Koronavirus ve světě: V olympijské vesnici v Tokiu odhalili první případ, Austrálie zpřísňuje opatření

V olympijské vesnici v japonském Tokiu zdravotníci v sobotu odhalili první případ koronaviru. Podle organizátorů ho má člověk ze zahraničí zapojený do organizace Her. Olympiádu doprovázejí přísná hygienická opatření, sportovat se bude bez diváků. Začne v pátek 23. července a potrvá do neděle 8. srpna. Šíření koronaviru neustává ani v Německu nebo Austrálii. Francie zpřísní podmínky pro neočkované přijíždějící z šesti evropských zemí.

Olympijské hry v Tokiu kvůli koronaviru provázejí přísná opatření, která začínají už po příletu a mají minimalizovat rozšíření nákazy mezi olympioniky i běžnou japonskou populaci.

Sportovci se musí denně testovat a pohybovat kromě sportovišť jen v olympijské vesnici, kam nemá přístup nikdo zvenčí. Časté testování čeká také další akreditované, kteří budou bydlet převážně ve vyhrazených olympijských hotelech. Bez ohledu na případné očkování jsou povinné roušky a odstupy.

Kvůli dalšímu nárůstu nákazy v Japonsku byl v Tokiu na dobu olympiády vyhlášen nouzový stav. Hry se tak nakonec uskuteční i bez domácích diváků, o zákazu těch zahraničních bylo jasno už dlouho. Většina japonské veřejnosti v průzkumech vystupuje proti olympiádě. Po příletu prezidenta MOV Thomase Bacha vyjadřovali lidé nespokojenost na sociálních sítích i při demonstracích v ulicích.

Sám Bach označil rychlé rozeznání případu za známku toho, že opatření jsou účinná. „Od  prvního do 16. července přicestovalo zhruba 15 tisíc sportovců, funkcionářů a dalších akreditovaných lidí. Všichni byli po příletu testováni. Z toho 15 bylo pozitivních. To je velmi nízká míra, 0,1 procenta. Každý byl hned izolován a nepředstavuje žádné nebezpečí pro ostatní účastníky nebo japonské obyvatele. Je to důkaz, že opatření fungují,“ řekl prezident na tiskové konferenci.

V Německu nákaza roste, Austrálie zpřísňuje opatření

Výskyt koronaviru se nepřestává zvyšovat v Německu. Desátým dnem vzrostl počet nových případů za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel. V sobotu tento údaj činí 9,4 případu. Minulý týden hodnota klesla na nejnižší úroveň od začátku měření. Na 100 tisíc obyvatel připadalo 4,9 případu nákazy koronavirem za uplynulý týden.

Za posledních 24 hodin německé laboratoře objevily 1608 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem jich bylo 952. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo za poslední den 22 pacientů.

Kumulovaný počet případů za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel je v Německu zásadní. Je to hlavní údaj, skrze který úřady hodnotily vývoj epidemie. Ministerstvo zdravotnictví ale zvažuje změnu, do měření chce zahrnout i další čísla, například vývoj hospitalizací.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Australské město Sydney a jeho okolí čeká další zpřísnění protikoronavirových opatření. Rozhodla o tom vláda Nového Jižního Walesu, jehož je Sydney metropolí. Podle premiérky tohoto australského státu Gladys Berejiklianové pandemická pravidla, která v oblasti platí od 26. června, sice vedla ke stabilizaci šíření koronaviru, nejsou ale dostatečná pro výraznější snížení počtu nových infekcí.

V Sydney a okolí, kde žije přes šest milionů lidí, budou muset zavřít obchody se zbožím, které není považováno za nezbytné. Obyvatelé v některých částech města nesmějí opustit svou čtvrť, pokud nedojíždějí za prací do zdravotnictví či jiného klíčového sektoru. Zavřeny budou také stavby, protože právě mezi stavebními dělníky úřady zaznamenaly silné šíření nákazy.

