Kočner i Rusko dostanou 19 let vězení, rozhodl slovenský soud

3 minuty
Události: Slovenský Nejvyšší soud rozhodl o Kočnerovi a Ruskovi
Zdroj: ČT24

Slovenský Nejvyšší soud v úterý potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek. Zamítl tak odvolání obhajoby i prokurátora proti loňskému verdiktu soudu první instance. Vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat.

Slovenské soudy uznaly Ruska i Kočnera vinnými z padělání čtyř směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Proplacení směnek  i od soukromé televize Markíza požadovala jedna z Kočnerových firem.

Rusko podle obžaloby zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko směnky vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.

Vzhledem k tomu, že exministr hospodářství coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze. Zmíněné směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, kterou mezitím ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Vyhráli jsme závažnou válku, řekl prokurátor

Obžalovaným, kteří dosud nebyli trestáni, v procesu před soudem první instance přitížila kromě jiného výpověď znalkyně. Ta u soudu vyjádřila přesvědčení, že podpisy Ruska na směnkách jsou až z období po roce 2013. Ruskův advokát Marek Para ohlásil, že obhajoba podá vůči verdiktu mimořádný opravný prostředek.

„Vyhráli jsme nejen bitvu, vyhráli jsme závažnou válku. Slovenské soudy jsou schopné vynést rychlé, zákonné a spravedlivé rozhodnutí. To je odkaz do budoucna v dalších kauzách, které jsou podobného společenského charakteru,“ komentoval prokurátor Ján Šanta verdikt Nejvyššího soudu, byť soud nevyhověl jeho návrhu na uložení přísnějšího trestu obžalovaným.

Rusko se dříve hájil kromě jiného tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání sporu s Kočnerovou firmou Gamatex o obchodní podíly v Markíze. Podobně argumentoval i nyní sedmapadesátiletý Kočner, který se ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí prostřednictvím pracovníků bezpečnostní služby.

Podle prokuratury zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Líčení ovlivnila koronavirová nákaza

 Z líčení u Nejvyššího soudu, které začalo dopoledne, byla z důvodu pandemie nemoci covid-19 vyloučena veřejnost i zástupci médií. Vyhlášení verdiktu již ale bylo veřejné.

K Nejvyššímu soudu se odvolali obhajoba i prokurátor, který žádal pro obžalované shodný trest 20 let ve vězení. Prokurátor neuspěl ani s návrhem, aby Nejvyšší soud Kočnerovi uložil trest propadnutí majetku. Podle slovenských médií tak platí rozhodnutí soudu první instance, který Kočnerovi kromě vězení vyměřil také pokutu ve výši deseti tisíc eur (262 tisíc korun).

Bratislavský Okresní soud před třemi lety Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, Krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Kočner se s Ruskem domlouval na výpovědích

Podle dříve uniknutých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm nestáli na jedné straně.

Z přepisů komunikace také vyplynulo, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jedné ze směnek pomáhala již bývalá náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti a někdejší soudkyně Monika Jankovská, kterou loni v březnu stejně jako další asi desítku soudců slovenská policie obvinila při vyšetřování korupčních kauz.

Kočner byl v kauze padělání směnek ve vazbě od června roku 2018. Loni v prosinci pak ve vazbě skončil i Rusko, který se předtím nedostavil k soudu. Rusko v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své někdejší společnice z Markízy; k vykonání tohoto zločinu nakonec nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější" než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 4 mminutami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Podle serveru Meduza však Rusko poslalo na Ukrajinu stejný počet dronů jako o den dříve.
08:26Aktualizovánopřed 8 mminutami

Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.
16:44Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump letí pro arabské biliony a slabší Čínu. Izrael mine

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.
před 49 mminutami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu.
08:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V albánských parlamentních volbách vede podle průběžných výsledků premiér Rama

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení zhruba čtyřiceti procent okrsků má jeho Socialistická strana 53 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách, píší odpoledne místní média. Sčítání hlasů, z nichž mnohé jsou ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostali podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.
13:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a USA omezují výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva a Minsk se snaží pseudohistorií rozeštvat Litevce a Bělorusy, varuje Vilnius

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.
před 2 hhodinami
Načítání...