Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že požádá parlament o imunitu před trestním stíháním. Učinil tak krátce před tím, než mu o půlnoci vyprší lhůta pro podání této žádosti. Čelí obvinění z podvodu, zneužití důvěry a korupce, informoval deník The Times of Israel.
Netanjahu obvinění odmítá a považuje je za politicky motivovaná a za pokus o převrat. Podle místních médií se ministerský předseda snaží oddálit zahájení procesu vůči své osobě, protože parlament se jeho žádostí bude zabývat zřejmě až po volbách plánovaných na 2. března.
Netanjahu, který je nejdéle vládnoucím izraelským premiérem, zahájil středeční oznámení slovy, že má v úmyslu „vést zemi mnoho dalších let“. Řekl také, že imunita má zabránit tomu, aby se vůči státním činitelům „vytvářely soudní kauzy“. Zdůraznil, že imunita trvá jen po dobu poslaneckého mandátu, a že ho tedy před soudem nebude chránit věčně.
Imunita proti stíhání není v Izraeli, na rozdíl od některých jiných zemí, automatická, ale musí se o ni požádat. Podle expertů citovaných deníkem The Times of Israel je to proto, aby poslanci nepůsobili dojmem, že „stojí nad zákonem“. Žádost musí nejprve posoudit výbor Knessetu (parlamentu) a poté o ní hlasuje plénum parlamentu.
Pokud by Netanjahu o imunitu do středeční půlnoci nepožádal, mohla by být obžaloba k soudu podána už v neděli, uvedl deník The Times of Israel. Zároveň napsal, že žádostí o imunitu může Netanjahu narazit u voličů, a to i u svých příznivců. V průzkumu, který v neděli zveřejnila izraelská televize Channel 12, se proti žádosti o imunitu staví 51 procent Izraelců a pouze 33 procent ji podporuje.
Obvinění vznesená proti Netanjahuovi se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody.
Podle izraelských zákonů může premiér, na rozdíl od ministrů, zůstat ve funkci, i když čelí obvinění. Izrael čekají 2. března třetí parlamentní volby za posledních dvanáct měsíců. Po volbách loni v dubnu a v září se žádnému z politiků nepodařilo dohodnout na vládní koalici. Netanjahu zůstane v čele kabinetu jako úřadující předseda vlády až do voleb, a pokud se opět nebude dařit dohoda o vládní koalici, může být premiérem výrazně delší dobu.
- – Rodák z Tel Avivu (narozen 21. října 1949) prožil mládí v Jeruzalémě a dospívání v USA, zejména ve Filadelfii. Již ve svých 17 letech se jako člen elitní vojenské jednotky zúčastnil šestidenní války Izraele proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku a v roce 1972 byl zraněn během osvobozování uneseného letadla společnosti Sabena v Tel Avivu.
- – V USA vystudoval Massachusettský technický institut (MIT), koncem 70. let začal podnikat, po návratu do Izraele v roce 1978 působil v diplomatických službách.
- – V roce 1976 zahynul Netanjahuův bratr Jonathan (Joni), jenž padl jako velitel speciální jednotky, která v ugandském Entebbe zachraňovala více než sto izraelských rukojmí z letadla uneseného palestinskými teroristy.
- – Členem parlamentu se poprvé stal v roce 1988, šéfem pravicové strany Likud byl v letech 1993 až 1999 a znovu od prosince 2005, kdy vystřídal Ariela Šarona.
- – Několikrát byl ministrem zahraničí, jednou ministrem financí. V ekonomice se opírá o tradiční liberální recepty, jako je snižování daní, privatizace a úsporný rozpočet.
- – Poprvé byl premiérem v letech 1996 až 1999, podruhé od března 2009.
- – Netanjahu byl v roce 1996 ve svých 46 letech nejmladším premiérem země v historii a je prvním šéfem kabinetu, který se narodil po vzniku Izraele v roce 1948.
- – Jeho první premiérské období (1996–1999) bylo charakterizováno politickou nestabilitou a dílčími územními ústupky vůči Palestincům (Izrael se v roce 1997 stáhl z 80 procent Hebronu a o rok později na základě Memoranda z Wye River rozšířil palestinskou autonomii na Západním břehu Jordánu o 13 procent).
- – Poslední premiérské období Netanjahua od března 2009 kvalifikovali odborníci různě. „Bibi“ se většinou mohl opřít o podporu v parlamentu i veřejnosti, v zahraničí byl ale někdy kritizován za malý, či spíše žádný pokrok v mírovém procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na Západním břehu Jordánu. Netanjahu v červnu 2009 sice připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen a Izraeli to musí být zaručeno, koncept dvou států ale již opustil.
- – V posledních letech, kdy mírový proces s Palestinci stagnuje a uskutečnilo se několik válek a dalších konfrontací s radikálním Hamasem, který ovládá Pásmo Gazy, varuje Netanjahu zejména před íránským jaderným programem a nebezpečím „mezinárodního terorismu“.
- – Za jeho vládnutí bylo hospodářství v relativně dobrém stavu, i když se podle kritiků zvyšuje nerovnost ve společnosti.
- Zdroj: ČTK
