Rusové budou v neděli volit prezidenta. Volby byly stanoveny na 18. března, tedy na den přesně čtyři roky poté, co Vladimir Putin slavnostně podepsal smlouvu o připojení anektovaného ukrajinského poloostrova Krym k Rusku. Oficiálním důvodem jsou volební zákony, někteří pozorovatelé se ale domnívají, že jde o pokus využít výročí ke zvýšení účasti a podpory Putina ve volbách. Průzkumy sice nenaznačují výraznější nespokojenost obyvatel Krymu s tamní situací, anexe se ale stále odráží jak v ekonomické situaci, tak především v oblasti lidských práv.
Krym čtyři roky po anexi: Rusko opravuje silnice, ceny rostou a kritici končí ve vězení
Obyvatelé okupovaného Krymu budou ruského prezidenta volit vůbec poprvé. Podle průzkumu ruské státní agentury VCIOM z konce ledna se k urnám určitě nebo spíše chystá 89 procent dotázaných, přičemž 90 procent respondentů hodlá volit Putina. Sám ruský prezident poloostrov v poslední den předvolební kampaně navštívil, jeho kancelář ale tvrdí, že návštěva s volbami nesouvisí.
Putin přijel na Krym při příležitosti čtvrtého výročí ruské anexe a o čtyři roky starých událostech mluvil jako o znovunastolení „historické spravedlnosti“ a příkladu „skutečné demokracie“. Připustil také, že je stále třeba udělat mnoho pro zvýšení životní úrovně na Krymu. „Když jsme spolu, tvoříme mohutnou sílu schopnou vyřešit i ten nejtěžší úkol,“ uvedl na mítinku v Sevastopolu.
Moskva výrazně investuje do rozvoje krymské infrastruktury: opravují se silnice, modernizují se nemocnice, staví se nové mosty. V hlavním městě Simferopolu jezdí zbrusu nové ruské autobusy a tamní mezinárodní letiště dostalo novou halu.
Prezident Putin na návštěvě Krymu (zdroj: ČT24)
Ruský průzkum: Téměř žádné problémy
Právě peníze, které Rusko pumpuje do infrastruktury poloostrova, oceňují podle průzkumu státního VCIOMu i tamní obyvatelé. Na otázku, co se podle nich za poslední rok zlepšilo, odpovědělo nejvíc dotázaných (37 %) s odkazem na opravy, že právě dopravní situace.
Podle VCIOMu to také vypadá, že drtivou většinu obyvatel netrápí žádné problémy: 88 procent dotázaných je naprosto či spíše spokojeno se svým životem a 82 procent hodnotí stejně celkovou situaci na poloostrově.
Na otázku, co se na Krymu za poslední rok nejvíc zhoršilo, odpověděla téměř třetina (30 %), že žádné problémy nejsou. Stejně odpověděla největší část dotázaných (21 %), když měla vyjmenovat, které problémy je nejvíc znepokojují.
Pokud už nějaký problém dotázaní měli, zhoršila se za poslední rok podle nich nejvýrazněji vlivem nekontrolovaného růstu cen životní úroveň (9 %). Životní úroveň s poukazem na nerostoucí platy zmiňovala nejčastěji (13 %) i ta část dotázaných, která uvedla, že pociťuje problémy.
Německý průzkum: Víc Krymanů a méně cestování
Současná citlivá politická situace na Krymu nicméně nezajišťuje ideální podmínky pro provádění výzkumů, a výsledky šetření je proto třeba chápat spíše jako ukazatele určitých trendů než přesné údaje o názorovém rozpoložení tamní společnosti. Upozorňují na to i autoři výzkumu nezávislého berlínského Centra pro východní Evropu a mezinárodní studia (ZOiS) z jara 2017, který nabízí poněkud plastičtější obraz o náladách krymské veřejnosti.
53 procent dotázaných je podle šetření velmi nebo spíše spokojeno se stavem krymské ekonomiky a 69 procent uvedlo, že po ruské anexi nepřišlo o práci. Zároveň 90 procent přiznává, že se za poslední dva roky zvýšily ceny zboží denní potřeby.
Průzkum naznačuje, že se výrazně nezměnilo vnímání obyvatel, pokud jde o příslušnost k etnické skupině. 68 % se považuje za Rusy, 12 % za Tatary a 8 % za Ukrajince, což podle průzkumu přibližně odpovídá tomu, jak by sami sebe označili v roce 2011.
