Francouzským hasičům se v úterý dopoledne podařilo zcela uhasit devastující požár, který v pondělí večer zasáhl pařížskou katedrálu Notre-Dame a způsobil i pád jedné z věží. Podle předběžných zjištění místní prokuratury zachvátil katedrálu oheň neúmyslně, zřejmě v rámci rekonstrukčních prací. Zásadní část byla zachráněna, rizika ale ještě nejsou zažehnána, zdůraznil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Katedrála zřejmě nebyla pojištěna, sdělil expert.
Katedrálu Notre-Dame se podařilo uhasit, rizika ale trvají, uvedl ministr vnitra
Francie se vzpamatovává z požáru katedrály Notre Dame
„Zmizel krov, propadla se klenba, od dnešního rána následoval propad dalších tří částí,“ upozornil francouzský ministr vnitra na odpolední tiskové konferenci. Konstrukce se podle něj stále může hýbat, pozorování potrvá dva dny.
„Hasiči provedli masivní, odvážný zásah,“ konstatoval Castaner, který poděkoval za pomoc i policii, světu pak za projevy solidarity. „Je to katedrála lidu, Francouzů a všech lidí na světě. Je to náš společný statek, naše síla, naše historie, která patří nám všem. Je to něco, co nás přesahuje. Paříž sražená k zemi neexistuje. Katedrála bude znovu vybudována,“ prohlásil Castaner.
Požár gotického chrámu vypukl v pondělí deset minut před sedmou večer. Oheň zachvátil střechu objektu, která se zcela zřítila, způsobil i pád štíhlé novogotické vížky z 19. století nad centrální části objektu. Zřítila se i část klenby v oblasti chóru.
Oheň se rozšířil také do jedné z monumentálních čelních věží; v průběhu večera se objevily zprávy, že může dojít k jejímu zřícení. S plameny na místě bojovalo pět stovek hasičů, francouzský prezident Emmanuel Macron po půlnoci oznámil, že se největší katastrofu podařilo odvrátit, v půl třetí se ničivý živel povedlo dostat pod kontrolu a v úterý dopoledne přišla z Paříže zpráva, že hasiči oheň už zcela zdolali.
Budoucnost nesou na bedrech klenby
Statici a architekti nyní musí určit, nakolik řádění ohně konstrukci gotického chrámu porušilo. Plameny v kombinaci s množstvím vody, kterou se hasiči snažili oheň zlikvidovat, totiž riziko destrukce zvyšují. Podle architektů záleží hlavně na tom, jak jsou odolné klenby, které tvoří chrámovou konstrukci.
„Klenby jsou enormě namáhány vahou dřeva z celé konstrukce krovu tím, jak narážely padající trámy a věž, která se zřítila, i obrovským množstvím vody,“ upozornil historik architektury Petr Chotěbor. „Část klenby, která zřejmě zůstala zachována, se ještě může zřítit, uvidíme v následujících dnech, co se bude dít,“ dodává historik architektury a publicista Zdeněk Lukeš.
Na místě hlídkuje zhruba stovka hasičů. Kontrolují bezpečnost požářiště a zaměřují se na statiku stavby. Z prvních statických průzkumů vyplynulo, že klenba je skutečně slabým místem konstrukce, bedlivě se sleduje i stav štítu severní příčné lodi.
Kromě toho musí pařížští hasiči zajistit převoz cenných artefaktů a spolu s odborníky zaznamenat přesný rozsah škod. Následky řádění ohně na památce nevyčíslitelné hodnoty totiž dosud nejsou zcela jasné – ví se jen to, že jsou enormní.
Ředitel makléřské pojišťovací společnosti Insia Ivan Špirakus upozornil, že ikonické historické stavby jsou velmi obtížně ocenitelné, a tudíž se podle něj zpravidla nepojišťují. Pokud požár zavinila stavební firma, která v katedrále prováděla opravy, tak zřejmě byla pojištěná na odpovědnost za škodu, ovšem s limitem v řádu desítek milionů eur, míní Špirakus.
V případě takovéto katastrofy u podobné stavby obvykle nastoupí stát či různé občanské sbírky, národní loterie a podobné způsoby získávání peněz, dodal.
Generální vikář pařížské arcidiecéze Philippe Marsset, který směl do Notre-Dame v noci nahlédnout, popsal, že prostor vypadá jako po bombardování. „Je to 850 let, co byl tento chrám vystavěn, přečkal války, přečkal bombardování, přečkal všechno,“ citovala šokovaného katolického hodnostáře agentura AFP.
