Stockholm - Vztahy mezi Izraelem a Švédskem, které teď předsedá Evropské unii, se vyhrocují a hrozí diplomatická krize. Na vině je nedávný článek švédského listu Aftonbladet, podle něhož izraelští vojáci odváželi těla zabitých Palestinců, aby z nich získali tělesné orgány. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už požádal švédskou vládu, aby článek odsoudila. Ta to ale odmítla se zdůvodněním, že švédská ústava zaručuje svobodu tisku.
Podle Aftonbladet izraelští vojáci před 17 lety odvlékali mladé Palestince a po několika dnech pak vraceli těla bez orgánů. Jak uvedl stockholmský spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň, článek v této souvislosti připomíná nedávné zatčení amerického žida podezřelého z nelegálního obchodování s lidskými orgány. Autor článku také píše o vlastní zkušenosti z Blízkého východu z roku 1992, kdy byl za velmi podezřelých okolností zastřelen 19letý Palestinec.
Izrael žádá jednoznačné odmítnutí „krvavého hanopisu“
Netanjahu na nedělní schůzi izraelské vlády prohlásil, že nežádá od švédského kabinetu omluvu, ale zaujetí jednoznačného postoje. Aféru přirovnal ke středověku, kdy se Židům připisovalo zabíjení dětí křesťanů pro získání krve. Ministr zahraničí Avidgor Lieberman přirovnal postoj Švédska vůči kontroverznímu článku k mlčení Stockholmu ke genocidě za druhé světové války. Internetovou výzvu k bojkotu švédských firem už podepsaly stovky Izraelců. Článek Aftonbladetu odsoudily také všechny izraelské deníky; Jediot Achronot například napsal, že by bylo zajímavé vědět, zda by Švédové hovořili o svobodě tisku i tehdy, kdyby nějaký izraelský novinář psal o nevěstincích financovaných švédským královským dvorem.
Švédská média se staví za autora článku, politici lavírují
Diplomatická roztržka může ohrozit návštěvu švédského ministra zahraničí Carla Bildta v Izraeli, která se má uskutečnit 10. září. Tiskové oddělení izraelské vlády také sdělilo, že prozatím nebude vydávat akreditace novinářům z Aftonbladetu. Svaz švédských novinářů dnes tento izraelský krok odsoudil. „Jako vydavatel mám za úkol projít materiál, pokud je kontroverzní, a zvážit, jestli existuje důvod, proč ho nepublikovat. V tomto případě žádný takový důvod nebyl,“ prohlásil šéfredaktor listu Aftonbladet Jan Helin.
Avigdor Lieberman, izraleský ministr zahraničí:
„Rozčiluje nás, že to švédská vláda neodsoudila, zato si pospíšila s výtkou na adresu velvyslankyně, která považovala za správné ten krvavý hanopis odsoudit.“
Švédští politici naproti tomu zatím podle Sniegoně volí spíše vyčkávací taktiku. Na jedné straně jim záleží na dobrých vztazích s Izraelem, na straně druhé se nechtějí vměšovat do svobody slova. Text článku odsoudila pouze švédská velvyslankyně v Izraeli Elisabeth Borsiinová Bonnierová, po zásahu ze Stockholmu ale musela své prohlášení stáhnout z internetových stránek ambasády. Carl Bildt ve svém blogu napsal, že švédská ústava zaručuje svobodu slova a že on sám nemůže reagovat na vše, co se v tisku objeví. Přiznal ale, že články podobného ražení mohou vést ke zločinům motivovaným antisemitismem. „Nikdo nemůže po švédské vládě chtít, aby porušovala švédskou ústavu. Vlády ve Švědsku nerozhodují o tom, co se bude publikovat,“ komentoval situaci švédský premiér Fredrik Reinfeldt.
