Lidé, kteří upozorní na porušování zákona nebo veřejného zájmu, budou v Evropské unii chráněni před případnou odplatou svých zaměstnavatelů. Členské státy schválily pravidla, která mají oznamovatelům, takzvaným whistleblowerům, zajistit možnost informovat o nekalých činech bezpečnou cestou. Unijní země budou mít dva roky na začlenění nové směrnice do svého práva.
Ministři spravedlnosti na zasedání v Lucemburku potvrdili směrnici, kterou na jaře schválil Evropský parlament. Opatření mají pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost.
Důležitost oznamovatelů při odhalování aktivit, které porušují právní předpisy EU a poškozují veřejný zájem, potvrdily i nedávné skandály jako LuxLeaks, Panama Papers či Cambridge Analytica.
Podle zprávy, kterou nechala zpracovat Evropská komise v roce 2017, přichází EU kvůli chybějícím bezpečným kanálům pro oznamování nepravostí ve veřejném sektoru ročně o 5,8 až 9,6 miliardy eur (asi 150 až 250 miliard korun).
Ochrana i nárok na právní pomoc
Nová pravidla zavádí povinnost vytvořit bezpečné kanály pro oznamování aktivit porušujících právní předpisy EU, a to uvnitř podniků či organizací i vůči veřejným orgánům. Norma také chrání oznamovatele před odvetou, třeba zastrašováním či obtěžováním. Whistlebloweři by rovněž měli mít možnost právní pomoci a poradenství.
„EU usiluje o existenci dobře fungujícího demokratického systému založeného na zásadách právního státu. To zahrnuje zajištění vysoké úrovně ochrany v celé Unii pro ty oznamovatele, kteří najdou odvahu vystoupit. Odhalení nezákonného jednání by pro nikoho nemělo znamenat ohrožení dobrého jména nebo zaměstnání,“ komentovala pondělní shodu finská ministryně spravedlnosti Anna-Maja Henrikssonová, jejíž země Radě EU předsedá.