Záchrana trnové koruny
„Kdyby začalo hořet zevnitř, tak by škody zřejmě byly mnohem větší,“ doplňuje pařížský zpravodaj ČT Jan Šmíd. „Ukazuje se, že třeba velká část oltáře zůstala zachována, interiér není zničen natolik, jak se všichni obávali, když viděli plameny. Požár zničil dvě třetiny střechy, ale to podstatné se podařilo zachránit.“
Podle francouzského ministra kultury Francka Riestera se z bohorodiččina chrámu podařilo vynést většinu cenných uměleckých a liturgických předmětů: v bezpečí je například trnová koruna či roucho svatého Ludvíka, požár přečkalo i rozetové vitrážové okno na severní fasádě. Oheň nepoškodil ani varhany z poloviny 18. století, jedny z nejznámějších a největších na světě.
Osud mnoha dalších artefaktů je však stále neznámý, podle místních novinářů se například neví, zda a jak plameny poškodily sousoší Piety na hlavním oltáři, zvony nebo některé vzácné obrazy.
Kromě poškození ohněm a vysokými teplotami, které dosahovaly až 800 stupňů Celsia, utrpělo vnitřní vybavení i kvůli kouři a vodě během hašení. A kouř bude podle ministra kultury hlavním problémem u většiny obrazů; v pátek mají opustit katedrálu a zamířit k rekonstrukci do Louvru.
Pro Francouze má přitom Notre-Dame mimořádný význam. Jak Jan Šmíd připomíná, nejen že se památce věnuje věhlasný román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži – na tomtéž místě proběhla i korunovace Napoleona na francouzského císaře nebo pohřeb zakladatele páté republiky Charlese de Gaulla.
Příčina neznámá, požár zřejmě nevznikl úmyslně
Podle rektora katedrály, biskupa Patricka Chauveta, byla všechna protipožární opatření v chrámu v pořádku. Pařížská prokuratura nicméně již v pondělí oznámila, že požár podle předběžných zjištění vznikl neúmyslným zaviněním.
Podle nezávislých odborníků nejspíše ke vzplání střechy došlo v rámci probíhající renovace špičky kostelní věže. „Vypadá to, že zdroj byl na lešení. Od samého začátku byla vyloučena možnost žhářství i teroristického útoku,“ doplňuje zpravodaj ČT Šmíd s odkazem na úřad pařížského prokurátora. I ten už v pondělí mluvil o nehodě a v úterý po poledni potvrdil, že tato hypotéza trvá: oheň způsobila blíže nespecifikovaná nehoda.
Podle českých expertů nyní musí vyšetřovatelé vyhodnotit nejen místo, ale i záběry z kamer nebo výslechy svědků. „Budou si dělat časovou osu pohybu osob, jaké tam probíhaly práce. Hlavní pozornost se soustředí na rekonstrukci a to, jak byla prováděna,“ řekl mluvčí a šéf vyšetřovatelů pražských hasičů Martin Kavka.
Tento předpoklad potvrdilo oznámení prokuratury, že na případu pracuje padesátičlenný tým, který se nyní zaměří na pracovníky pěti společností, jež katedrálu rekonstruovaly.
Nabídka pomoci
Již v prvních hodinách po požáru také začala francouzská i globální veřejnost uvažovat o přispění na obnovu památky; prezident Macron avizoval vyhlášení mezinárodní sbírky, ve Spojených státech se rozeběhlo několik crowdsourcingových kampaní a finanční pomoc nabízejí i instituce, které jsou s Paříží spojeny téměř stejně silně jako Matka Boží – módní domy.
Miliardářský rod Pinaultových, který stojí za značkami Yves Saint Laurent nebo Gucci, hodlá na obnovu gotické katedrály poskytnout sto milionů eur. Rodina Arnaultových, vlastnící kultovní značky Louis Vuitton i šampaňského Dom Pérignon, příspěvek znásobuje – a mluví o dvou stech milionech eur.
Nabídky pomoci i slova lítosti potom zní od politických reprezentantů. Podporu vyjádřila Francii německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Evropské rady Donald Tusk i americký prezident Donald Trump. Česká vláda ústy premiéra Andreje Babiše (ANO) avizovala Paříži finanční podporu, ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) nabízí i práci českých expertů.
A jak upozorňuje historik architektury Zdeněk Lukeš, zrekonstruovat katedrálu Notre-Dame bude „mimořádně náročné“, třebaže se nejedná o první zásadní zkázu v jejích dějinách: „Například byla těžce zdevastována v průběhu Velké francouzské revoluce.“
„Katedrála je veliký symbol,“ doplňuje bývalý zpravodaj ČT ve Francii Petr Zavadil. „Pro některé pařížské katolíky je to nejdůležitější svatostánek, kam se chodí pravidelně na mši, pro drtivou většinu Pařížanů je to především důležité místo i historicky.“
Podle restaurátorů a památkářů rekonstrukce potrvá i déle než deset let. Obnovu takto významné stavby ze středověku nelze uspěchat a důležité bude maximálně využít původní technologie.