Jízdní řád záchrany uprchlíků se bortí: Některé nevládní organizace odmítají policii na palubě

4 minuty
Nevládní organizace se nechtějí řídit italskými pravidly pro záchranu běženců
Zdroj: ČT24

Itálii se nepodařilo domluvit se se všemi neziskovými organizacemi na přítomnosti policistů na lodích, které u libyjských břehů zachraňují uprchlíky. Přinejmenším dvě z nich odmítají podepsat úmluvu o pravidlech při záchranných akcích, protože se obávají, že by běženci mohli být za své jednání postihováni.

Nová pravidla odmítla italská pobočka Lékařů bez hranic a německá organizace Jugend Rettet. „V podstatě by se nemělo nic změnit, protože ještě před vznikem těchto pravidel tu byly italské i mezinárodní zákony a úmluvy, které regulují záchranné operace na moři, a ty jsou určující. Dodržovali jsme je od prvního dne naší činnosti a budeme je dodržovat i nadále,“ uvedla ředitelka italských Lékařů bez hranic Gabriele Eminetiová.

Organizaci vadí například to, že si jednotlivé lodě nebudou moci předávat mezi sebou běžence, což podle ní výrazně sníží možnosti záchranných operací.

„Pokud se všechny záchranné lodě budou muset neustále plavit tam a zpátky mezi pevninou a místem záchrany, rapidně poklesne počet plavidel přítomných v oblasti pátracích a záchranných operací. To by znamenalo snížení už tak nedostatečných kapacit pro pátrací a záchranné operace. Výsledkem by byl nárůst hromadných utonutí,“ míní organizace.

Nevládní organizace volají po zachování neutrality

Nejvíce ale brojí proti možnosti přímé asistence bezpečnostních složek během plavby. „Součástí pravidel je sice ustanovení, že policie bude jednat bez předsudků k humanitární činnosti, avšak to může být různě interpretováno. Kromě toho nebyl zohledněn požadavek, aby policie na palubě byla pouze neozbrojená,“ uvedla česká pobočka Lékařů bez hranic.

„Přítomnost ozbrojených policistů a povinnost humanitárních pracovníků schraňovat jakékoli důkazy by byla v přímém rozporu se základními humanitárními principy nezávislosti, neutrality a nestrannosti. Humanitární organizace by tak podléhaly politickým zájmům členského státu Evropské unie. Na to Lékaři bez hranic nemohou přistoupit, jelikož by to mohlo ovlivnit jejich přístup k lidem v nouzi po celém světě a také ohrozit bezpečnost jejich týmů,“ dodává.

Zapojení policie je reakcí úřadů na podezření, že lodě nevládních organizací spolupracují s pašeráky lidí a v některých případech se pohybují v libyjských vodách, kde nemají právo brát uprchlíky na palubu.

Mezinárodní organizace Save the Children, která se také podílí na zachraňování utečenců, s takovým nařčením nesouhlasí, pravidlům se ale podřídí. „Nemáme co schovávat, jsme stoprocentně transparentní, a proto jsme podepsali. Doufáme, že to ukončí polemiku o roli nevládních organizací, která je v kontextu toho, že tady umírají lidé, nesmyslná,“ sdělil ředitel organizace Valerio Neri.

Dodržování pravidel není povinné. Plavidla, která se nepodřídí, ale mohou očekávat přísné kontroly a další problémy.

Migrace do Evropy
Zdroj: ČT24

Italští vojáci budou mít imunitu

Záchranné lodě přivezly do italských přístavů letos už přes 90 tisíc uprchlíků, dva a půl tisíce jich na moři zemřelo. Kodex nevládních organizací je součástí nové italské strategie, která počítá i s vysláním pěti až šesti vojenských plavidel k libyjským břehům.

„Italští vojáci, kteří se budou nacházet jak na území Libye, tak na plavidlech, budou mít svou vlastní imunitu, tj. nebudou podléhat libyjským zákonům v případě, že by museli zasáhnout. Součástí dohody je totiž i to, že pokud by došlo k tomu, že převozci zaútočí na libyjská nebo italská plavidla, což se občas stává, italská plavidla budou moci ozbrojeně odpovědět,“ vysvětlil redaktor RAI Josef Kašpar.

Členské země EU mezitím hledají cesty, jak příchod utečenců přes Středozemní moře do Itálie zbrzdit. Nedávno třeba omezily možnosti exportu nafukovacích člunů a závěsných motorů pro tato plavidla do Libye.

Unie až do konce roku 2018 prodloužila mandát námořní operace EUNAVFOR Sophia, zaměřené především proti pašování lidí ve Středozemním moři. Lodě a námořníci v rámci operace pomáhají s výcvikem libyjského námořnictva a pobřežní stráže a přispívají k uplatňování zbrojního embarga OSN.

Evropská unie také oznámila, že Libyi poskytne podporu za 46 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) na posílení schopností země chránit si hranice. Program má zajistit zlepšení operačních kapacit libyjské pobřežní stráže.

Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye nevzpamatovala z chaosu, čehož pašeráci lidí využívají. Země má stále dvě vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...