Katalánci opět vyšli do ulic. Region si připomíná druhé výročí referenda o nezávislosti

Tisíce stoupenců samostatnosti Katalánska se sešly v Barceloně na manifestaci u příležitosti druhého výročí referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska. Podobné demonstrace se konaly i v dalších katalánských městech. Demonstranti naplánovali i pochod k branám vězení v Lledoners, kde je ve vazbě několik členů bývalé katalánské vlády obžalovaných ze vzpoury právě za uspořádání referenda. Soud má rozhodnout do dvou týdnů a separatisté pro případ odsuzujícího verdiktu vyzývají k občanské neposlušnosti.

V katalánské metropoli Barceloně se podle městské policie na protestní akci během úterního odpoledne postupně sešlo 18 tisíc lidí, organizátoři demonstrace ale odhadují počet účastníků na 50 tisíc, napsal na webu list El País.

Pochod začal na Katalánském náměstí a pokojně prošel městem. Zástup se cestou zastavil mimo jiné u několika škol, kde byla před dvěma lety hlasovací střediska, v nichž španělská policie zasahovala s cílem překazit referendum.

V Barceloně uzavřela policie brzy ráno jeden ze vstupů do metra na hlavním vlakovém nádraží Sants, aby zabránila shlukům demonstrantů a omezení dopravy v ranní špičce. 

Velká protestní akce se konala i ve městě Girona. Začala už časně ráno před kasárnami španělské policie, na něž kolem tří stovek radikálních separatistů házelo vajíčka a petardy. Odpoledne se pak podle údajů policie na náměstí 1. října shromáždilo kolem 13 tisíc lidí. 

Podle spolupracovnice Českého rozhlasu Kateřiny Ferenčíkové se ale demonstrace, u které zasahovali policisté, obešla bez násilí. K žádnému zranění ani zadržení nedošlo, poznamenala ve vysílání ČT24.

Nahrávám video

Celkem bylo na úterý naplánováno několik desítek akcí a shromáždění po celém Katalánsku. Výročí referenda, které podle Madridu nebylo v souladu s ústavou země a jemuž se před dvěma lety tehdejší kabinet snažil marně zabránit varováním, verdikty soudů i policejními zákroky, si připomněla i nová katalánská vláda. 

Kvůli chystanému rozsudku nad dvanácti katalánskými politiky, jimž hrozí vysoké tresty vězení – jednomu z nich až pětadvacet let – vyhlásila část katalánských odborů na jedenáctého října v regionu generální stávku.

„Odsouzení politických a společenských představitelů země (Katalánska) by znamenalo největší útok na naše základní práva,“ prohlásil  v úterý podle agentury AFP bývalý poslanec radikální separatistické strany CUP David Fernández. „Vyzýváme všechny občany, aby reagovali nenásilným bojem a pokojnou občanskou neposlušností,“ dodal, aniž upřesnil, jaké konkrétní akce se plánují.

Nahrávám video

Policie se na demonstrace připravovala týdny

Katalánská policie se na demonstrace chystané v souvislosti s očekávaným rozsudkem nad bývalým katalánským vedením připravovala několik týdnů.  

Kvůli sporům s katalánskou vládou ohledně chystaných opatření rezignoval šéf místní policie Andreu Joan Martínez, výměna vedení byla oznámena v pondělí. Podle deníku La Vanguardia se místní vládě nelíbilo, že jsou policisté připraveni použít v případě nepokojů slzný plyn.  

Podle průzkumu zveřejněného v červenci nicméně klesla podpora nezávislosti Katalánska na nejnižší úroveň za poslední dva roky, a to na 44 procent. Naopak 48,3 procenta obyvatel tohoto regionu na severovýchodě Španělska se vyslovilo proti samostatnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled