Mezi stovkami osobností a firem, kterým měla právní firma Mossack Fonseca pomáhat vyhnout se placení daní, je i fotbalista Lionel Messi, španělský režisér Pedro Almodóvar nebo islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson, který je pod tlakem, aby odstoupil. Kritice tisku čelí i ukrajinský prezident Petro Porošenko – podle médií převedl svůj byznys do daňového ráje během vystupňování konfliktu v Donbasu, a mohl tak porušit zákon. Podle mluvčí britského premiéra je zase soukromou věcí Davida Camerona, zda má dosud peníze v offshoreových fondech zřízených svým otcem. Některé země už vyjádřily zájem prošetřit daňové úniky, například Francie, Nizozemsko nebo Švédsko.
Obří rozměry kauzy Panama Papers: Daním se vyhnuli i Porošenko, Messi nebo Almodóvar
Na takzvaných Panama Papers – dokumentech, které ukazují na utajování prostředků v daňových rájích – figuruje podle BBC asi 70 současných nebo bývalých státníků, třeba bývalý premiér Ukrajiny Lazarenko nebo král Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz. Údajně jsou ale do kauzy zapletené i podniky kolem ruského prezidenta Vladimira Putina nebo rodina čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Na tajných účtech by měli mít přes dvě miliardy dolarů.
V seznamu figuruje zatím dvanáct ruských jmen. Média zaujala taková jména, jako je syn ministra ekonomického rozvoje Alexandra Uljukajeva, manželka mluvčího Putina Dimitrije Peskova nebo Putinův blízký přítel Arkadij Rotenberg, případně ředitel banky Rossija.
„Putin se nikdy nezapletl (do skandálů). Je to nesmysl,“ prohlásil šéf největší ruské státní banky VTB Andrej Kostin. „Nikdo nedokázal, že by Putin s tím měl co do činění, jeho jméno tam nefiguruje. Putinovi přátelé podnikají, ale co je na tom špatného?“ dodal a popřel, že by VTB přes svou kyperskou dceru financovala Putinovy přátele. Kreml přitom s týdenním předstihem varoval, že se proti Putinovi chystá informační útok. Prý půjde o pokus o diskreditaci před příštími prezidentskými volbami v roce 2018.
Putinův mluvčí pak vyjádřil podezření, že jde také o snahu zastínit úspěchy ruských sil v Sýrii, kde pomohly vládním jednotkám k obratu ve válce a k dobytí Palmýry.
Informace vyvolala reakci i v ruském tisku. „Hlavní novinka zní, že jeden z Putinových přátel, hudebník Sergej Roldugin figuroval v řetězci společností spjatých s bankou Rossija…, ale přímé potvrzení korupčních transakcí se ani v případě Ruska, ani Ukrajiny najít nepodařilo,“ napsal ruský list Kommersant. „Našel se další milionář – přítel Vladimira Putina,“ píše liberální list Vedomosti. Poznamenal, že ačkoliv Putin bezmála pět let vyzývá ruský byznys k odchodu z daňových rájů, ty se stále těší veliké oblibě, a to i u přítele z Putinova mládí a kmotra Putinovy starší dcery Roldugina.
GALERIE
Panama Papers
Podle dostupných informací se Porošenko pouze pokusil vytvořit jakousi strukturu, žádné peníze do ní ale nepřeváděl. Je to spíše věc etiky a pověsti ukrajinského prezidenta.
Vlna kritiky se snesla i na hlavu ukrajinské hlavy státu. „Když Porošenko v roce 2014 bojoval o nejvyšší státní funkci, sliboval voličům, že prodá svou společnost Rošen (v zahraničí známou také jako Roshen), největšího výrobce cukrovinek na Ukrajině, aby se plně soustředil na řízení země,“ připomněl list Ukrajinska pravda. Z uniklých dokumentů ale vyplývá, že „ve skutečnosti se čokoládový magnát více zajímal o vlastní prospěch než o blaho vlasti“.
Porošenko, jehož majetek se odhaduje na 858 milionů dolarů (asi 20 miliard korun), si podle deníku „dokonce dovolil dvakrát porušit zákon“, když poskytl nepravdivé údaje o svém jmění. A svou zemi, válčící s nepřítelem, připravil na daních o krajně potřebné miliony dolarů. Podle deníku je hořkou ironií osudu, že se novinky o prezidentově počínání objevily zrovna ve chvíli, kdy vláda vyhlásila válku daňovým rájům.
Protikorupční úřad: Porošenka vyšetřovat nemůžeme
Šéf populistické Radikální strany Oleh Ljaško již vyzval parlament k zřízení vyšetřovací komise a zahájení procedury odvolání hlavy státu. Ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU) ale připomněl, že podle ukrajinských zákonů smí vyšetřovat jen bývalé prezidenty, čili nemá pravomoc spustit vyšetřování Porošenka.
Sám prezident obvinění odmítl s tím, že je „první úřední osobou na Ukrajině, která přistupuje seriózně k deklaraci svých výdělků, k placení daní a k řešení konfliktu zájmů“. Uvedl, že své akcie svěřil do správy konzultačním a právním firmám a nezávislým expertům, na které dohlíží renomovaná banka. Právní firma Avellum, s níž prezident spolupracuje, považuje veškerá obvinění Porošenka za nepodložená. Porošenko prý ze své firmy Rošen platí veškeré daně na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je zveřejnění materiálů dobrá věc, neboť pomůže zvýšit příjmy z daní od „těch, co páchají podvody“. „Mohu vás ujistit, že (informace uvedené v dokumentech) budou prošetřeny,“ uvedl Hollande s tím, že vyšetřování může vést k trestním stíháním a soudům. O spolupráci s novinářskou organizací mají zájem i britské nebo švédské daňové úřady.
Švédsko se už zaměřilo na bankovní skupinu Nordea. Rakouský regulátor finančních trhů vyšetřuje Raiffeisen Bank International a Hypo Landesbank Vorarlberg, jestli neporušily zákon proti praní peněz. Prošetření už oznámilo i Nizozemsko. Norský finanční úřad uvedl, že zjištění, že přední norská banka DNB pomáhala zákazníkům zakládat offshorové firmy na Seychelách, může podlomit důvěru v odvětví. DNB už v souvislosti s tím vyjádřila lítost.
S odkazem na panamské noviny La Prensa uvedla BBC, že Panama otevře vyšetřování právní firmy Mossack Fonseca, která měla pomáhat zahraničním klientům, aby se vyhnuli daním. Tamní prezident Juan Carlos Varela uvedl, že vláda bude spolupracovat s vyšetřovateli, ať už budou domácí, nebo zahraniční.
„Jsem zvědav, jak se k tomu postaví naše ministerstvo financí, které tvrdí, že peníze nejsou, protože podnikatelé krátí daně, chce zavádět různé elektronické evidence a průběžné DPH a hlášení a tvrdí, že tady je ten problém. Ale podle studií z loňského roku mizí v daňových rájích 140 miliard korun. Pro představu, kdybychom tuto částku měli, státní rozpočet by hospodařil v kladných cifrách,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda České strany pirátské Ivan Bartoš. Generální finanční ředitelství již oznámilo, že bude data z Panama Papers studovat.
Vlastnictví firmy nepřiznali islandský premiér ani argentinský prezident
Mezi klienty firmy byl podle listu El Mundo i nový argentinský prezident Mauricio Macri, který byl od roku 1998 několik let šéfem bahamské firmy Fleg Trading Ltd., což tehdy oficiálně nepřiznal.
Před parlamentem by měl vysvětlovat skrývání příjmů přes daňové ráje také islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson, který byl údajně spoluvlastníkem firmy Wintris Inc. To ale neuvedl v prohlášení o majetku, když byl před několika lety zvolen poslancem, uvedl El Mundo.
Islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson
Islandské opoziční strany plánují vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře. V Reykjavíku chystají aktivisté na pouliční protesty. „Doufám, že si premiér uvědomí vážnost situace a bude mít dostatek slušnosti, aby podal demisi před začátkem dnešního jednání parlamentu,“ prohlásila poslankyně za Pirátskou stranu Birgitta Jónsdottirová.
Mezi klienty firmy Mossack Fonseca dále figuruje i fotbalista Lionel Messi, hvězda FC Barcelona, který již čelí obvinění za nepřiznané čtyři miliony eur z let 2007 až 2009. Podle listu El Mundo z dokumentů Panama Papers také vyplývá, že daním se přes firmu na Britských Panenských ostrovech vyhýbali i španělský režisér Pedro Almodóvar se svým bratrem Agustínem. Oba ale trvají na tom, že jsou jejich daně v pořádku. Odmítají zapojení do firmy British Virgin Islands, podle El Confidencial Agustín přiznal, že ji v roce 1991 spustili, ale záhy zrušili, protože neodpovídala způsobu, jakým pracují.
Lionel Messi v dresu Argentiny
Také sestra bývalého španělského krále Juana Carlose I. princezna Pilar dlouhá léta tajila, že stojí v čele offshoreové firmy v Panamě. Panama Papers rovněž odhalily, že slavný holywoodský herec Jackie Chan je akcionářem šesti společností se sídlem na Panenských ostrovech, považovaných za jeden z daňových rájů.
Novozélandský premiér John Key už odmítl nařčení Mezinárodního sdružení investigativních novinářů, že Nový Zéland patří mezi daňové ráje. „Daňové ráje jsou místa, která tají informace,“ řekl předseda novozélandské vlády. „Nový Zéland informace plně zpřístupňuje,“ dodal.
Podle dokumentů společnosti Mossack Fonseca si však prostřednictvím této společnosti zřídil offshoreovou firmu na Novém Zélandu například ministr energetiky Malty Konrad Mizzi. Celkem je na Novém Zélandu registrováno přes 12 tisíc offshoreových firem.
Premiér Key řekl, že neví, zda některé ze zahraničních peněz v těchto firmách pocházejí z nelegálních aktivit. Šéf Novozélandské labouristické strany Andrew Little nicméně upozorňuje, že pověst Nového Zélandu je po nejnovějších mediálních zprávách ohrožena. Premiéra vyzval, aby oznámil opatření k nápravě. Podle Littlea je problém pravděpodobně kombinací toho, jak snadné je na Novém Zélandu založit firmu a nedostatečné kontroly činnosti offshoreových společností.
Ramón Fonseca: Nejsme zodpovědní za to, co která firma dělá
Společnost Mossack Fonseca se hájí, že za 39 let své existence, během níž založila přes 240 tisíc společností, nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti. „Jako právnická firma se omezujeme na zakládání společností, a ne na jejich řízení, nejsme zodpovědní za to, co ta firma dělá,“ hájil se v panamské televizi spoluzakladatel firmy Ramón Fonseca, který byl do minulého měsíce i členem vlády současného prezidenta. Z funkce odstoupil poté, co bylo jeho jméno veřejně spojeno s brazilským korupčním skandálem kolem státní firmy Petrobras.
Všechna tato jména, která se tady objevila, včetně fotbalistů, mafie – ti všichni nejsou naši klienti. Jsou to klienti bankovních zprostředkovatelů, kteří koupili jednu z našich akciových společností. A tito lidé ji používali kdoví na co.
Podle Fonseky je kauza s uniklými dokumenty „útokem proti Panamě“, protože prý některé země špatně nesou, že je Panama přitažlivá pro podnikání. Označil také za „totální lež“ obvinění, že majetní lidé využívají Panamu pro skrývání svých příjmů.
Podle vysokého úředníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Pascala Saint-Amanse tato kauza vyústí v silný politický a obchodní tlak na Panamu. Firmy podle něj už nebudou chtít zůstat v zemi, která „vítá podvodníky a aktéry praní špinavých peněz“.
Od Mubaraka k Chávezovi
Mezi klienty firmy Mossack Fonseca jsou či byli také bývalý a již zesnulý venezuelský prezident Hugo Chávez, současný předseda brazilského senátu Eduardo Cunha, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, marocký král Muhammad VI., mexický prezident Enrique Nieto, exprezidenti Argentiny Néstor Kirchner a Cristina Fernándezová Kirchnerová či egyptský exprezident Husní Mubarak.
Mluvčí ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva na zprávy, že prezidentovy děti mají tajné majetky, uvedl, že „jsou to dospělí občané Ázerbájdžánu. Smějí podnikat. To nezakazuje žádný zákon.“
Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku je na seznamu i 283 Čechů, například Petr Kellner či Daniel Křetínský.
Právní firma Mossack Fonseca
Na jedenáct milionů dokumentů v Panamě sídlící poradenské firmy Mossack Fonseca zveřejnilo v neděli několik předních světových médií. Údajně z nich vyplývá, jak firma pomáhala klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Společnost se ale hájí, že za čtyřicet let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti.
Zakládání offshoreových společností či působení politiků v jejich vedeních samo o sobě není ilegální. Záleží na legislativě dané země, jak na věc pohlíží. Politici například mohli porušit zákon, když nepravdivě informovali o svém majetku. Zakládání offshoreových firem v takzvaných daňových rájích se využívá ke snížení daňové zátěže, což někde může být také nezákonné.
Přes dva terabyty dat dostalo do rukou Mezinárodní sdružení investigativních novinářů. Ti je víc než rok analyzovali. Kauza je údajně ještě větší než aféry WikiLeaks nebo Edward Snowden. Podle studie Světové Banky proteče přes společnosti v daňových rájích víc než jeden a půl trilionu dolarů ročně.
- Neznámý zdroj kontaktoval novináře Süddeutsche Zeitung s nabídkou dokumentů známé právní kanceláře Mossack Fonseca, která svým klientům nabízí, jak se pomocí zakládání firem v daňových rájích co nejefektivněji vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Původně šlo jen o malé množství materiálů, objem dat ale postupně narůstal až na 2,6 terabytu, což je vůbec největší únik dokumentů, s nímž kdy měli novináři co do činění.
- Jen pro srovnání: například únik diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks v roce 2010 měl objem 1,7 gigabytu, tedy téměř třítisíckrát menší. Nedávná aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná Luxleaks, na jejímž odhalení se v roce 2014 rovněž podílelo mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), se zakládala na čtyřech gigabytech dat.
- Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let: ty nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku letošního roku. Konkrétně jde zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Roztříděné jsou podle jednotlivých firem, jež právní kancelář na přání svých klientů zakládala. Složka každé konkrétní schránkové firmy obsahuje všechny související materiály – smlouvy, příslušnou korespondenci či další naskenované dokumenty. Většinou jde o tisíce stran.
- Právě kvůli obrovskému rozsahu materiálu němečtí novináři zapojili do práce ICIJ a jeho prostřednictvím pak kolegy z mnoha zemí včetně Británie, Francie, Rakouska či třeba Argentiny. Jejich prvním úkolem bylo dokumenty digitalizovat pomocí metody optického rozpoznávání znaků, které umožňuje fulltextové vyhledávání pomocí variabilně nastavitelných algoritmů.
- Tento úkol tak zřejmě připadne vyšetřovacím orgánům jednotlivých zemí, z nichž některé už začaly konat. Týká se to například Panamy, kde kancelář Mossack Fonseca sídlí, nebo Austrálie.