Květnou nedělí začal podle křesťanské církevní tradice pašijový týden. Směřuje k hlavním svátkům církevního roku - Velikonocům. V původním pojetí jsou Velikonoce oslavou zmrtvýchvstání Spasitele. Pro nevěřící jsou oslavou příchodu jara.
Květná neděle připomíná Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Současně také připomíná blížící se utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista.
Slavení Květné neděle je doloženo již od sedmého století. V liturgii tohoto svátku jsou význačné tři momenty: kněz před mší mimo chrám žehná palmové, vrbové, jívové či jiné zelenající se ratolesti a průvod celého společenství vchází do chrámu, dále se čtou pašijové texty, tedy ta vyprávění evangelií, která popisují Ježíšovo utrpení a smrt, a nakonec se slaví mše svatá.
Letošní oslavy květné neděle poznamenal útok na kopstký kostel v Egyptě, při kterém zemřelo 21 lidí a dalších pět desítek bylo zraněno. Papež František, který se koncem měsíce chystá na návštěvu Egypta, útok odsoudil a vyjádřil nejhlubší soustrast všem Egypťanům i hlavě koptské církve, patriarchovi Tavardosovi II.
Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli přijde Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční.
Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Velikonoční pondělí patří převážně lidovým zvykům a tradicím, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Je spojené s koledou, pomlázkou, malovanými vajíčky a tradičními pokrmy.
