Dublin - Irská opozice požaduje předčasné volby. Premiér Brian Cowen totiž kvůli vnitrostranickým tlakům odešel z čela vládní partaje Fianna Fáil. Regulérní termín je stanovený na 11. března, opozice ho chce posunout na únor. Strana zelených, Cowenův koaliční partner, navíc ohlásila svůj odchod z kabinetu. Cowen a jeho vláda čelí hněvu obyvatel Irska, kteří jim nemohou zapomenout pád do ekonomické krize a potupnou finanční pomoc evropských a mezinárodních institucí.
Irsku hrozí předčasné volby
Cowen rezignoval poté, co musil čelit odporu ve své straně a neuspěl se svým záměrem vyměnit pět ministrů. Kvůli nesouhlasu ve vlastní straně totiž neměl dost hlasů pro parlamentní schválení nových členů vlády namísto těch, kteří rezignovali na své funkce. Pravomoci ministrů spravedlnosti, zdravotnictví, obrany, dopravy a obchodu proto Cowen rozdělil mezi zbývající členy kabinetu. Irský premiér čelí kritice i v rámci vlastní strany. Někteří spolustraníci ho vyzývali k odchodu z vysokých funkcí kvůli jeho přístupu k řešení irské dluhové krize. Přesto ale tento týden obhájil postavení v jejím čele a byl potvrzen jako lídr Fianna Fáil pro parlamentní volby. Včerejší rezignace však pozici volebního vůdce zpochybňuje.
John Gormley, lídr irských zelených:
„Irští občané očekávají něco lepšího a také si to zaslouží. Zelení velmi dlouho nic neříkali, doufali, že Fianna Fáil si vnitřní spory vyřeší. To se ale nestalo, a tak nám došla trpělivost.“
Politická krize v Irsku se stupňuje (zdroj: ČT24)
Strana přichází o voliče kvůli úsporným opatřením
Strana Fianna Fáil se potýká s výrazným poklesem voličské přízně. O popularitu přišla mimo jiné kvůli schválenému státnímu rozpočtu, který počítá s výrazným omezením sociálních dávek a se zvýšením daní. Úspory vláda předložila ve snaze ozdravit veřejné finance. Rozpočtový deficit Irska loni dosáhl rekordních 32 procent HDP, započte-li se právě i částka 31 miliard eur (asi 760 miliard korun), které Irsko vynaložilo na záchranu svých tří hlavních bank. Eurozóna, tedy uskupení zemí platících eurem, přitom připouští jen tříprocentní schodek.
Irská dluhová krize donutila Dublin žádat o pomoc v zahraničí. Od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie Irsko získalo 67,5 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun). Cowen se dlouho zdráhal zahraniční pomoc přijmout. Jeho kritici tvrdí, že tak před občany zastíral skutečný rozměr bankovní krize v zemi.
GALERIE
John Gormley