Jen silné vnější hranice udrží Evropu bez hranic vnitřních, řekl Kurz po setkání s premiéry V4

Nahrávám video

Rakouský kancléř Sebastian Kurz opět zdůraznil význam ochrany vnějších hranic Evropské unie. Po jednání se svými protějšky z visegrádské čtyřky (V4) uvedl, že jen silné vnější hranice udrží Evropu bez hranic vnitřních. Připomněl také, že Evropská unie se za rakouského předsednictví soustředí hlavně na boj proti nelegální migraci. Státy V4 se zase dohodly, že jejich představitelé nepojedou na evropský minisummit k migraci.

„Jedině bezpečné vnější hranice udrží Evropu bez hranic,“ zdůraznil za zřetelného souhlasu partnerů z V4 rakouský kancléř, který jednal s premiéry Česka, Maďarska, Polska a Slovenska v Budapešti.

Rakousko převezme rotující předsednictví v EU od 1. července. „Chtěli bychom se zaměřit především na téma bezpečnosti. Evropská unie musí hlavně chránit, a to znamená, že se zaměříme především na boj proti ilegální migraci,“ řekl v této souvislosti.

„Já si myslím, že je to důležité, abychom se dále nehádali o tom, jakým způsobem budeme postupovat v Evropské unii. Musíme společně chránit své vnější hranice,“ dodal Kurz.

Orbán: V4 vkládá do rakouského předsednictví naděje

Také hostitel schůzky, maďarský premiér Viktor Orbán, zdůraznil schopnost Evropy střežit své hranice. „Věříme, že Evropa musí být schopná chránit své vlastní hranice, musí zabezpečit ochranu svým vlastním občanům a musí být schopná spolupráce, a ne jen konfrontace,“ uvedl Orbán, podle kterého V4 vkládá do rakouského předsednictví velké naděje.

Záhodno je podle Orbána v migraci klást důraz na otázky, kde panuje v EU shoda, a to je ochrana vnějších hranic a existence registračních středisek pro migranty vně EU. „Pokud jde o migraci, jsou tu dvě hlavní věci, na kterých panuje shoda, jednou je právě ochrana hranic a druhá jsou hospoty. Chceme, aby nebyly v Evropské unii, ale mimo ni,“ dodal.

Šéf slovenské vlády Peter Pellegrini kladl důraz na shodu v EU. „Jen jednomyslně a jednohlasně schválené řešení (v rámci celé EU) má naději uspět,“ poznamenal.

Premiéři se podle něj dotkli i nového víceletého rozpočtu EU, ohledně kterého dosud nepanuje v EU shoda. „Nedokážeme pochopit, že země, které ještě stále zaostávají (za průměrem EU), mají být postiženy největšími škrty,“ dodal Pellegrini.

Polský premiér Mateusz Morawiecki připomněl nesouhlas V4 s přerozdělováním migrantů podle kvót. „Nepatříme do klubu přátel přemisťování migrantů,“ poznamenal.

V4: Na minisummit nepojedeme

Premiéři V4 také oznámili, že se nezúčastní nedělního minisummitu EU k migraci. Český designovaný premiér Andrej Babiš přitom ještě ráno tvrdil,  že na summit pojede. Po jednání V4 ale řekl, že by premiéři V4 s předpokládanými závěry schůzky nesouhlasili.

Babiš se konkrétně pozastavil nad pravomocemi unijní agentury pro ochranu hranic Frontex, která by podle něj neměla posílit jen početně, ale také kompetenčně a měla by se podle něj zaměřit na boj proti pašerákům.

Podle zpravodaje ČT Lukáše Mathé si Babiš představuje Frontex jako „pobřežní stráž, která bude moci zastavit migranty na jejich cestě do Evropy. Představuje si to tak, aby žádné čluny vůbec z Afriky nevypluly, aby tam ti lidé zůstali, a pokud možno tedy v těch hotspotech, kde se bude rozhodovat o tom, zda mají, nebo nemají právo na azyl,“ přiblížil Mathé.

Bude tedy vybudováno nějaké azylové středisko (mimo EU), ve kterém by mohli migranti požádat o azyl? Podle jakého práva se to bude vyřizovat? A pokud azyl dostanou, do jaké země potom půjdou? A budeme zpátky u debaty o relokačních kvótách.
Tomáš Jungwirth
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

O minisummitu se podle zpravodaje ČT zmínili všichni čtyři premiéři V4. „Všichni jako hlavní důvod (neúčasti) uváděli to, že o všech důležitých věcech se musí rozhodovat na Evropské radě v Bruselu, tedy za účasti všech členských států, a není tedy možné, aby se nějaké parciální důležité záležitosti řešily jen v nějaké vybrané skupině států tak, jak k tomu má právě dojít během toho nedělního minisummitu v Bruselu,“ dodal Mathé.

Nedělní schůzky k migraci se mají zúčastnit mj. zástupci Německa, Nizozemska, Rakouska, Španělska, Francie, Řecka, Bulharska a Malty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 2 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.