Zároveň ale 40 % dotázaných uvedlo, že se po událostech z minulých let cítí být více Krymany než předtím (58 % nezaznamenalo změnu ve vnímání své identity). Příchylnost ke krymské identitě je nejzřetelnější u Tatarů, z nichž by 39 % na otázku po občanství zvolilo právě možnost „Kryman“ (51 % Tatarů by se označilo za ruského občana, mezi ostatními etniky by tak učinilo 84 % dotázaných).
Tataři se shodují s ostatními etnickými skupinami na tom, že na osudu poloostrova se - i přes autonomii Krymu - podepsalo údajné zanedbávání regionu ze strany Kyjeva. Za hlavní příčinu připojení Krymu k Rusku ho v obou skupinách označilo shodně 33 % dotázaných. Druhá nejčastější odpověď zněla, že jde o výsledek Euromajdanu (25 % Tatarů, 35 % ostatních).
Průzkum ukázal, že obyvatelé Krymu nedůvěřují místním institucím. Na prvních osmi místech se v žebříčku důvěryhodnosti objevily ruské orgány v čele s prezidentem Ruské federace. Teprve devátý je místní parlament. Šetření dále prokázalo, že naprostá většina dotázaných (76 %) získává informace o politice převážně z ruských médií.
Z průzkumu také vyplývá, že po ruské anexi se ztížilo cestování do jiných částí Ukrajiny (souhlasí s tím 93 % dotázaných) a že většina účastníků (44 %) se se svými příbuznými z Ukrajiny stýká méně často než před rokem 2014. Výsledky zároveň ukazují, že naprostá většina dotázaných necestovala od roku 2014 do Ruska (78 %) ani na Ukrajinu (88 %).
Do Kyjeva přes Minsk
Dostat se třeba letecky z Krymu do Kyjeva totiž není úplně jednoduché. Člověk musí letět napřed do Moskvy, z Moskvy do Minsku a teprve z Minsku se dostane přímým letem do ukrajinského hlavního města. Po ruské anexi Kyjev přerušil také silniční a železniční spojení s poloostrovem, takže zásobování je nyní možné jen letecky nebo po moři.
- Rusko při ospravedlňování anexe poukazuje mimo jiné na „referendum“, které se na Krymu konalo pod dohledem okupačních sil 16. března 2014. Podle oficiálních údajů se ho účastnilo 83 % voličů a 97 % z nich se vyslovilo pro připojení k Rusku.
- Rada pro občanskou společnost a lidská práva, která působí při úřadu ruského prezidenta, ale v dubnu 2014 uvedla, že v Sevastopolu byla sice převážná většina hlasujících pro připojení k Rusku, účast se ale pohybovala jen mezi 50 až 80 %. Ve zbytku Krymu přišlo podle zprávy k urnám 30 až 50 % voličů, z nichž se 50 až 60 % vyslovilo pro přičlenění k Rusku.
Právě zpřetrhání spojení s Ukrajinou pociťují obyvatelé Krymu, nejen pokud jde o kontakty s příbuznými na Ukrajině, ale odráží se i v ekonomice. Složité zásobování zvedá ceny dovezených produktů včetně klíčových komodit, jako jsou potraviny nebo zemní plyn, a některým krymským producentům anexe podstatně zúžila možnosti odbytu.
Mnohé menší a střední podniky, které se po anexi Krymu dostaly kvůli svému napojení na Ukrajinu do problémů, se postupně přeorientovaly na Rusko a Čínu, podotkla pro web BBC umělkyně Světlana Gavrilenková. V některých případech ale situace tak jednoduchá není.
Trpí rybáři, zemědělci i turismus
Platí to třeba pro krymské rybáře, pro které byla Ukrajina primárním trhem. „Rybářství v (přístavním městě) Kerči se úplně zastavilo,“ řekla agentuře Bloomberg tamní distributorka, která se představila jako Ljubov. „Ukrajina byl náš jediný trh. Rusko naše ryby nechce – jsou úplně stejné jako ty jejich, ale jsou dražší,“ dodala.
Anexe zkomplikovala život také krymským zemědělcům, kteří byli zvyklí na přísun vody z Dněpru. Po zabrání poloostrova Ruskem ale Ukrajina dodávky vody zastavila a krymští farmáři se musejí spoléhat na vlastní zdroje a na pomoc ruské vlády, která ale nepokryje veškerou poptávku.
