Johnson chce lepší podmínky odchodu z EU, navrhuje tak zadržet platbu finančního vyrovnání

Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson by dohodnutou platbu 39 miliard liber (1,12 bilionu korun) jako finanční vyrovnání s Evropskou unií pozdržel, dokud Brusel nedá Londýnu lepší podmínky pro odchod z bloku. Johnson to řekl v rozhovoru, který v neděli otiskl britský nedělník The Sunday Times a který má nadpis „Těch 39 miliard liber je našich“.

Evropská unie opakovaně uvedla, že o dohodě, kterou loni vyjednala Mayová, znovu debatovat nechce. Britští zákonodárci tuto podobu brexitové dohody třikrát odmítli, a Mayová v důsledku rezignovala.

„Vždycky mi připadlo zvláštní, že bychom měli zaplatit celou sumu předtím, než bychom dosáhli konečné dohody,“ řekl Johnson. Dodal, že peníze považuje při dosahování jakékoli dohody za mocný činitel. „Myslím, že naši přátelé a partneři by měli pochopit, že peníze budou zadrženy, dokud nebude jasnější, jak se bude pokračovat,“ uvedl Johnson. Nynější podoba brexitové dohody počítá s tím, že Británie v rozmezí několika let vyrovná své dřívější závazky ve zmiňované výši.

Bude-li Johson zvolen do čela konzervativců, plánuje vedle zadržení platby finančního vyrovnání dále zrušit takzvanou irskou pojistku, zaručit práva občanů ze zemí EU a připravovat se na dopady brexitu bez dohody.

Británie by z EU měla vystoupit 31. října. Pokud britský parlament brexitovou dohodu neschválí a vláda nepožádá Brusel o další odklad, hrozí, že Británie z Unie odejde bez dohody.

Jako irská pojistka je označována pasáž brexitové dohody, která má za cíl zabránit za všech okolností obnovení klasické hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení. 

Další z kandidátů na šéfa konzervativců a ministr životního prostředí Michael Gove v nedělním vydání listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po dokončení brexitu.

O pozici v čele vládní strany se po pátečním odchodu Mayové uchází celkem 11 konzervativních poslanců včetně současných či bývalých ministrů. Členové strany začnou nového předsedu vybírat už ve čtvrtek a jméno vítěze má být známo v týdnu od 22. července.

Johnson se ve zmíněném dnešním rozhovoru označil za nejlepšího možného vůdce s vysvětlením, že jen on dokáže zabránit tomu, aby se k vládě dostal šéf Strany pro brexit Nigel Farage nebo předseda labouristů Jeremy Corbyn. „Skutečně si myslím, že jen já mohu naši zemi manévrovat mezi Skyllou a Charybdou Corbyna a Farage a doplout do klidnějších vod,“ použil Johnson přirovnání z řecké mytologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 10 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 49 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 3 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Od stíhačů po kulomety. Takto ukrajinské jednotky cvičí sestřelování ruských dronů

Výcviková hala jednotky protivzdušné obrany „Oberih“ Luhanské pohraniční stráže, pohraničního oddílu brigády „Pomsta“. Vojáci zde nacvičují sestřelování útočných bezpilotních letounů, jako jsou „Šáhed“ a „Gerbera“, vysokorychlostních dronů „Molnija“ a dronů typu FPV. Cvičí zde také operátoři stíhacích dronů. Jak byl do virtuálního výcvikového programu začleněn těžký kulomet Browning „Kanik-2“ a proč operátoři stíhacích dronů typu FPV potřebují sto hodin výcviku na simulátoru – to se dozvíte v této reportáži stanice Suspilne Donbas.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.