Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK. Výpadkem je nejvíce ohrožen chemický průmysl.
Přerušení dodávek, ať už v důsledku rozhodnutí Evropské unie, nebo Ruska, by podle studie během prvních dvanácti měsíců vedlo v Německu k poklesu produkce v objemu 114 až 286 miliard eur (2,8 až 7,1 bilionu korun). Což odpovídá zhruba třem až osmi procentům hrubého domácí produktu (HDP).
Studie dále varuje, že hospodářský výkon by se mohl snížit o další dvě až čtyři procenta v důsledku poklesu poptávky, za kterým by stály vysoké ceny energií. Podle autora studie Toma Krebse by náhlé přerušení dodávek plynu mohlo způsobit podobnou recesi, jakou Německo zažilo v prvním roce pandemie covidu-19 či v době globální finanční krize před více než deseti lety.
„Mohlo by to také vést k ekonomické krizi, jakou (západní) Německo nezažilo od druhé světové války,“ upozorňuje Krebs. Dodává přitom, že na zemním plynu je obzvlášť závislý chemický průmysl, výroba a zpracování kovů, potravinářství, papírnictví, strojírenství a výroba vozidel.
Německá bankovní lobby BDB už minulý týden varovala, že hospodářství bude čelit hluboké recesi, pokud se dodávky ropy a plynu zastaví. Institut DIW koncem března předpověděl, že německá ekonomika by v případě zastavení dodávek energií z Ruska mohla během následujících osmnácti měsíců klesnout až o tři procenta.
Část ekonomů ale vidí za těmito obavami jen výsledek tlaku mocné průmyslové lobby. Také podle respektované vědecké akademie Lepoldina by byl propad menší než v době koronaviru.
Chemický průmysl v ohrožení
Spolková vláda ujišťuje, že i kdyby ruský plyn přestal proudit do země bezprostředně, domácnosti se nemají čeho obávat. Největší dopady by embargo ale mělo na chemický průmysl a následky jeho propadu by ovlivnily i celou zemi. Německo je zároveň největší ekonomikou v Evropě a největším českým obchodním partnerem.
„Naše rozvodná síť je postavená tak, aby přijímala plyn z Ruska,“ říká Oliver Heinrich z německého svazu chemického průmyslu. Obavy sdílí i jeden z největších světových producentů viskózových vláken, který sídlí v Kelheimu. „Nemáme přístup k elektrické rozvodné síti. Pokud přestane proudit plyn, musíme továrnu zavřít, to je jisté,“ usuzuje ředitel společnosti vyrábějící vlákna Craig Barker.
Jen v Kelheimu by to znamenalo zrušit šest set pracovních míst. A podobný osud by čekal velkou část odvětví, které v Německu zaměstnává víc než čtyři sta tisíc lidí. Podle nejpesimističtějších odhadů by embargo na plyn mohlo připravit o práci na tři miliony Němců.
Přes všechny obavy ale země svou závislost na ruské surovině v minulých týdnech snížila z pětapadesáti na zhruba pětatřicet procent.
