Johnson před poslanci prohlásil, že neodstoupí. Vzpoura jeho vlastních zákonodárců sílí

Britský konzervativní premiér Boris Johnson bojuje o udržení v čele vlády. Sílí totiž vzpoura jeho vlastních zákonodárců kvůli večírkům v premiérském sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Podle agentury Reuters se někteří konzervativní poslanci chystají napsat dopis o vyslovení nedůvěry. Nejméně jedenáct z nich tak již učinilo. Pokud jich bude 54, mohou zahájit hlasování o tom, zda má Johnson zůstat předákem konzervativců a potažmo i v premiérském křesle. Johnson ve středu před poslanci prohlásil, že z funkce neodstoupí.

Johnson, který se dostal do nejvyšší funkce se slibem dokončit brexit, získal v roce 2019 v předčasných volbách 365 z celkových 650 křesel v Dolní sněmovně. To pro konzervativce představovalo nejvýraznější parlamentní většinu od vítězství Margaret Thatcherové v roce 1987. Premiér ale čelí výzvám k rezignaci po sérii odhalení o večírcích v jeho sídle během loňských a předloňských lockdownů.

Skandál označovaný jako Partygate trvá už několik týdnů, v posledních dnech se ovšem stupňuje kvůli zprávám o „zahradní slavnosti“ z 20. května 2020, které se údajně účastnil i sám premiér. Johnson se za sešlosti v době přísných protiepidemických restrikcí opakovaně omluvil a uvedl, že o mnoha z nich nevěděl. Zmíněné setkání na zahradě Downing Street prý považoval za pracovní. 

Aby bylo možné zpochybnit Johnsonovo vedení strany, musí 54 z 360 konzervativních poslanců napsat předsedovi poslaneckého klubu konzervativců známého jako Výbor 1922 dopis o vyslovení nedůvěry.

Dopis předložilo jedenáct zákonodárců

Dopis o vyslovení nedůvěry nyní plánuje napsat nejméně dvacet poslanců, kteří získali mandát v posledních parlamentních volbách, uvedl list The Daily Telegraph. Podle deníku ve středu dopis už odevzdalo jedenáct zákonodárců. „Jedenáct členů Konzervativní strany z roku 2019 dnes ráno předložilo dopisy o vyslovení nedůvěry Borisi Johnsonovi,“ uvedl na Twitteru novinář Christopher Hope z The Daily Telegraph.

„Skupina poslanců z roku 2019 napíše dopisy, aby se pokusila dosáhnout hranice 54 zákonodárců pro zahájení hlasování,“ uvedla rovněž politická redaktorka BBC Laura Kuenssbergová. Podle ní se jim možná podaří tohoto čísla dosáhnout.

Johnson očekává výsledek vyšetřování

Analýza britského deníku The Times ukázala, že předsedu vlády kritizovalo kvůli večírkům 58 poslanců. Dopisy jsou důvěrné, takže předseda Výboru 1922 je jedinou osobou, která ví, kolik zákonodárců je skutečně napsalo.

Johnsona za jeho přístup při středečních interpelacích zkritizoval někdejší předseda Konzervativní strany či ministr pro brexit David Davis. „Od svých lídrů očekávám, že budou nést zodpovědnost za kroky, které činí,“ řekl. Následně Johnsonovi připomenul slova, která v roce 1940 adresoval tehdejší poslanec Leo Amery končícímu premiérovi Nevillu Chamberlainovi: „Ve jménu Božím, jděte.“

Těsně předtím oznámil poslanec Christian Wakeford, že odchází k opoziční Labouristické straně, přičemž označil chování premiéra za ostudné. Vyzval ho, aby rezignoval na funkci předsedy vlády.

Johnson ve středu před poslanci prohlásil, že z funkce neodstoupí. Znovu vyzval, aby počkali na výsledek vyšetřování, které vede úřednice Sue Grayová. Kdy budou její zjištění o možném porušování karanténních opatření v premiérském sídle zveřejněna, není jasné. Johnson nicméně naznačil, že by to mohlo být příští týden. 

Pokud by večírky v době koronavirových uzávěr potopily současného premiéra, znamenalo by to další mimořádný zvrat v téměř dvanácti letech bouřlivého vládnutí Konzervativní strany. To zahrnovalo mimo jiné odchod Británie z Evropské unie, referendum o nezávislosti Skotska a řadu voleb, z nichž některé byly předčasné. Spojené království by se po svržení Johnsona ocitlo na dlouhé měsíce v nejistotě v době, kdy Západ řeší ukrajinskou krizi a pátá největší ekonomika světa se potýká s největší inflací za posledních 30 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 38 mminutami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 6 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 7 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...