Francie zpřísní podmínky pro neočkované přijíždějící z některých zemí

Francie bude od neděle požadovat od neočkovaných negativní test na koronavirus ne starší 24 hodin při příjezdu z Británie, Španělska, Portugalska, Kypru, Řecka a Nizozemska. Podle agentury AFP to oznámila kancelář francouzského premiéra Jeana Castexe.

Cestující z Británie se dosud museli při překročení francouzských hranic prokazovat testem ne starším 48 hodin a lidé přijíždějící ze zmíněné šestice evropských zemí ne starším 72 hodin.

Kancelář premiéra zároveň sdělila, že od soboty budou zrušena omezení pro cestující ze všech zemí, kteří mají ukončené očkování jednou z vakcín uznávaných Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), tedy očkovacím preparátem od výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Kromě toho bude Francie od nynějška uznávat také očkování vakcínou Covishield, kterou vyrábí s licencí od AstraZenecy indická společnost Serum Institute.

Britské úřady mezitím podle stanice BBC informovaly, že plně očkovaní cestující, kteří se vrátí do Anglie a Walesu z Francie, budou muset i po pondělku nastoupit karanténu, přestože u příjezdů z mnoha jiných zemí se pravidla od nového týdne zmírní. Podle britské vlády totiž ve Francii přetrvávají případy varianty beta, která byla poprvé zaznamenána v Jihoafrické republice.

Počet účastníků pouti do Mekky je i letos omezen

K Velké mešitě v Mekce na západě Saúdské Arábie začali v první den každoroční muslimské pouti proudit věřící. Letošní pouti se kvůli nebezpečí šíření koronaviru může zúčastnit jen 60 tisíc lidí, uvedla agentura AFP. Rozsah pouti byl ze stejného důvodu omezen i loni.

Pouť potrvá do 22. července. Do Mekky se letos mohou vydat jen občané Saúdské Arábie a také očkovaní cizinci, kteří žijí v království. Letošní pouť je sice větší než loňská, přesto výrazně menší ve srovnání s dobami před pandemií, kdy se jí běžně účastnily miliony lidí z celého světa.

Saúdskoarabská média ujišťují, že na místě jsou přísně dodržována hygienická pravidla. Poutníci jsou například rozděleni do skupin po dvaceti a nesmějí se dotýkat svatyně Kaaby, která je umístěna právě ve Velké mešitě. 

Biden kritizoval sociální sítě za dezinformace

Americký prezident Joe Biden v pátek ostře kritizoval provozovatele sociálních sítí za to, že nejsou schopni zabránit šíření falešných informací o nemoci covid-19. Podle něj sociální sítě touto svou neschopností „zabíjejí lidi“. Ve čtvrtek šéf amerického úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy označil dezinformace o vakcínách proti covidu-19 za hrozbu pro veřejné zdraví.

Biden ve svém vyjádření pro média také dodal, že „jediná pandemie je mezi nenaočkovanými“.

„Cirka 65 procent dezinformací o vakcínách (proti covidu-19) šíří na sociálních sítí zhruba 12 lidí,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Podle stanice CNN vycházel z březnové zprávy nevládní organizace proti šíření nenávisti v digitálním prostoru CCDH.

Ve svém čtvrtečním vyjádření Murthy uvedl, že sociální sítě svým nastavením spíše podporují šíření nepravých, mylných či zavádějících informací. Američany vyzval, aby proti šíření dezinformací bojovali. „Záleží na tom osud životů,“ uvedl.

Proti Murthyho slovům ale vystoupili někteří provozovatelé známých sociálních sítí. Mluvčí Facebooku označil výroky zdravotnického představitele za „nařčení, která nejsou podložena fakty“. Poukázal, že na této sociální síti přes dvě miliardy uživatelů zhlédlo potvrzené informace o nemoci covid-19 a očkování. Twitter uvedl, že se chce i nadále podílet na šíření kvalitních zdravotnických informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...