Evropské metropole využily koronavirové krize a omezují automobilovou dopravu. Místo ní masivně propagují městskou cyklistiku. Kolům před auty teď dávají přednost třeba v Bruselu či ve Francii. Belgické hlavní město snižuje rychlost v centru a přidává pruhy pro kola, francouzská vláda podpoří cyklistiku finančně.
Koronavirová krize přeje cyklistice. Brusel přidává pruhy, Francie peníze
2 minuty
Události ČT: Brusel a Francie podporují v době pandemie cyklistiku
Koronavirová krize způsobila, že v Bruselu ubylo aut, a tamní úřady proto využily situaci a místo automobilům teď daly přednost právě cyklistům. Brusel se navíc v současné době snaží omezit počet cestujících v hromadné dopravě, a tak podporuje právě kola.
Hlavní město Belgie se tak velmi rychle mění. Třeba na hlavní dopravní tepně v srdci Bruselu, která prochází kolem evropských institucí, zmizí celý jeden pruh, který bude nově vyhrazen právě pro kola. Podobné změny teď provádí město na dalších čtyřiceti kilometrech silnic.
Radnice doufá, že lidé se po krizi nevrátí zpět do aut. A to i proto, že to nebude zrovna úplně jednoduché. V celém širším centru se totiž snížila od prvního května rychlost až na dvacet kilometrů v hodině. Osadily se značky a chodci a cyklisté dostali absolutní přednost.
„Znamená to, že auta musela ustoupit chodcům a cyklistům a musí nyní jezdit maximálně 20 kilometrů v hodině. Kola a pěší budou mít v ulicích víc místa,“ dodává bruselská ministryně dopravy Elke Van den Brandtová.
Paříž dá na cyklistiku dvacet milionů eur
Brusel ale není jediné město, které současnou krizi mění v cyklistickou výhodu. Používání jízdních kol chce výrazně podpořit i francouzská vláda.
Aby udržela nízkou úroveň znečištění vzduchu a omezila provoz aut ve městech, hodlá na podporu cyklistů věnovat dvacet milionů eur. Každý si navíc může nechat opravit své kolo na účet státu až do výše padesáti eur.
