Jižní Korea chce víc studentů medicíny, mladí lékaři dávají výpovědi

Nahrávám video
Horizont ČT24: Protest jihokorejských lékařů
Zdroj: ČT24

Zkušení lékaři ve velkých jihokorejských nemocnicích začali podávat výpovědi na podporu několikatýdenní stávky mladých lékařů. Ti protestují proti vládnímu plánu zvýšit počet zájemců přijímaných na lékařské fakulty, což podle nich povede ke zhoršení úrovně zdravotnictví v zemi.

Zástupci profesorů medicíny a zkušených lékařů z asi čtyřicítky univerzitních nemocnic, kde působí stávkující stážisté, vyjádřili stávkujícím mladým lékařům podporu na nedělní schůzce s vysokým vládním představitelem Han Tong-hunem. Vládu vyzvali, aby svůj plán zrušila. Podle nich by totiž vedl ke zhroucení zdravotního systému v zemi.

Zhruba dvanáct tisíc stávkujících mladých lékařů představuje méně než deset procent ze 140 tisíc jihokorejských lékařů, v některých velkých nemocnicích ale tvoří třicet až čtyřicet procent lékařského personálu, píše agentura AP. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v minulých týdnech opakovaně pohrozil, že lékařům, kteří odmítají stávku ukončit, budou odebrány licence. V posledních dnech ale rétoriku zmírnil.

Podle AP podávání výpovědí zkušených lékařů pravděpodobně nepovede k okamžitému zhoršení nemocniční péče v Jižní Koreji; lékaři totiž slíbili, že i nadále budou pokračovat v práci. Naděje na vyřešení sporu, kvůli němuž již byly odloženy stovky operací a dalších léčebných kroků, ale dále klesly, podotkla AP.

Vláda chce o 65 procent víc studentů

Na základě vládního plánu by se množství přijímaných zájemců o studium medicíny mělo zvýšit o 65 procent. Protestující lékaři tvrdí, že univerzity takový počet nových studentů nezvládnou a úroveň vzdělání lékařů se sníží.

Vláda argumentuje tím, že Jižní Korea má jeden z nejnižších počtů lékařů na obyvatele mezi členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a to jen 2,6 na tisíc obyvatel. Problém je podle vlády především na venkově a v některých méně výdělečných lékařských oborech. Populace navíc rychle stárne.

Protestující lékaři ale tvrdí, že nově přijatí studenti se budou rovněž snažit získat práci v oblasti hlavního města Soulu a v dobře placených oborech, jako je plastická chirurgie či dermatologie. Upozorňují také, že nárůst konkurence mezi lékaři může vést k takzvané zbytečné léčbě. Chronický nedostatek lékařů v klíčových oborech, jako je například pediatrie, vládní plán podle nich stejně nevyřeší.

Plán vlády podporuje podle průzkumů veřejného mínění většina Jihokorejců. Mnozí podezírají lékaře, kteří patří k nejlépe placeným profesím v zemi, že plán bojkotují kvůli obavám z větší konkurence a s tím spojeným nižším příjmům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 48 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...