Jourová na startu: Havel české společnosti nesmírně chybí

Brusel - Bývalý český prezident nebyl refomní komunista ani utopista, nesouhlasí s Klausovými a Zemanovými výroky nová česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Evropská unie podle ní stojí na lidských právech a základních hodnotách, o něž se právě Havel zasazoval. „A lidská práva já budu mít na starosti. Beru to jako poslání,“ uvedla v rozhovoru pro ČT24. Vyjádřila se také k Zemanovu tvrzení, že Pussy Riot jsou pouhá pornografická skupinka. Podle eurokomisařky výše trestu dokazuje, že skutečně byly politickými vězeňkyněmi. S Jourovou hovořil v Bruselu zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Jourová do Bruselu přijela s pocitem, že na ni čeká hodně práce, na což je ale prý zvyklá. Čeká ji spousta porad a ve čtvrtek pak odlet do Říma, kde vystoupí na konferenci k tématu diskriminace. Jednat bude také se zástupci italské vlády. A příští týden pak bude ve
Washingtonu probírat úpravy ochrany dat evropských občanů ve Spojených státech.

Jak velké téma podle vás bude v nadcházejících měsících pohrávání si v Británii s referendem o vystoupení z Evropské unie? Podle německého tisku už je německá kancléřka Angela Merkelová dokonce srozuměna s tím, že Británie vystoupí. Vy máte agendu bankéřských bonusů – britská vláda dává jasně najevo, že se stropy pro odměny nesouhlasí. Myslíte si, že to bude horké téma i pro vás? 

„Já se domnívám, že odměny bankéřů rozhodně nebudou tím rozhodujícím tématem. Je to jen jeden ze střípků, které způsobují určité rozladění na straně Británie. Myslím si, že to je velké téma, kterým se budeme muset v následujících týdnech určitě zabývat. Já osobně bych byla velmi nerada, kdyby Británie opustila EU. Byl by to veliký zásah do celistvosti Unie. Možná nedobrý precedent, takže já pevně věřím, že se s velkou Británií podaří vyjednat, že zůstane v Unii. Samozřejmě ale referendum je referendum. Je to vůle občanů.“ 

Českou vládu jste opustila minulý měsíc. Dnes řeší zprávu o stavu romské komunity v České republice. Vy máte na stole dopis Evropské komise, který jste poslali do Prahy, kde si stěžujete na to, že česká vláda diskriminuje romské děti tím, že je posílá příliš často do zvláštních škol. Co čekáte od české vlády? 

„Komise ještě v době, kdy jsem tu nebyla, poslala dopis, ve kterém určitým způsobem varuje Českou republiku, aby situaci řešila. Já jsem napjatá, co bude dnes projednáno na vládě. Byla jsem ujištěna ministry české vlády, že tato záležitost má brzké řešení. Věřím, že nebude nutné postupovat nějakými silovými kroky ze strany Komise. Pokud ale nedojde k nápravě, tak to samozřejmě nutné bude.“ 

Když jste šla na slyšení do Evropského parlamentu, tak jste ve svém úvodním projevu citovala Václava Havla. V České republice se nyní rozhořela debata o Havlově odkazu. Bývalý prezident Václav Klaus řekl, že měl myšlení jako reformní komunista. Současný prezident Zeman pak řekl, že v pozitivním slova smyslu byl Havel utopistou. Sdílíte názory někoho z těchto dvou pánů, nebo máte na Havla úplně jiný názor? 

„V žádném případě nesdílím tyto názory. Myslím si, že Václav Havel české společnosti nesmírně chybí. Byla to osobnost s nezměrnou autoritou, která zvedala otázku hodnot i lidských práv. A lidská práva já budu mít na starosti. Beru to jako poslání. Myslím si, že lidská práva a základní hodnoty jsou něco, na čem Unie stojí a na čem může přežít i složité chvíle, takže já jsem záměrně citovala Václava Havla i proto, že mně jako občanovi České republiky chyběla osobnost, která bude apelovat na hodnoty.“ 

Jaké pocity to ve vás vyvolává, když slyšíte slova jako utopista nebo reformní komunista?

„Už jsem slyšela i horší termíny. Vyvolává to ve mně určité zklamání, protože pořád ještě nejsme schopni docenit odkaz Václava Havla, tím, co dělal, jak žil. Pro mě je třeba vzorem i tím, že žil prostě, neokázale. V momentě, kdy se člověk dostane do vrcholných pozic, tak je skutečně jenom krůček k tomu, aby se odtrhl od normálního života a lidí, což se jemu nikdy nestalo. Myslím si, že je to pro mě jeden z úkolů, abych pozvala Čechy zpátky do Evropy – ty, kteří rozumí tomu, v čem byl Havel důležitý i ve vztahu k Evropě.“ 

Vy jste v našem rozhovoru řekla, že budete mít na starosti v uvozovkách lidská práva. Miloš Zeman se také vyjádřil k ruské skupině Pussy Riot, jejíž členky skončily ve vězení za své vystoupení v ortodoxním chrámu. Nakonec byly amnestovány. Prezident řekl, že to nebyly žádné politické vězenkyně, ale pornografická skupinka deviantních dam. Považujete Pussy Riot za politické vězeňkyně? 

„Já je považuji za politické vězenkyně proto, že si myslím, že tresty byly extrémně tvrdé a neadekvátní. Samozřejmě mnozí lidé – i v Rusku – pravoslavní věřící mohli jejich počínání považovat za svatokrádež, za pobuřující. Domnívám se ale, že ty tresty byly skutečně příliš tvrdé, řekla bych exemplární. Patří to spíš do oblasti politických postihů.“ 

Vaše Komise má být politická, úplně nová. Co si pod tím mají Evropané představit? Už se ozývají kritici, kteří říkají, že tato Komise bude politizovat s Berlínem, s Paříží, s velkými ekonomickými zájmy, nebude tedy nestranná, technokratická. 

„Tato Komise má před sebou několik zásadních priorit, které jsou navýsost politické – růst, zaměstnanost, lidská práva, antidiskriminaci. Je tu akcent na politické priority, které mají z Komise - i podle Jean Claude Junckera - vytvořit politický subjekt, a ne technického úředníka, který bude prakticky jen sumarizovat to, co chce Evropský parlament nebo co chtějí členské státy v Radě, a dávat z toho dohromady jen nějakou stravitelnou kompromisní variantu. Myslím, že přesně to dělat nemáme. Měli bychom být skutečně silným politickým subjektem. Já osobně jsem prošla volbami v České republice, dostala jsem politickou nominaci, takže mně to velmi vyhovuje.“

Jourová si původně přála získat resort regionální politiky, později hovořily kuloárové informace o postu eurokomisařky pro dopravu a vesmír. Nakonec ale získala úplně jinou oblast a sama neskrývala překvapení – šéf hnutí ANO Andrej Babiš dokonce rovnou mluvil o zklamání. V rámci svého portfolia spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví ale bude mít ve své gesci mnoho sledovaných témat: např. otázku ženských kvót ve vedení firem nebo stropy pro bonusy bankéřů.

Česká kandidátka absolvovala „grilování“ v Bruselu před členy hned čtyř výborů. Někteří členové jí vytýkali nekonkrétnost v odpovědích. Proto dostala ještě 32 doplňujících otázek. Nakonec ji europarlament působení v Komisi posvětil.

Nová Evropská komise začala pracovat v sobotu

Jejím předsedou je lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker. Za cíl si klade dodržování fiskální disciplíny, tvorbu pracovních míst nebo snižování energetické náročnosti. Juncker chce také bojovat s podvody při čerpání evropských dotací. Ročně kvůli nim Unie přijde až o třináct miliard. Vznik kontrolního úřadu by měla prosadit právě Jourová.

Novou komisi schválil Evropský parlament minulý týden. Je v ní devět žen, což je stejný počet jako v předchozí komisi pod vedením předsedy Josého Barrosa. Komisi podpořilo 423 poslanců - hlavně lidovci, socialisté a liberálové. S Junckerovým kabinetem nesouhlasí zejména euroskeptické frakce.

Kabinet české eurokomisařky vede Nikolayová

Jasněji už je ve složení týmu nejbližších spolupracovníků Jourové. Šéfkou kabinetu se podle očekávání stala zkušená úřednice z komise Renate Nikolayová z Německa, jejím zástupcem je někdejší náměstek Jourové na ministerstvu pro místní rozvoj Daniel Braun. Spotřebitelskou politiku a další oblasti bude mít v kabinetu nové eurokomisařky na starosti Eduard Hulicius, který byl dosud asistentem lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové. Definitivně zatím ještě není potvrzen nástup Kateřiny Bocianové, která by tak přešla z českého ministerstva zahraničí. Další členové nejužšího týmu spolupracovníků budou například z Francie či Velké Británie.

Mezi prvními úkoly Jourové bude nejen jednání v USA o nových pravidlech ochrany dat příští týden, ale také například jednání s členskými zeměmi o zřízení funkce evropského prokurátora, kterou některé z nich zatím blokují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...