Kritiku nemusíme vždy přijmout, řekl izraelský prezident americkým kongresmanům

Izraelský prezident Jicchak Herzog v projevu v americkém Kongresu označil íránský jaderný program za největší společnou hrozbu pro Spojené státy a Izrael. Ve čtyřicetiminutovém proslovu za potlesku kongresmanů vyzdvihl klíčové přátelství obou zemí a zdůraznil, že věří v izraelskou demokracii. USA v posledních měsících Izrael kritizují za výstavbu nových osad na okupovaném Západním břehu i kontroverzní reformu justice.

Herzog zdůraznil, že Írán podle něj nehodlá využít svůj jaderný výzkum k mírovým účelům a Izrael a Spojené státy by měly „s podporou svobodného světa rozhodně jednat, aby předešly íránskému narušení mezinárodní bezpečnosti“.

Herzog v úvodu svého projevu vzpomněl na dětství, které prožil v New Yorku, když jeho otec, bývalý izraelský prezident Chajim Herzog, pracoval jako velvyslanec Izraele při OSN. Shromážděným kongresmanům a senátorům také poděkoval za plnění dohod o vojenské spolupráci, které pomáhají jeho zemi budovat prostředky k vlastní obraně.

Izraelem už několik měsíců hýbou protesty proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua, která zahrnuje i krajně pravicové a ultraortodoxní strany. Proti reformě, která by zvýšila kontrolu vlády nad soudním systémem a oslabila izraelský nejvyšší soud, na jaře vystoupil i americký prezident Joe Biden.

Jeho kabinet také stále otevřeněji kritizuje izraelskou politiku výstavby osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nejsem netečný vůči kritice od přátel, mezi nimiž jsou i respektovaní členové této komory. Ale člověk nemusí kritiku vždy přijmout,“ poznamenal s úsměvem Herzog.

„Největší přátelé“

Vyzval však k „pozdvižení izraelsko-amerických vztahů na novou úroveň“ a později řekl, že jeho „duše přetéká pýchou a radostí“, když může slavit 75 let izraelské samostatnosti s „největšími partnery a přáteli, Spojenými státy“. V souvislosti se stavem izraelské demokracie řekl, že v ní má víru a že Izrael na svých problémech pracuje, stejně tak jako USA.

Izraelský prezident se dotkl také tématu izraelsko-palestinského konfliktu. Řekl, že je jeho „hlubokou touhou“, aby Izrael a jeho „palestinští sousedé“ uzavřeli mír. Dodal, že palestinské útoky na izraelské občany to nyní znemožňují.

Na státní návštěvu do Bílého domu zatím od svého loňského volebního vítězství nevyrazil izraelský premiér Netanjahu. Biden s ním ovšem v pondělí poprvé po několika měsících telefonoval, přičemž Netanjahua do Washingtonu pozval. O konkrétním termínu návštěvy se jedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 23 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 48 mminutami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 5 hhodinami
Načítání...