Varšava – Polská opozice chystá už druhé hlasování o nedůvěře vládě premiéra Donalda Tuska. Důvodem je aféra s nelegálními odposlechy ministrů, které zveřejnil týdeník Wprost. Nezákonné nahrávky kompromitují nejen polskou vládu, ale i špičky byznysu, které jsou na ni napojené. Poprvé se k aféře vyjádřil taky její hlavní podezřelý, polský podnikatel Marek Falenta.
Podnikatel Marek Falenta patří k nejbohatším Polákům. Poté, co propukla kauza vládních odposlechů, se dlouho skrýval. Teď promluvil, avšak jen krátce. Obvinění prý považuje za nesmysl. „Nic takového jsem neorganizoval. Věřte mi. V byznysu jsem už sedmnáct let, vlastním třicet firem, zaměstnávám zhruba 2 000 lidí. Proč bych to dělal? Nejsem sebevrah,“ hájí se Falenta.
Podle policie ale Falenta měl důvod se mstít. Ve velkém obchodoval s levným uhlím dováženým z Ruska. To hodně vadilo polské konkurenci. Minulý rok si na jeho firmu došlápla policie a vedení obvinila z finančních machinací.
Falenta to údajně bral jako pomstu polské uhelné lobby, napojené na vládu premiéra Tuska. Vyšetřovatelé proto nyní naznačují, že si právě proto najal majitele luxusních restaurací ve Varšavě, aby mu tajně nahrávali vládní politiky. "Během prohledávání (domu Marka Falenty – pozn. red.) jsme našli velké množství nosičů s nejrůznějšími nahrávkami," sdělila mluvčí prokuratury Renata Mazurová.
Novinář, který odposlechy přinesl, svůj zdroj kryje
Celou aféru kolem odposlechů rozběhl novinář Piotr Nisztor. Nelegální nahrávky polských špiček přinesl do redakce týdeníku Wprost, který je otiskl. Zda je dostal od Marka Falenty nebo někoho jiného, nechce říct. „V tomto směru už zazněla spousta jmen, které údajně měly být mými zdroji. Já se k tomu nebudu vyjadřovat,“ prohlásil Nisztor.
Polští vyšetřovatelé a kontrarozvědka dál považují za hlavního podezřelého podnikatele Falentu. A novináře Piotra Nisztora za jeho možného spolupracovníka. Konkrétní důkazy proti nim nicméně dosud nepředložili.
V souvislosti s kauzou už vláda premiéra Donalda Tuska jednou požádala parlament o důvěru, hlasování ustála (celá zpráva). Předseda vlády se hájil zejména tím, že nahrávky byly pořízené nelegálně a že se údajně jedná o organizované spiknutí proti jeho kabinetu.
Tusk rovněž poukázal na to, že v pozadí případu je „obchod ve velkém s uhlím pocházejícím z východu“ a otázka plynovodu z Ruska do Evropy obcházejícího Ukrajinu. „Nevím, v jaké abecedě je scénář napsán, ale nemám žádných pochyb o tom, kdo z něj má prospěch,“ zdůraznil s narážkou na azbuku používanou v Rusku.
Odposlechová aféra vypukla 16. června, když Wprost zveřejnil tajně pořízené nahrávky z rozhovoru, při němž guvernér centrální banky Marek Belka loni v létě ministru vnitra Bartlomieji Sienkiewiczovi sliboval pomoc vládě při financování deficitu výměnou za odvolání tehdejšího ministra financí Rostowského (čtěte víc).
Skandál zasáhl i ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který podle odposlechů kritizoval polsko-americké vztahy (více zde) a politiku britského premiéra Davida Camerona (více zde).
