Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásili to v pátek hlavní vyjednavači obou stran Michel Barnier a David Frost. Zatímco na témata rozhovorů měli rozdílný pohled, shodli se v tom, že tempo jednání musí výrazně zrychlit. Barnier navrhl uspořádat další kolo ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.

Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, která jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu.

„Máme stále velmi daleko ke shodě nad tím, k čemu jsme se zavázali v politické deklaraci,“ prohlásil Barnier s odkazem na právně nezávazný dokument podepsaný před lednovým britským odchodem z EU.

Brusel na jeho základě požaduje, aby Británie sladila s Unií přístup v otázkách státní podpory, sociálních práv či ochrany přírody. Na plnění pravidel by měl podle Barniera dohlížet unijní soud, což Londýn rovněž odmítá.

Otázka práv rybolovu

Rozdíly zůstávají i v pohledu na rybolovná práva, bez nich Brusel nechce jednat o obchodní dohodě, která je naopak zásadním cílem Británie. Zatímco Unie na základě požadavků svých pobřežních států trvá na zachování současných kvót pro lov v britských vodách, ostrovní země chce výpočet změnit tak, aby byl výhodnější pro její rybáře.

„Pokud máme dosáhnout nějakého pokroku, je jasné, že musíme zintenzivnit a zrychlit práci,“ uvedl po již čtvrtém jednacím kole Frost. Londýn podle něj usiluje o vyváženou dohodu pokrývající všechny oblasti, avšak na svých stanoviscích v otázkách rybolovu či „rovných pravidel hry“ trvá.

Patovou situaci mají v polovině června hodnotit zástupci Evropské komise a britské vlády. Poté se britský premiér Boris Johnson chystá do Bruselu na jednání se špičkami EU. Británie je kvůli zablokovaným jednáním pod zvýšeným tlakem na prodloužení přechodného období, k němuž vyzývají unijní činitelé a o něž může Londýn požádat nejpozději do konce června.

Johnson a jeho lidé však prodloužení této doby rázně odmítají, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Pokud  se vyjednávací lhůta neposune a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Barnier ani Frost v pátek o posouvání přechodného období nemluvili, oba pouze konstatovali, že se významně krátí čas na vyjednávání. Frost podotkl, že by měla být dohoda hotova s dostatečným předstihem, aby dala lidem i firmám jistotu, jak bude vypadat cestování či obchod přes Lamanšský průliv od příštího roku. Barnier prohlásil, že by jednání měla skončit nejpozději v říjnu, aby měly parlamenty na obou stranách dost času na schválení případné úmluvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
před 56 mminutami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 2 hhodinami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Dalších šest lidí je zraněných. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok.
před 3 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 13 hhodinami
Načítání...