Kritiku nemusíme vždy přijmout, řekl izraelský prezident americkým kongresmanům

Izraelský prezident Jicchak Herzog v projevu v americkém Kongresu označil íránský jaderný program za největší společnou hrozbu pro Spojené státy a Izrael. Ve čtyřicetiminutovém proslovu za potlesku kongresmanů vyzdvihl klíčové přátelství obou zemí a zdůraznil, že věří v izraelskou demokracii. USA v posledních měsících Izrael kritizují za výstavbu nových osad na okupovaném Západním břehu i kontroverzní reformu justice.

Herzog zdůraznil, že Írán podle něj nehodlá využít svůj jaderný výzkum k mírovým účelům a Izrael a Spojené státy by měly „s podporou svobodného světa rozhodně jednat, aby předešly íránskému narušení mezinárodní bezpečnosti“.

Herzog v úvodu svého projevu vzpomněl na dětství, které prožil v New Yorku, když jeho otec, bývalý izraelský prezident Chajim Herzog, pracoval jako velvyslanec Izraele při OSN. Shromážděným kongresmanům a senátorům také poděkoval za plnění dohod o vojenské spolupráci, které pomáhají jeho zemi budovat prostředky k vlastní obraně.

Izraelem už několik měsíců hýbou protesty proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua, která zahrnuje i krajně pravicové a ultraortodoxní strany. Proti reformě, která by zvýšila kontrolu vlády nad soudním systémem a oslabila izraelský nejvyšší soud, na jaře vystoupil i americký prezident Joe Biden.

Jeho kabinet také stále otevřeněji kritizuje izraelskou politiku výstavby osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nejsem netečný vůči kritice od přátel, mezi nimiž jsou i respektovaní členové této komory. Ale člověk nemusí kritiku vždy přijmout,“ poznamenal s úsměvem Herzog.

„Největší přátelé“

Vyzval však k „pozdvižení izraelsko-amerických vztahů na novou úroveň“ a později řekl, že jeho „duše přetéká pýchou a radostí“, když může slavit 75 let izraelské samostatnosti s „největšími partnery a přáteli, Spojenými státy“. V souvislosti se stavem izraelské demokracie řekl, že v ní má víru a že Izrael na svých problémech pracuje, stejně tak jako USA.

Izraelský prezident se dotkl také tématu izraelsko-palestinského konfliktu. Řekl, že je jeho „hlubokou touhou“, aby Izrael a jeho „palestinští sousedé“ uzavřeli mír. Dodal, že palestinské útoky na izraelské občany to nyní znemožňují.

Na státní návštěvu do Bílého domu zatím od svého loňského volebního vítězství nevyrazil izraelský premiér Netanjahu. Biden s ním ovšem v pondělí poprvé po několika měsících telefonoval, přičemž Netanjahua do Washingtonu pozval. O konkrétním termínu návštěvy se jedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...