Například oblast na severu Krymu s centrem ve městě Pervomajsk je kvůli svému suchému podnebí a chybějícím zdrojům povrchové vody zcela závislá na podzemní vodě. Farmáři proto potřebují nové vrty. Získat patřičná povolení a zaplatit celý proces si ale většina nemůže dovolit a ruské ani krymské úřady jim na nové vrty zatím nepřispívají. Tyto náklady se navíc projevují v ceně plodin, které se stávají nekonkurenceschopnými. Řada farmářů proto v oblasti skončila, popsala tamní situaci britská novinářka Lily Hydeová.
Snížily se také příjmy z turismu, který je hlavním zdrojem peněz pro krymskou ekonomiku. Vzhledem k tomu, že na poloostrov nelétají zahraniční aerolinky a nejezdí na něj zahraniční lodě, přestala na něj jezdit většina turistů kromě ruských. Zatímco třeba Ukrajinci jezdili dřív na poloostrov i několikrát během roku a sezona trvala téměř šest měsíců, teď jich je většina pryč a sezona se ztenčila na červenec a srpen, napsal také Bloomberg.
Podle ukrajinského spisovatele Stanislava Calika je tento trend evidentní třeba v lázeňském městě Jevpatoriji. Z dvaceti agentur, které pořádaly pro turisty prohlídky památek, fungují už jen dvě, zavřelo mnoho zdravotních středisek i obchodů, tvrdí Calik.
Zlepšit situaci v současnosti poměrně izolovaného poloostrova by měl most přes Kerčský průplav, jehož stavbu označil Putin za „historickou misi“ a jehož zprovoznění je plánováno na konec letošního roku. Prezident přitom podle agentury TASS nevyloučil, že pro automobilovou dopravu by mohl být most otevřen dříve, možná už v květnu. Rusko také buduje novou dálnici, která by měla město Kerč propojit se Sevastopolem na jihozápadě Krymu.
GALERIE
Krymský most bude nejdelší v Rusku – 19 kilometrů. O spojení poloostrova s pevninou přes Kerčský průliv už se pokoušel car i Hitler.
Perzekucím čelí krymští Tataři i Ukrajinci
Trvale špatná je situace na Krymu, pokud jde o dodržování lidských práv. Nevládní organizace jako Human Rights Watch nebo Amnesty International upozorňují, že v tomto ohledu se situace na anektovaném poloostrově dokonce neustále zhoršuje. Kritizovala ji i OSN. Obětí perzekucí se stávají zejména krymští Tataři, ale i další lidé vyjadřující nesouhlas se situací na poloostrově.
Krymské úřady už v roce 2016 postavily mimo zákon Medžlis, neformální parlament krymských Tatarů, s odůvodněním, že jde o extremistickou organizaci (podle výše zmíněného průzkumu ZOiS tento krok zcela nebo spíše schvaluje 80 % dotázaných obyvatel Krymu).
Vůdci krymských Tatarů Mustafa Džamilev a Refat Čubarov se na poloostrov nesmějí vrátit a další jejich příslušníci čelí zastrašování, protiprávním domovním prohlídkám nebo fyzickým a psychickým útokům či mučení. Často také bývají obviňováni a odsuzováni k trestům vězení za údajnou spolupráci s islamistickým hnutím Hizb ut-Tahrír, které Rusko považuje za teroristické, a některé nepohodlné osoby dokonce beze stopy zmizely.
Asi nejznámější obětí represí netatarského původu pak je režisér Oleh Sencov, taktéž hlasitý kritik anexe. Z Krymu pocházející Sencov si v Rusku odpykává dvacetiletý trest za to, že v roce 2014 údajně zorganizoval žhářské útoky na kanceláře spolku Krymské společenství Rusů a ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko v Simferopolu. Chystal se prý také vyhodit do povětří Leninův pomník. Sencov obvinění odmítá. Ruská lidskoprávní organizace Memorial ho prohlásila za takzvaného vězně svědomí.
Podle údajů ukrajinského ministerstva zahraničí bylo na Krymu během čtyř let od ruské anexe neprávem zadrženo 456 lidí. Ruské bezpečnostní složky provedly v této souvislosti 377 výslechů a 112 domovních razií. Přes 40 lidí si odpykává tresty, které jim byly uloženy na základě smyšlených obvinění, uvádí ukrajinská diplomacie.