlášení nicméně Eustream konstatoval, že „je plně kompetentní a má absolutní kontrolu nad přepravou plynu na území Slovenska“. „Nemůžeme potvrdit informaci, že Eustream potřebuje jakékoli povolení Gazpromu k realizaci reverzních dodávek plynu na Ukrajinu,“ uvedla společnost v prohlášení s tím, že jednání s ukrajinskou stranou pokračují v souladu s dohodnutým harmonogramem.
Dodávky plynu na Ukrajinu byly i tématem jednání ruské vlády s prezidentem Vladimirem Putinem. Moskva Ukrajině začátkem měsíce ceny plynu zvýšila o 200 dolarů na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Kyjev je ovšem ochoten platit Moskvě maximálně 268 dolarů za tisíc metrů krychlových. O dodávkách levnějšího plynu chce proto jednat v Evropě. Moskva pohrozila, že by od Ukrajiny mohla vyžadovat za dodávky plynu platby předem.
Putin během jednání mimo jiné konstatoval, že by Rusko mělo být připraveno podpořit domácí výrobu, aby nahradilo výpadky v dovozu z Ukrajiny v případě, že se Kyjev rozhodne pro zavedení obchodních restrikcí.
Rusko: Není důvod k obavám, k invazi se nechystáme
Moskva dnes opětovně ujistila Západ i Kyjev, že nechystá invazi na východní Ukrajinu. Reagovala tak na obavy, které vyvolávají její vojáci u východoukrajinských hranic. Podle posledních odhadů se v příhraničí nachází asi 80 000 ruských vojáků. „Spojené státy a Ukrajina nemají žádný důvod k obavám. Rusko mnohokrát prohlásilo, že na svém území u hranic s Ukrajinou neprovádí žádnou neobvyklou či neplánovanou činnost, která by měla vojenský význam,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Rusko prý předalo Ukrajině většinu výzbroje zabavené na Krymu
Rusko už Ukrajině předalo prakticky veškerou pásovou a kolovou vojenskou techniku, kterou během března při záboru Krymu zabavily ruské jednotky. Podle ruského ministerstva obrany se technika přepravuje po moři do ukrajinských přístavů ve stavu, v jakém ji ukrajinští vojáci při opouštění Krymu „zahodili“. Někteří ukrajinští důstojníci totiž v minulých dnech ruskou okupační správu obvinili, že ukrajinskou výzbroj před předáním záměrně poškozuje a ničí. Některé cennější kusy si prý Rusové nechávají.
Ukrajina i sankce proti Rusku tématem pro Radu Evropy
Parlamentní shromáždění Rady Evropy věnuje celé dnešní jednání situaci na Ukrajině. Podle Kyjeva nové nepokoje na východě země podněcuje Moskva.
- „Ruští agenti a provokatéři tam byli vysláni, aby vyvolali chaos. To je absolutně nepřijatelné. To, co dělá Rusko, jsou protiprávní snahy o destabilizaci suverénního státu,“ zhodnotil situaci americký ministr zahraničí John Kerry.
Rusko naopak obviňuje Kyjev, že při potlačování nepokojů využil na 150 Američanů ve službách soukromé bezpečnostní firmy, v zemi prý působí i američtí agenti.
