Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásili to v pátek hlavní vyjednavači obou stran Michel Barnier a David Frost. Zatímco na témata rozhovorů měli rozdílný pohled, shodli se v tom, že tempo jednání musí výrazně zrychlit. Barnier navrhl uspořádat další kolo ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.

Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, která jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu.

„Máme stále velmi daleko ke shodě nad tím, k čemu jsme se zavázali v politické deklaraci,“ prohlásil Barnier s odkazem na právně nezávazný dokument podepsaný před lednovým britským odchodem z EU.

Brusel na jeho základě požaduje, aby Británie sladila s Unií přístup v otázkách státní podpory, sociálních práv či ochrany přírody. Na plnění pravidel by měl podle Barniera dohlížet unijní soud, což Londýn rovněž odmítá.

Otázka práv rybolovu

Rozdíly zůstávají i v pohledu na rybolovná práva, bez nich Brusel nechce jednat o obchodní dohodě, která je naopak zásadním cílem Británie. Zatímco Unie na základě požadavků svých pobřežních států trvá na zachování současných kvót pro lov v britských vodách, ostrovní země chce výpočet změnit tak, aby byl výhodnější pro její rybáře.

„Pokud máme dosáhnout nějakého pokroku, je jasné, že musíme zintenzivnit a zrychlit práci,“ uvedl po již čtvrtém jednacím kole Frost. Londýn podle něj usiluje o vyváženou dohodu pokrývající všechny oblasti, avšak na svých stanoviscích v otázkách rybolovu či „rovných pravidel hry“ trvá.

Patovou situaci mají v polovině června hodnotit zástupci Evropské komise a britské vlády. Poté se britský premiér Boris Johnson chystá do Bruselu na jednání se špičkami EU. Británie je kvůli zablokovaným jednáním pod zvýšeným tlakem na prodloužení přechodného období, k němuž vyzývají unijní činitelé a o něž může Londýn požádat nejpozději do konce června.

Johnson a jeho lidé však prodloužení této doby rázně odmítají, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Pokud  se vyjednávací lhůta neposune a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Barnier ani Frost v pátek o posouvání přechodného období nemluvili, oba pouze konstatovali, že se významně krátí čas na vyjednávání. Frost podotkl, že by měla být dohoda hotova s dostatečným předstihem, aby dala lidem i firmám jistotu, jak bude vypadat cestování či obchod přes Lamanšský průliv od příštího roku. Barnier prohlásil, že by jednání měla skončit nejpozději v říjnu, aby měly parlamenty na obou stranách dost času na schválení případné úmluvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 47 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 58 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ve Francii se bude demonstrovat proti zdražování, úřady se připravují na střety

Ve Francii se během soboty očekávají desítky až stovky demonstrací proti zdražování, kterých by se podle posledních údajů mohlo zúčastnit na 200 tisíc lidí. Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez v pátek řekl, že v Paříži a dalších velkých městech čeká střety, které podle jeho tvrzení chystá ultralevice. Podle agentury AFP by se během demonstrací mohly propojit skupiny, které jsou nespokojené se současnou situací, včetně studentů, kteří již týdny protestují proti špatným podmínkám ve školství.
před 2 hhodinami

Trumpova nová mluvčí Zachariaová po týdnu končí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 10 hhodinami

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.