Johnson chce lepší podmínky odchodu z EU, navrhuje tak zadržet platbu finančního vyrovnání

Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson by dohodnutou platbu 39 miliard liber (1,12 bilionu korun) jako finanční vyrovnání s Evropskou unií pozdržel, dokud Brusel nedá Londýnu lepší podmínky pro odchod z bloku. Johnson to řekl v rozhovoru, který v neděli otiskl britský nedělník The Sunday Times a který má nadpis „Těch 39 miliard liber je našich“.

Evropská unie opakovaně uvedla, že o dohodě, kterou loni vyjednala Mayová, znovu debatovat nechce. Britští zákonodárci tuto podobu brexitové dohody třikrát odmítli, a Mayová v důsledku rezignovala.

„Vždycky mi připadlo zvláštní, že bychom měli zaplatit celou sumu předtím, než bychom dosáhli konečné dohody,“ řekl Johnson. Dodal, že peníze považuje při dosahování jakékoli dohody za mocný činitel. „Myslím, že naši přátelé a partneři by měli pochopit, že peníze budou zadrženy, dokud nebude jasnější, jak se bude pokračovat,“ uvedl Johnson. Nynější podoba brexitové dohody počítá s tím, že Británie v rozmezí několika let vyrovná své dřívější závazky ve zmiňované výši.

Bude-li Johson zvolen do čela konzervativců, plánuje vedle zadržení platby finančního vyrovnání dále zrušit takzvanou irskou pojistku, zaručit práva občanů ze zemí EU a připravovat se na dopady brexitu bez dohody.

Británie by z EU měla vystoupit 31. října. Pokud britský parlament brexitovou dohodu neschválí a vláda nepožádá Brusel o další odklad, hrozí, že Británie z Unie odejde bez dohody.

Jako irská pojistka je označována pasáž brexitové dohody, která má za cíl zabránit za všech okolností obnovení klasické hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení. 

Další z kandidátů na šéfa konzervativců a ministr životního prostředí Michael Gove v nedělním vydání listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po dokončení brexitu.

O pozici v čele vládní strany se po pátečním odchodu Mayové uchází celkem 11 konzervativních poslanců včetně současných či bývalých ministrů. Členové strany začnou nového předsedu vybírat už ve čtvrtek a jméno vítěze má být známo v týdnu od 22. července.

Johnson se ve zmíněném dnešním rozhovoru označil za nejlepšího možného vůdce s vysvětlením, že jen on dokáže zabránit tomu, aby se k vládě dostal šéf Strany pro brexit Nigel Farage nebo předseda labouristů Jeremy Corbyn. „Skutečně si myslím, že jen já mohu naši zemi manévrovat mezi Skyllou a Charybdou Corbyna a Farage a doplout do klidnějších vod,“ použil Johnson přirovnání z řecké mytologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...