Severní Korea oznámila, že vůbec poprvé úspěšně vyzkoušela mezikontinentální balistickou střelu. Spojené státy a Jižní Korea předtím uvedly, že střela, kterou Pchjongjang vypálil ze svého území a která dopadla do Japonského moře, byla raketou středního doletu. Agentuře Reuters ale později dva američtí představitelé anonymně sdělili, že i USA se přiklánějí k tomu, že šlo o mezikontinentální střelu, byť vyhodnocování stále pokračuje. Pchjongjang tvrdí, že nyní je schopen zasáhnout prakticky jakékoliv místo na Zemi.
Střela Hwasong-14 letěla 39 minut a dosáhla výšky 2802 kilometrů. Následně přesně zasáhla svůj určený cíl, citovala státní severokorejskou televizi agentura Reuters. Totalitní Severní Korea tak zřejmě dosáhla klíčového pokroku v naplnění svého plánu ohrozit Spojené státy, poznamenala agentura AFP.
Odborníci se liší v odhadech dosahu rakety. Podle některých z nich by nová balistická střela mohla mít dosah přes 8000 kilometrů, což představuje hrozbu pro značnou část americké pevniny. Střízlivější odhady stanovují dosah střely na 6700 kilometrů a v tom případě by mohla raketa zasáhnout Aljašku.
Za mezikontinentální balistické střely se považují ty rakety, jejichž dosah přesahuje 5500 kilometrů. Největší město Aljašky Anchorage je od Pchjongjangu vzdálené 6000 kilometrů, Berlín 8000 kilometrů.
Americké stanice NBC News a Fox News uvedly s odvoláním na zdroje z vlády, že se jednalo o mezikontinentální balistickou raketu. Americké tichomořské velení předtím sdělilo, že zaznamenalo odpal rakety z území KLDR a že dráhu střely sledovalo po dobu 37 minut. Podle ruské armády letěla raketa níže a překonala kratší vzdálenost, než uvádí ostatní zdroje.
Podle odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy je KLDR ještě několik let před tím, než bude schopna do svého zbraňového arzenálu zavést účinně mezikontinentální balistickou střelu.
Střela byla odpálena jen několik hodin poté, co o problémech s KLDR telefonicky mluvil americký prezident Donald Trump s japonským premiérem Šinzó Abem a s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Podle amerického prezidenta není už trpělivost s KLDR na místě a tlačí na Peking, aby vůči Pchjongjangu postupoval rezolutněji. Agentura Reuters uvedla, že Spojené státy požadují, aby se kvůli raketové zkoušce KLDR sešla Rada bezpečnosti OSN.
Šéf americké Agentury pro protiraketovou obranu (MDA) James Syring na začátku června označil technologický pokrok v severokorejském vývoji balistických střel v uplynulých šesti měsících za velice znepokojivý.
Peking vyzval ke zdrženlivosti
Čína prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí vybídla ke klidu a zdrženlivosti. Jde o výzvu, kterou Peking v podobných situacích vyjadřuje opakovaně. Čína je prakticky jediným diplomatickým spojencem Pchjongjangu, v poslední době ale narůstá její nevole vůči chování KLDR, kvůli kterému na Peking tlačí Spojené státy.
OSN kvůli jaderným a raketovým testům uvalila na KLDR v roce 2006 sankce. Byly několikrát zpřísněny, Pchjongjang ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupil.
Agentura Reuters napsala, že Severokorejci na transport odpálené rakety použili nákladní vůz čínské výroby. Sankce OSN z roku 2006 sice zakázaly prodej vojenské techniky do KLDR, ovšem ta vůz koupila – jak potvrdil výrobce – ve verzi určené na těžbu dřeva.
Japonský premiér konstatoval, že „ohrožení se zvyšuje“ a že zástupci USA, Jižní Koreje a Japonska budou o KLDR jednat tento týden na summitu států G20 v Hamburku. Řekl také, že prezidenti Číny a Ruska by měli v této záležitosti zastávat konstruktivnější roli. Jihokorejský prezident Mun Če-in vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby proti KLDR zakročila.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová prostřednictvím mluvčího raketovou zkoušku KLDR odsoudila, označila ji za porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Dále Severní Koreu pod hrozbou dalších sankcí vyzvala, aby od zbrojních programů upustila a přistoupila k dialogu.
Čínský prezident Si Ťin-pching je na návštěvě Moskvy a po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vydalo ruské ministerstvo zahraničí prohlášení.
Rusko a Čína se podle něj shodly na tom, že je třeba zarazit jak raketový a jaderný program KLDR, tak instalaci amerického protiraketového štítu THAAD v Jižní Koreji a též společná vojenská cvičení těchto dvou zemí. Po těchto krocích se zúčastněné strany mohou sejít ke společnému jednání, navrhuje prohlášení.
Obdobně se vyjádřil i náměstek šéfa ruské diplomacie Sergej Rjabkov, který poslední raketový test KLDR označil za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Uvedl též, že napjatá situace by mohla mít katastrofální dohru a jediná cesta vede přes vícestranná jednání s Pchjongjangem, citovala diplomata agentura Reuters.
České ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení odkazuje na porušení několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN, poukazuje na zvyšování napětí v regionu. Obdobně jako ostatní členové mezinárodního společenství vyzývá KLDR k dialogu a upuštění od raketového a jaderného programu.
