Jízdní řád záchrany uprchlíků se bortí: Některé nevládní organizace odmítají policii na palubě

Nahrávám video

Itálii se nepodařilo domluvit se se všemi neziskovými organizacemi na přítomnosti policistů na lodích, které u libyjských břehů zachraňují uprchlíky. Přinejmenším dvě z nich odmítají podepsat úmluvu o pravidlech při záchranných akcích, protože se obávají, že by běženci mohli být za své jednání postihováni.

Nová pravidla odmítla italská pobočka Lékařů bez hranic a německá organizace Jugend Rettet. „V podstatě by se nemělo nic změnit, protože ještě před vznikem těchto pravidel tu byly italské i mezinárodní zákony a úmluvy, které regulují záchranné operace na moři, a ty jsou určující. Dodržovali jsme je od prvního dne naší činnosti a budeme je dodržovat i nadále,“ uvedla ředitelka italských Lékařů bez hranic Gabriele Eminetiová.

Organizaci vadí například to, že si jednotlivé lodě nebudou moci předávat mezi sebou běžence, což podle ní výrazně sníží možnosti záchranných operací.

„Pokud se všechny záchranné lodě budou muset neustále plavit tam a zpátky mezi pevninou a místem záchrany, rapidně poklesne počet plavidel přítomných v oblasti pátracích a záchranných operací. To by znamenalo snížení už tak nedostatečných kapacit pro pátrací a záchranné operace. Výsledkem by byl nárůst hromadných utonutí,“ míní organizace.

Nevládní organizace volají po zachování neutrality

Nejvíce ale brojí proti možnosti přímé asistence bezpečnostních složek během plavby. „Součástí pravidel je sice ustanovení, že policie bude jednat bez předsudků k humanitární činnosti, avšak to může být různě interpretováno. Kromě toho nebyl zohledněn požadavek, aby policie na palubě byla pouze neozbrojená,“ uvedla česká pobočka Lékařů bez hranic.

„Přítomnost ozbrojených policistů a povinnost humanitárních pracovníků schraňovat jakékoli důkazy by byla v přímém rozporu se základními humanitárními principy nezávislosti, neutrality a nestrannosti. Humanitární organizace by tak podléhaly politickým zájmům členského státu Evropské unie. Na to Lékaři bez hranic nemohou přistoupit, jelikož by to mohlo ovlivnit jejich přístup k lidem v nouzi po celém světě a také ohrozit bezpečnost jejich týmů,“ dodává.

Zapojení policie je reakcí úřadů na podezření, že lodě nevládních organizací spolupracují s pašeráky lidí a v některých případech se pohybují v libyjských vodách, kde nemají právo brát uprchlíky na palubu.

Mezinárodní organizace Save the Children, která se také podílí na zachraňování utečenců, s takovým nařčením nesouhlasí, pravidlům se ale podřídí. „Nemáme co schovávat, jsme stoprocentně transparentní, a proto jsme podepsali. Doufáme, že to ukončí polemiku o roli nevládních organizací, která je v kontextu toho, že tady umírají lidé, nesmyslná,“ sdělil ředitel organizace Valerio Neri.

Dodržování pravidel není povinné. Plavidla, která se nepodřídí, ale mohou očekávat přísné kontroly a další problémy.

Migrace do Evropy
Zdroj: ČT24

Italští vojáci budou mít imunitu

Záchranné lodě přivezly do italských přístavů letos už přes 90 tisíc uprchlíků, dva a půl tisíce jich na moři zemřelo. Kodex nevládních organizací je součástí nové italské strategie, která počítá i s vysláním pěti až šesti vojenských plavidel k libyjským břehům.

„Italští vojáci, kteří se budou nacházet jak na území Libye, tak na plavidlech, budou mít svou vlastní imunitu, tj. nebudou podléhat libyjským zákonům v případě, že by museli zasáhnout. Součástí dohody je totiž i to, že pokud by došlo k tomu, že převozci zaútočí na libyjská nebo italská plavidla, což se občas stává, italská plavidla budou moci ozbrojeně odpovědět,“ vysvětlil redaktor RAI Josef Kašpar.

Členské země EU mezitím hledají cesty, jak příchod utečenců přes Středozemní moře do Itálie zbrzdit. Nedávno třeba omezily možnosti exportu nafukovacích člunů a závěsných motorů pro tato plavidla do Libye.

Unie až do konce roku 2018 prodloužila mandát námořní operace EUNAVFOR Sophia, zaměřené především proti pašování lidí ve Středozemním moři. Lodě a námořníci v rámci operace pomáhají s výcvikem libyjského námořnictva a pobřežní stráže a přispívají k uplatňování zbrojního embarga OSN.

Evropská unie také oznámila, že Libyi poskytne podporu za 46 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) na posílení schopností země chránit si hranice. Program má zajistit zlepšení operačních kapacit libyjské pobřežní stráže.

Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye nevzpamatovala z chaosu, čehož pašeráci lidí využívají. Země má stále dvě vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev si vyžádal dvě oběti, terčem úderů se stal i Charkov

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo balistickými raketami na ukrajinskou metropoli Kyjev. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé, dalších šest lidí bylo zraněno, informovaly podle deníku The Kyiv Independent úřady. Terčem ruských úderů se stal i Charkov, napsala agentura AFP.
před 22 mminutami

Katar měl tajně finančně i vojensky pomáhat Íránu, pohár teď přetekl

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
před 43 mminutami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 8 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 9 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.