Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásili to v pátek hlavní vyjednavači obou stran Michel Barnier a David Frost. Zatímco na témata rozhovorů měli rozdílný pohled, shodli se v tom, že tempo jednání musí výrazně zrychlit. Barnier navrhl uspořádat další kolo ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.
Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier
Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, která jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu.
„Máme stále velmi daleko ke shodě nad tím, k čemu jsme se zavázali v politické deklaraci,“ prohlásil Barnier s odkazem na právně nezávazný dokument podepsaný před lednovým britským odchodem z EU.
Brusel na jeho základě požaduje, aby Británie sladila s Unií přístup v otázkách státní podpory, sociálních práv či ochrany přírody. Na plnění pravidel by měl podle Barniera dohlížet unijní soud, což Londýn rovněž odmítá.
Otázka práv rybolovu
Rozdíly zůstávají i v pohledu na rybolovná práva, bez nich Brusel nechce jednat o obchodní dohodě, která je naopak zásadním cílem Británie. Zatímco Unie na základě požadavků svých pobřežních států trvá na zachování současných kvót pro lov v britských vodách, ostrovní země chce výpočet změnit tak, aby byl výhodnější pro její rybáře.
„Pokud máme dosáhnout nějakého pokroku, je jasné, že musíme zintenzivnit a zrychlit práci,“ uvedl po již čtvrtém jednacím kole Frost. Londýn podle něj usiluje o vyváženou dohodu pokrývající všechny oblasti, avšak na svých stanoviscích v otázkách rybolovu či „rovných pravidel hry“ trvá.
Patovou situaci mají v polovině června hodnotit zástupci Evropské komise a britské vlády. Poté se britský premiér Boris Johnson chystá do Bruselu na jednání se špičkami EU. Británie je kvůli zablokovaným jednáním pod zvýšeným tlakem na prodloužení přechodného období, k němuž vyzývají unijní činitelé a o něž může Londýn požádat nejpozději do konce června.
Johnson a jeho lidé však prodloužení této doby rázně odmítají, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.
Pokud se vyjednávací lhůta neposune a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.
Barnier ani Frost v pátek o posouvání přechodného období nemluvili, oba pouze konstatovali, že se významně krátí čas na vyjednávání. Frost podotkl, že by měla být dohoda hotova s dostatečným předstihem, aby dala lidem i firmám jistotu, jak bude vypadat cestování či obchod přes Lamanšský průliv od příštího roku. Barnier prohlásil, že by jednání měla skončit nejpozději v říjnu, aby měly parlamenty na obou stranách dost času na schválení případné úmluvy.