Řím – Mehmet Ali Agca, který se v roce 1981 pokusil zabít tehdejšího papeže Jana Pavla II., chce ve svém připravovaném životopisu zveřejnit, proč na hlavu katolické církve zaútočil. Agca to řekl v rozhovoru pro italský magazín Gente. Dodnes se spekuluje, zda u něj atentát objednala tajná služba některého státu, případně některá zločinecká skupina, nebo se k ní rozhodl sám. Agca po atentátu strávil téměř 30 let v italském a později tureckém vězení. Letos v lednu byl propuštěn.
Agca vystřelil na Jana Pavla II. 13. května 1981 v Římě. Papež utrpěl vážná zranění, pokus o atentát však přežil. „Hodně se spekulovalo o strůjcích atentátu – bulharské tajné službě, KGB, CIA, Vatikánu či mafii. Jen já znám pravdu a odhaluji ji ve své knize. Mohu říci, že objednávka pocházela z cizího státu a cílem mělo být papeže zranit, ne zabít,“ řekl Agca v interview. Spekulace v minulosti sám přiživoval. Nejprve tvrdil, že jednal na vlastní pěst. Později prohlásil, že útok na papeže objednala bulharská tajná služba a jejím prostřednictvím sovětská KGB. Poté dokonce z vězení prohlásil, že „bez pomoci některých kněží a kardinálů by útok nikdy nemohl provést“.
V Římě Agca nestřílel na člověka poprvé, v Turecku již dříve zabil novináře, údajně na pokyn ultranacionalistické skupiny Šedých vlků. Proto poté, co mu italský prezident v roce 2000 udělil milost, a zrušil tak doživotní trest za útok na papeže, putoval Agca na deset let do tureckého vězení. Vojenští lékaři, kteří Agcu v roce 2006 zkoumali, konstatovali těžkou poruchu osobnosti a asociální chování.
Jan Pavel II. po útoku Agcovi odpustil a v roce 1983 ho navštívil ve vězení. Turecký útočník si ho poté velice vážil. „Jsem přesvědčen o tom, že tento papež byl jasnou hvězdou pro lidstvo uvržené do temnoty a nejobdivuhodnější osobností 20. století“, prohlásil dvaapadesátiletý Agca.
