Japonsko se vrací k jádru. Čtyři roky po Fukušimě spustilo první reaktor

Více než čtyři roky od ničivé havárie v elektrárně Fukušima se Japonsko vrací k jaderné energii. V elektrárně Sendai na jihozápadě země spustili jaderný reaktor podle nových regulí, který má síť zásobovat elektřinou – i přes odpor většiny obyvatelstva.

Před fukušimskou katastrofou Japonsko krylo třetinu své spotřeby elektřiny jadernou energií. Po zemětřesení a tsunami z března 2011, které vyřadilo Fukušimu z provozu a způsobilo rozsáhlý únik radiace, ale země všech osmačtyřicet reaktorů odstavila.

Prvním místem, kde provoz podle nových bezpečnostních pravidel obnovuje, je elektrárna Sendai, kterou v provincii Kagošima provizuje společnost Kyushu Electric Power. Loni v září se stala první japonskou jadernou elektrárnou, která splnila nové bezpečnostní předpisy, elektrický proud bude vyrábět od tohoto pátku.

Ostrý provoz má začít v září, signál ke spuštění reaktoru byl vydán dnes ve 3:30 SELČ. Druhý reaktor této elektrárny zahájí provoz později v letošním roce.

„Jak nás chcete evakuovat?“ ptají se kritici

Japonský návrat k jádru ovšem u části obyvatelstva vyvolává obavy. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina obyvatel s restartem reaktorů nesouhlasí. Průzkum, který osmého až devátého srpna provedl místní tisk, zjistil, že proti restartu reaktoru v Sendai je 57 procent dotázaných. Pro bylo jen 30 procent dotázaných, což sráží popularitu předsedy vlády.

V pondělí před elektrárnou Sendai demonstrovaly stovky odpůrců jaderné energetiky včetně Naoto Kana, předchůdce současného premiéra Abeho. Právě Kan stál v čele vlády ve chvíli, kdy přírodní živly zpustošily Fukušimu, a ještě v premiérském úřadu prodělal proměnu od zastánce jádra k jeho rozhodnému odpůrci.

Kritici spuštění reaktoru provozovateli a úřadům zazlívají zejména to, že nevyjasnili, jak by rychle evakuovali desítky tisíc lidí z okolí v případě podobné katastrofy, jakou byla fukušimská. V okruhu 30 kilometrů kolem elektrárny totiž žije zhruba 220 000 lidí a kromě neustálého nebezpečí mohutných zemětřesení může elektrárnu ohrozit i sopka Sakuradžima, jeden z nejaktivnějších vulkánů světa. Od areálu je vzdálená padesát kilometrů.

Demonstranti odmítají japonský návrat k jádru
Zdroj: Kyodo/Reuters

Jádro jako ekonomická nutnost

Na současném energetickém mixu, založeném převážně na dovozu zkapalněného zemního plynu, Japonsko prodělává několik procent HDP ročně. Sice velmi podporuje obnovitelné zdroje, ale současně si je vědomo, že ještě potřebují čas na to, aby prokázaly, že dokážou pokrýt rozumnou část spotřeby elektřiny.
Dana Drábová
předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Obnovení provozu již loni v listopadu schválil guvernér kagošimské prefektury Juičiro Ito a japonská vláda Šinzó Abeho uklidňuje veřejnost tím, že stávající bezpečnostní předpisy jsou nejpřísnější na světě. Zastáncem jádra je především z ekonomických důvodů; energetické koncerny pokrývají spotřebu elektřiny zvýšenou výrobou v tepelných elektrárnách. Kvůli tomu ale musí třetí největší ekonomika světa dovážet drahou ropu a plyn.

Abeho vláda nyní usiluje o pokrytí energetických potřeb země jadernou energií z 20 až 22 procent do roku 2030, a japonský Úřad pro dohled nad jadernou energií (NRA) proto nyní prověřuje ještě dalších 24 reaktorů. „Věříme, že pro naši energetickou politiku je důležité prosazovat restartování reaktorů, které jsou považovány za bezpečné,“ řekl před časem vládní mluvčí Jošihide Suga.

Česká expertka na jádro a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v této souvislosti dodává, že Japonsko v současnosti staví i dva nové jaderné bloky, které by měly být uvedeny do provozu okolo roku 2020. „Už budou postaveny podle současných požadavků, například na diverzifikaci bezpečnostních systémů, která nebyla u Fukušimy zcela dokonalá,“ uvedla.

Pětinový podíl energie získávané štěpením navíc stále představuje faktický odklon od jádra, neboť před havárií se jádro podílelo na výrobě japonské elektřiny téměř 30 procenty. Nyní by ho měl zčásti zastoupit větší důraz na obnovitelné zdroje, které by měly obstarat 22 až 24 procent dodávek do sítě.

Vydáno pod