Kočner i Rusko dostanou 19 let vězení, rozhodl slovenský soud

Nahrávám video

Slovenský Nejvyšší soud v úterý potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek. Zamítl tak odvolání obhajoby i prokurátora proti loňskému verdiktu soudu první instance. Vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat.

Slovenské soudy uznaly Ruska i Kočnera vinnými z padělání čtyř směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Proplacení směnek  i od soukromé televize Markíza požadovala jedna z Kočnerových firem.

Rusko podle obžaloby zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko směnky vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.

Vzhledem k tomu, že exministr hospodářství coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze. Zmíněné směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, kterou mezitím ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Vyhráli jsme závažnou válku, řekl prokurátor

Obžalovaným, kteří dosud nebyli trestáni, v procesu před soudem první instance přitížila kromě jiného výpověď znalkyně. Ta u soudu vyjádřila přesvědčení, že podpisy Ruska na směnkách jsou až z období po roce 2013. Ruskův advokát Marek Para ohlásil, že obhajoba podá vůči verdiktu mimořádný opravný prostředek.

„Vyhráli jsme nejen bitvu, vyhráli jsme závažnou válku. Slovenské soudy jsou schopné vynést rychlé, zákonné a spravedlivé rozhodnutí. To je odkaz do budoucna v dalších kauzách, které jsou podobného společenského charakteru,“ komentoval prokurátor Ján Šanta verdikt Nejvyššího soudu, byť soud nevyhověl jeho návrhu na uložení přísnějšího trestu obžalovaným.

Rusko se dříve hájil kromě jiného tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání sporu s Kočnerovou firmou Gamatex o obchodní podíly v Markíze. Podobně argumentoval i nyní sedmapadesátiletý Kočner, který se ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí prostřednictvím pracovníků bezpečnostní služby.

Podle prokuratury zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Líčení ovlivnila koronavirová nákaza

 Z líčení u Nejvyššího soudu, které začalo dopoledne, byla z důvodu pandemie nemoci covid-19 vyloučena veřejnost i zástupci médií. Vyhlášení verdiktu již ale bylo veřejné.

K Nejvyššímu soudu se odvolali obhajoba i prokurátor, který žádal pro obžalované shodný trest 20 let ve vězení. Prokurátor neuspěl ani s návrhem, aby Nejvyšší soud Kočnerovi uložil trest propadnutí majetku. Podle slovenských médií tak platí rozhodnutí soudu první instance, který Kočnerovi kromě vězení vyměřil také pokutu ve výši deseti tisíc eur (262 tisíc korun).

Bratislavský Okresní soud před třemi lety Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, Krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Kočner se s Ruskem domlouval na výpovědích

Podle dříve uniknutých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm nestáli na jedné straně.

Z přepisů komunikace také vyplynulo, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jedné ze směnek pomáhala již bývalá náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti a někdejší soudkyně Monika Jankovská, kterou loni v březnu stejně jako další asi desítku soudců slovenská policie obvinila při vyšetřování korupčních kauz.

Kočner byl v kauze padělání směnek ve vazbě od června roku 2018. Loni v prosinci pak ve vazbě skončil i Rusko, který se předtím nedostavil k soudu. Rusko v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své někdejší společnice z Markízy; k vykonání tohoto zločinu nakonec nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled