Johnson před poslanci prohlásil, že neodstoupí. Vzpoura jeho vlastních zákonodárců sílí

Britský konzervativní premiér Boris Johnson bojuje o udržení v čele vlády. Sílí totiž vzpoura jeho vlastních zákonodárců kvůli večírkům v premiérském sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Podle agentury Reuters se někteří konzervativní poslanci chystají napsat dopis o vyslovení nedůvěry. Nejméně jedenáct z nich tak již učinilo. Pokud jich bude 54, mohou zahájit hlasování o tom, zda má Johnson zůstat předákem konzervativců a potažmo i v premiérském křesle. Johnson ve středu před poslanci prohlásil, že z funkce neodstoupí.

Johnson, který se dostal do nejvyšší funkce se slibem dokončit brexit, získal v roce 2019 v předčasných volbách 365 z celkových 650 křesel v Dolní sněmovně. To pro konzervativce představovalo nejvýraznější parlamentní většinu od vítězství Margaret Thatcherové v roce 1987. Premiér ale čelí výzvám k rezignaci po sérii odhalení o večírcích v jeho sídle během loňských a předloňských lockdownů.

Skandál označovaný jako Partygate trvá už několik týdnů, v posledních dnech se ovšem stupňuje kvůli zprávám o „zahradní slavnosti“ z 20. května 2020, které se údajně účastnil i sám premiér. Johnson se za sešlosti v době přísných protiepidemických restrikcí opakovaně omluvil a uvedl, že o mnoha z nich nevěděl. Zmíněné setkání na zahradě Downing Street prý považoval za pracovní. 

Aby bylo možné zpochybnit Johnsonovo vedení strany, musí 54 z 360 konzervativních poslanců napsat předsedovi poslaneckého klubu konzervativců známého jako Výbor 1922 dopis o vyslovení nedůvěry.

Dopis předložilo jedenáct zákonodárců

Dopis o vyslovení nedůvěry nyní plánuje napsat nejméně dvacet poslanců, kteří získali mandát v posledních parlamentních volbách, uvedl list The Daily Telegraph. Podle deníku ve středu dopis už odevzdalo jedenáct zákonodárců. „Jedenáct členů Konzervativní strany z roku 2019 dnes ráno předložilo dopisy o vyslovení nedůvěry Borisi Johnsonovi,“ uvedl na Twitteru novinář Christopher Hope z The Daily Telegraph.

„Skupina poslanců z roku 2019 napíše dopisy, aby se pokusila dosáhnout hranice 54 zákonodárců pro zahájení hlasování,“ uvedla rovněž politická redaktorka BBC Laura Kuenssbergová. Podle ní se jim možná podaří tohoto čísla dosáhnout.

Johnson očekává výsledek vyšetřování

Analýza britského deníku The Times ukázala, že předsedu vlády kritizovalo kvůli večírkům 58 poslanců. Dopisy jsou důvěrné, takže předseda Výboru 1922 je jedinou osobou, která ví, kolik zákonodárců je skutečně napsalo.

Johnsona za jeho přístup při středečních interpelacích zkritizoval někdejší předseda Konzervativní strany či ministr pro brexit David Davis. „Od svých lídrů očekávám, že budou nést zodpovědnost za kroky, které činí,“ řekl. Následně Johnsonovi připomenul slova, která v roce 1940 adresoval tehdejší poslanec Leo Amery končícímu premiérovi Nevillu Chamberlainovi: „Ve jménu Božím, jděte.“

Těsně předtím oznámil poslanec Christian Wakeford, že odchází k opoziční Labouristické straně, přičemž označil chování premiéra za ostudné. Vyzval ho, aby rezignoval na funkci předsedy vlády.

Johnson ve středu před poslanci prohlásil, že z funkce neodstoupí. Znovu vyzval, aby počkali na výsledek vyšetřování, které vede úřednice Sue Grayová. Kdy budou její zjištění o možném porušování karanténních opatření v premiérském sídle zveřejněna, není jasné. Johnson nicméně naznačil, že by to mohlo být příští týden. 

Pokud by večírky v době koronavirových uzávěr potopily současného premiéra, znamenalo by to další mimořádný zvrat v téměř dvanácti letech bouřlivého vládnutí Konzervativní strany. To zahrnovalo mimo jiné odchod Británie z Evropské unie, referendum o nezávislosti Skotska a řadu voleb, z nichž některé byly předčasné. Spojené království by se po svržení Johnsona ocitlo na dlouhé měsíce v nejistotě v době, kdy Západ řeší ukrajinskou krizi a pátá největší ekonomika světa se potýká s největší inflací za posledních 30 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
před 12 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...