Její zničení málem v Izraeli rozpoutalo občanskou válku. Teď potopenou loď Altalenu možná našli

3 minuty
Události ČT: Příběh lodi Altalena
Zdroj: ČT24

Obyvatelé Izraele oslavili Den nezávislosti. Podle židovského kalendáře je to v těchto dnech právě sedmdesát let od chvíle, kdy byl moderní Izrael založen. Na samém počátku poznamenala jeho vývoj první izraelsko-arabská válka. Nově vzniklému státu ale hrozil také občanský konflikt. V tehdejších událostech hrála důležitou roli loď Altalena, jejíž vrak byl sedmdesát let neznámo kde. Teď by možná mohl být objeven.

Sedm desetiletí prudkého rozvoje, hluboké modernizace, budování demokratického státu. Ale i obranných a útočných válek, palestinských povstání a terorismu, za které malý stát zaplatil 24 tisíci židovských obětí.

Ve stínu velkolepých oslav zůstávají temné okamžiky z roku 1948, kdy novorozenému státu hrozila občanská válka.

„Zničehonic nás zasáhla těžká palba armády. Begin běhal mezi námi a křičel: Neodpovídejte na palbu! První i druhý Chrám Izraele padly kvůli vnitrožidovské nenávisti,“ vzpomíná Joske Nachmias, který byl během vyhlášení státu bojovníkem ultranacionalistické milice Irgun.

Její velitel, pozdější premiér Izraele a laureát Nobelovy ceny míru Menachem Begin, nechal z Francie dovézt loď s tisícovkou dobrovolníků a tunami munice. Kvůli válce s Araby, kteří Izrael den po vyhlášení napadli. Plavidlo se jmenovalo Altalena.

Jenže tehdejší premiér země, David Ben Gurion, se obával, že si pravicové síly budují vlastní armádu. Vydal proto rozkaz zahájit na loď palbu.

„Loď začala vybuchovat. Begin říká: Ne, zůstanu tu, dokud všichni neskočíte do vody. Zavolal jsem dva chlapy a silou jsme na něj navlékli plovací vestu. I jednu na nohy, nevěděl jsem, jestli umí plavat. A strčil jsem ho z paluby,“ vypráví Nachmias.

Téměř nikdo 70 let netušil, kde Altalenu potopili

Vyhořelý vrak nechal později Ben Gurion odtáhnout nad hlubinu a potopit. Kam přesně, zůstalo sedmdesát let tajemstvím. Až doteď.

Tým Ronnieho Sada strávil hledáním roky, nyní shání peníze na záchrannou operaci. „Máme sonarové snímky dna, máme rybářské zprávy, které se předávají z generace na generaci. Identifikovali jsme dvě nebo tři nadějné pozice,“ říká expert na podmořské pátrání z Yam-Yafo Marine Project.

Bitva o Altalenu, která si vyžádala celkem devatenáct životů, nakonec nepřerostla v židovskou občanskou válku. V té době už ale Izrael bojoval na všech frontách proti útočícím arabským armádám i Palestincům. Ti si svou válečnou porážku a den národní katastrofy připomenou 15. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...