Katalánsko zůstává bez premiéra. Puigdemont se vrátil z Finska do Belgie

Katalánsko ani po sobotě nebude znát svého nového premiéra. Tamní parlament hned na začátku schůze odložil plánované hlasování. Jediným kandidátem byl Jordi Turull, kterého parlament neúspěšně volil už ve čtvrtek. Soud ho navíc včera obžaloval spolu s dalšími dvanácti politiky včetně expremiéra Charlese Puigdemonta ze vzpoury. Všem hrozí až pětadvacet let vězení. Proti žalobám v pátek večer vypukly v Barceloně i jinde v Katalánsku demonstrace.

Předseda katalánského parlamentu Roger Torrent v sobotu zrušil plánované hlasování o novém premiérovi tohoto autonomního španělského regionu. Kandidátem byl jen separatistický exministr Jordi Turull, kterého v pátek stejně jako další členy bývalého vedení regionu poslal soud do vazby kvůli obžalobě ze vzpoury.

„Dnes by Turull získal hlasy pro zvolení premiérem, ale je ve věznici,“ prohlásil šéf klubu nejsilnější separatistické koalice Společně pro Katalánsko (JXCat) Quim Torra, podle něhož španělský nejvyšší soud nepřípustně zasáhl do výkonu Turullovy politické funkce.

Turull neuspěl už ve čtvrtek v prvním kole volby. Tehdy jej nepodpořila nejmenší separatistická strana Kandidátka lidové jednoty (CUP), bez jejíchž čtyř hlasů nemají stoupenci nezávislosti Katalánska potřebnou většinu 68 hlasů ve 135členném sboru. Torra naznačil, že na druhý pokus by zvolení vyšlo, ačkoli CUP se ke svému plánovanému postupu jednoznačně nevyjádřila. 

Puigdemont opustil Finsko i přes mezinárodní zatykač

Katalánsko zůstává bez předsedy vlády a na jeho expremiéra Charlese Puigdemonta obdrželo Finsko mezinárodní zatykač vydaný Španělskem. Katalánský expremiér žije od loňského roku v exilu v Belgii, kam se po návštěvě Finska vrátil, i když na něj země obdržela mezinárodní zatykač.

Ve Finsku byl na návštěvě od čtvrtka kvůli setkání se zákonodárci a účasti na konferenci. V pátek ho spolu s dalšími dvanácti politiky španělský soud obžaloval ze vzpoury.

Finská policie dobu nevěděla, jestli se Puigdemont v zemi vůbec ještě nachází. Nakonec odletěl v sobotu odpoledne zpět do Belgie podle plánu, aniž by byl zatčen.  

Puigdemontův právník Jaume Alonso-Cuevillas v rozhovoru se španělskou rozhlasovou stanicí Catalunya Radio již dříve řekl, že jeho klient se sám dostaví na policii. 

Demonstrace v Barceloně si vyžádaly dvacet zraněných

Ještě před pátečním oznámením soudu v Madridu zorganizovali separetisté protesty, při kterých bylo v Barceloně zraněno dvacet lidí. Soudní rozhodnutí zřejmě rozvášnilo protestující a rozzlobený dav se střetl před španělskými vládními budovami v Barceloně s policejními jednotkami, které budovy chránily. 

Demonstrace se konaly také v jiných částech Katalánska, uvedla BBC. Demonstranti mávali katalánskými vlajkami a skandovali slogany o nezávislosti, někteří dokonce pálili obrazy soudce Nejvyššího soudu a španělského krále Felipa. Napětí přerostlo v násilí, když se někteří demonstranti pokusili prolomit řady policistů.

Na Katalánském náměstí v centru města se uskutečnilo klidnější shromáždění. „Dva miliony lidí chtějí opustit Španělsko a všechny nás do vězení dát nemohou,“ řekla BBC jedna z protestujících Carme Salaová.

Katalánská televize také ukázala další shromáždění na podporu uvězněných představitelů země v dalších částech regionu, včetně měst Vic a Tarragona. 

Padly obžaloby za snahu odtrhnout Katalánsko od Španělska

Španělský vyšetřující soudce Pablo Llarena obžaloval v pátek ze vzpoury 13 katalánských politiků. Trestného činu se podle obžaloby měli politici dopustit tím, že se snažili o odtržení Katalánska od Španělska.

Podle místních médií je mezi nimi i uprchlý katalánský expremiér Carles Puigdemont, kandidát na nového premiéra regionu Jordi Turull či bývalá šéfka regionálního parlamentu Carme Forcadellová. Za vzpouru hrozí ve Španělsku až čtvrt století za mřížemi. V separatistické kauze bývalého vedení Katalánska bylo dosud obviněno osmadvacet lidí, kromě tří z nich byli všichni obžalováni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...