Na žádost reformní frakce v íránském parlamentu má zvláštní komise vyjasnit osud demonstrantů zatčených při nedávných protivládních protestech v zemi. Podle mluvčího Teheránské univerzity jde hlavně o zatčené studenty. V Radě bezpečnosti OSN se kvůli íránským protestům střetly USA a Rusko. V Íránu mezitím pokračují provládní manifestace.
Jen za poslední týden zemřelo při protivládních demonstracích v Íránu nejméně 21 lidí a stovky byly zatčeny. Vše začalo protesty v malých městech proti špatné ekonomické situaci a zdražování potravin. Později se ale připojila i politická témata.
Úřady zablokovaly sociální sítě a demonstrace se oficiálně označují jako spiknutí organizované ze zahraničí. Teherán viní z podněcování demonstrací hlavně Spojené státy a Izrael, které vyjádřily demonstrantům podporu.
Až 1800 zatčených
Oficiální údaje o počtu účastníků protivládních protestů ani o zatčených stále nejsou k dispozici. Mluví se o 1000 až 1800 zatčených osobách v celé zemi, z toho asi stovce studentů.
Ministr hospodářství Mansúr Gholámí podle agentury DPA prohlásil, že čtvrtina zatčených studentů byla už propuštěna na svobodu, ani on ale neuvedl žádná přesná čísla. Ministerstvo se snaží umožnit propuštění všech studentů, řekl Gholámí v rozhovoru zveřejněném internetovou verzí listu Etemád.
Umírnění politici odmítají trest smrti pro demonstranty
Vážné obavy o zatčené demonstranty vyvstaly poté, co pro ně konzervativní duchovní Ahmad Chátamí při páteční sváteční modlitbě v Teheránu i další stoupenci režimu požadovali nejvyšší tresty. Některým odpůrcům režimu by proto mohl hrozit i trest smrti.
Tento požadavek vyvolal ostrou kritiku vlády prezidenta Hasana Rouháního a reformátorů v parlamentu. „Opatrně“, varoval Rouháního poradce Hamíd Abútálebí. Také poslankyně Fáteme Sajídíová označila požadavky, které zazněly při páteční modlitbě, za „důvod k obavám“.
Střet USA a Ruska na půdě OSN
USA kvůli situaci nechaly svolat schůzi Rady bezpečnosti OSN, což Írán označil za zneužívání moci. „Je nešťastné, že i přes odpor některých členů je Rada bezpečnosti zneužívána stávající americkou administrativou ohledně schůzky v otázce, která nespadá do působnosti jejího mandátu,“ podotkl íránský velvyslanec při OSN Gholamali Khoshroo.
Americká vyslankyně při OSN Nikky Haleyová naopak prohlásila, že íránský režim porušuje práva tamních občanů a že by demonstrace mohly přerůst v mezinárodní problém. Íránskou vládu obvinila i z toho, že utrácí za zbrojení na úkor svých lidí.
„Hlasy íránského lidu by měly být vyslyšeny. Někteří naši kolegové se domnívají, že tady lidská práva nejsou na místě. Domnívají se, že lidská práva a základní svobody jsou pouze záležitostí vlády, která je řídí. Spojené státy ale tento názor nesdílí,“ upozornila Haleyová.
Krok Spojených států odsoudilo i Rusko. Nelíbí se mu, že by měla Rada bezpečnosti zasahovat do vnitřních záležitostí Íránu. „Skutečným důvodem pro svolání schůzky není pokus ochránit lidská práva nebo prosazovat zájmy íránského lidu. Jde spíš o skrytý pokus o využití současné situace k podkopávání íránské jaderné dohody,“ míní ruský velvyslanec při OSN Vassily Nebenzia.
Pochybnosti nad tím, jestli je Rada bezpečnosti oprávněná problém Íránu řešit, vyjádřili také velvyslanci dalších zemí – od Číny po Rovníkovou Guineu. Naopak Velká Británie americkou iniciativu podpořila. „Je nesmírně důležité si uvědomit, že Írán má legitimní bezpečnostní zájmy v regionu. (…) Jsme hluboce znepokojeni íránskou pomocí pro skupiny v Jemenu, Libanonu, Sýrii a Iráku,“ uvedl britský velvyslanec při OSN Matthew Rycroft.
Protesty údajně v menší míře pokračují
Od středy se v Íránu konají provládní manifestace. Protivládní akce ustaly, nebo o nich účastníci vlivem zablokovaného internetu nemohou podávat zprávy. Protesty ale údajně pokračují, očití svědci například podle agentury DPA potvrzují, že během fotbalového utkání v Tabrízu na západě země fanoušci na stadionu provolávali hesla proti vládě.
