Kočner i Rusko dostanou 19 let vězení, rozhodl slovenský soud

Nahrávám video

Slovenský Nejvyšší soud v úterý potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek. Zamítl tak odvolání obhajoby i prokurátora proti loňskému verdiktu soudu první instance. Vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat.

Slovenské soudy uznaly Ruska i Kočnera vinnými z padělání čtyř směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Proplacení směnek  i od soukromé televize Markíza požadovala jedna z Kočnerových firem.

Rusko podle obžaloby zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko směnky vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.

Vzhledem k tomu, že exministr hospodářství coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze. Zmíněné směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, kterou mezitím ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Vyhráli jsme závažnou válku, řekl prokurátor

Obžalovaným, kteří dosud nebyli trestáni, v procesu před soudem první instance přitížila kromě jiného výpověď znalkyně. Ta u soudu vyjádřila přesvědčení, že podpisy Ruska na směnkách jsou až z období po roce 2013. Ruskův advokát Marek Para ohlásil, že obhajoba podá vůči verdiktu mimořádný opravný prostředek.

„Vyhráli jsme nejen bitvu, vyhráli jsme závažnou válku. Slovenské soudy jsou schopné vynést rychlé, zákonné a spravedlivé rozhodnutí. To je odkaz do budoucna v dalších kauzách, které jsou podobného společenského charakteru,“ komentoval prokurátor Ján Šanta verdikt Nejvyššího soudu, byť soud nevyhověl jeho návrhu na uložení přísnějšího trestu obžalovaným.

Rusko se dříve hájil kromě jiného tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání sporu s Kočnerovou firmou Gamatex o obchodní podíly v Markíze. Podobně argumentoval i nyní sedmapadesátiletý Kočner, který se ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí prostřednictvím pracovníků bezpečnostní služby.

Podle prokuratury zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Líčení ovlivnila koronavirová nákaza

 Z líčení u Nejvyššího soudu, které začalo dopoledne, byla z důvodu pandemie nemoci covid-19 vyloučena veřejnost i zástupci médií. Vyhlášení verdiktu již ale bylo veřejné.

K Nejvyššímu soudu se odvolali obhajoba i prokurátor, který žádal pro obžalované shodný trest 20 let ve vězení. Prokurátor neuspěl ani s návrhem, aby Nejvyšší soud Kočnerovi uložil trest propadnutí majetku. Podle slovenských médií tak platí rozhodnutí soudu první instance, který Kočnerovi kromě vězení vyměřil také pokutu ve výši deseti tisíc eur (262 tisíc korun).

Bratislavský Okresní soud před třemi lety Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, Krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Kočner se s Ruskem domlouval na výpovědích

Podle dříve uniknutých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm nestáli na jedné straně.

Z přepisů komunikace také vyplynulo, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jedné ze směnek pomáhala již bývalá náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti a někdejší soudkyně Monika Jankovská, kterou loni v březnu stejně jako další asi desítku soudců slovenská policie obvinila při vyšetřování korupčních kauz.

Kočner byl v kauze padělání směnek ve vazbě od června roku 2018. Loni v prosinci pak ve vazbě skončil i Rusko, který se předtím nedostavil k soudu. Rusko v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své někdejší společnice z Markízy; k vykonání tohoto zločinu nakonec nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 5 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 55 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.