Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásili to v pátek hlavní vyjednavači obou stran Michel Barnier a David Frost. Zatímco na témata rozhovorů měli rozdílný pohled, shodli se v tom, že tempo jednání musí výrazně zrychlit. Barnier navrhl uspořádat další kolo ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.

Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, která jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu.

„Máme stále velmi daleko ke shodě nad tím, k čemu jsme se zavázali v politické deklaraci,“ prohlásil Barnier s odkazem na právně nezávazný dokument podepsaný před lednovým britským odchodem z EU.

Brusel na jeho základě požaduje, aby Británie sladila s Unií přístup v otázkách státní podpory, sociálních práv či ochrany přírody. Na plnění pravidel by měl podle Barniera dohlížet unijní soud, což Londýn rovněž odmítá.

Otázka práv rybolovu

Rozdíly zůstávají i v pohledu na rybolovná práva, bez nich Brusel nechce jednat o obchodní dohodě, která je naopak zásadním cílem Británie. Zatímco Unie na základě požadavků svých pobřežních států trvá na zachování současných kvót pro lov v britských vodách, ostrovní země chce výpočet změnit tak, aby byl výhodnější pro její rybáře.

„Pokud máme dosáhnout nějakého pokroku, je jasné, že musíme zintenzivnit a zrychlit práci,“ uvedl po již čtvrtém jednacím kole Frost. Londýn podle něj usiluje o vyváženou dohodu pokrývající všechny oblasti, avšak na svých stanoviscích v otázkách rybolovu či „rovných pravidel hry“ trvá.

Patovou situaci mají v polovině června hodnotit zástupci Evropské komise a britské vlády. Poté se britský premiér Boris Johnson chystá do Bruselu na jednání se špičkami EU. Británie je kvůli zablokovaným jednáním pod zvýšeným tlakem na prodloužení přechodného období, k němuž vyzývají unijní činitelé a o něž může Londýn požádat nejpozději do konce června.

Johnson a jeho lidé však prodloužení této doby rázně odmítají, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Pokud  se vyjednávací lhůta neposune a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Barnier ani Frost v pátek o posouvání přechodného období nemluvili, oba pouze konstatovali, že se významně krátí čas na vyjednávání. Frost podotkl, že by měla být dohoda hotova s dostatečným předstihem, aby dala lidem i firmám jistotu, jak bude vypadat cestování či obchod přes Lamanšský průliv od příštího roku. Barnier prohlásil, že by jednání měla skončit nejpozději v říjnu, aby měly parlamenty na obou stranách dost času na schválení případné úmluvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 28 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.