Čínská metropole Wu-chan, původní epicentrum současné světové pandemie koronaviru, se po více než dvou měsících otevřel světu. Úřady uvolnily zákaz vycestovat ven z města ve středu o půlnoci tamního času. Podmínkou pro opuštění Wu-chanu je potvrzení od povinné mobilní aplikace, že člověk je zdravý a nepřišel v poslední době do kontaktu s infikovaným.
Jedenáct týdnů v karanténě. Wu-chan po uvolnění izolace opouští desítky tisíc lidí
Úplné omezení volného pohybu pro místní obyvatele čínské úřady rozvolnily už 25. března, o tři dny později do sedmého největšího města Číny dorazil první vlak od počátku karantény a otevřely se také některé supermarkety. Příchozí se musí podrobit zdravotní prohlídce, kontrole dokladů a otázkám ohledně předchozích cest.
Nyní město mohou lidé po více než dvou měsících také opustit. Z Wu-chanu vyjíždějí vlaky, otevřelo se tamní letiště. Letecky město opustilo už přes deset tisíc lidí, dalších více než 50 tisíc by během středy mělo zamířit pryč po železnici. Státní agentura Nová Čína také uvedla, že už před půlnocí se u výjezdů z města začaly tvořit kolony osobních aut čekajících na odstranění zátarasů.
Cestující na wu-chanském letišti
Lidem opouštějícím město je měřena teplota a také se musejí prokázat zeleným QR kódem na telefonu, který potvrzuje, že dotyčný nepatří mezi nakažené a ani není známo, že by s někým infekčním přišel do styku. Na vlakovém nádraží ve Wu-chanu rovněž ráno zněla z tlampačů výzva, aby si lidé nezapomínali zakrývat ústa a nos rouškami. Mezi davy projížděl robot rozprašující na nohy pasažérů dezinfekci, napsala agentura AFP.
Mnozí cestující metropoli provincie Chu-pej opouštěli v ochranných oblecích a v rozhovorech s médii neskrývali radost a úlevu: „Wu-chan v této epidemii přišel o hodně a jeho obyvatelé zaplatili vysokou cenu. Myslím, že všichni jsou teď docela šťastní,“ líčil muž, který se vracel do práce v restauraci v Šanghaji.
Kromě oslav je slyšet i kritika úřadů
Možnosti odjet využila i Chao Mej z města En-š', které leží 450 kilometrů západně. Devětatřicetiletá žena uvedla, že dva a půl měsíce neviděla své děti, které zůstaly doma, zatímco ona uvázla v karanténě ve Wu-chanu, kde pracuje ve školní jídelně. „Zpočátku jsem každou noc plakala. Bylo to hrozné, protože moje dcera je ještě hodně malá, je jí teprve deset let,“ prohlásila.
„Byl jsem uvězněný 77 dní! Byl jsem tu 77 dní zaseknutý,“ vykřikoval muž, který dorazil na vlakové nádraží a měl namířeno domů do provincie Chu-nan.
Spolu s rozvolněním pravidel jsou ale slyšet i kritická slova. „Kvůli zatajování skupinkou wuchanských úředníků zemřel můj otec. Potřebuji slyšet omluvu. Cítím velký hněv a věřím, že rodiny dalších obětí také,“ řekl pro BBC Čang Chaj. Jeho otec se nakazil, když v nemocnici podstupoval rutinní operaci zlomeniny, a zemřel 1. února.
Chaj také popsal, že když si byl vyzvednout otcův popel, celou dobu byl pod dozorem. „Kdybychom se mohli volně pohybovat, rodiny by se mezi sebou bavily a chtěly vysvětlení. Pro rodiny obětí jsme měli chatovací skupinu, ale policie ji zrušila a jejího tvůrce vzala na stanici,“ líčí.
Symbol boje proti koronaviru
Izolace jedenáctimilionového města z 23. ledna byla bezprecedentním krokem, kterým se Peking snažil zvládnout epidemii nového koronaviru. Přísná opatření se brzy po vyhlášení karantény ve městě rozšířila na řadu dalších center provincie Chu-pej a v karanténě skončilo přes 60 milionů lidí. Wu-chan posloužil jako experiment a vzor pro zbytek světa. Nyní tu proběhne další experiment: návrat k normálnímu životu, aniž by se nemoc vrátila, píše britský Guardian.
Zcela normální ale život ve Wu-chanu ještě nebude. Právě kvůli hrozbě druhé vlny infekce nadále platí řada opatření. Uzavřeny zůstávají školy a některá omezení platí pro hromadnou dopravu. Úřady také od cest z metropole odrazují. Lidé, kteří přesto odjedou do jiné provincie, musí po příjezdu dodržet dvoutýdenní karanténu.
Wu-chan, který leží na řece Jang-c'-ťiang, je významnou dopravní tepnou i politickým, finančním, kulturním a vzdělávacím centrem. Má řadu průmyslových zón, přezdívá se mu proto „čínský Detroit“. Sídlí zde například automobilka Dongfeng Peugeot Citroën Automobile (DPCA). Nachází se zde také 52 vzdělávacích institucí, v nichž je soustředěno na 700 tisíc studentů, a Wu-chan má údajně největší počet vysokoškoláků v zemi.