Protesty v Íránu mají už dvě desítky obětí. K nepokojům provokují nepřátelé země, uvedl Chameneí

Při nočních protestech v Íránu zahynulo dalších devět lidí. Oznámila to íránská státní televize, podle níž se protesty konaly v celé zemi. Demonstrace motivované špatnou ekonomickou situací začaly minulý čtvrtek a mají dosud přes dvacet obětí většinou z řad demonstrantů. V Teheránu skončilo za mřížemi od soboty 450 lidí. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí řekl, že Íránce k protestům provokují nepřátelé Íránu.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Íránci protestují proti nezaměstnanosti, cenám i politice

Podle televize se všechny incidenty v noci na úterý staly v centru země. Ve městě Kahdarídžán demonstranti zaútočili na policejní stanici a pokusili se ukrást zbraně. O život tam přišlo šest lidí. V Teheránu bylo hlášeno několik zapálených aut, policie proti demonstrantům použila slzný plyn.

Další dva lidé, 11letý chlapec a 20letý mladý muž, zemřeli ve městě Chomejní Šahr a v nedalekém Nadžafabádu byl loveckou zbraní zabit člen revolučních gard.

První dvě oběti přinesly protesty v sobotu v Dorúdu na západě země, deset lidí přišlo o život při protestech v noci na pondělí. „Někteří lidé v obyčejných šatech ve svých vozech stříleli na bezpečnostní složky a hlavně na budovu velitelství. Důkazy jsou nezpochybnitelné,“ řekl starosta Dorúdu Mashallah Nemati.

Íránská agentura ILNA oznámila s odvoláním na teheránského viceguvernéra Alího Asghara Náserbachta, že za minulé tři dny bylo v Teheránu pozatýkáno 450 lidí – v sobotu to bylo 200  osob, v neděli 150 a v pondělí dalších 100. Informace o zatýkání v jiných městech, kde se rovněž protestuje, Írán zatím nezveřejnil.

Generální prokurátor Mohammad Džaafar Montazerí demonstranty upozornil, že ponesou důsledky svého chování. „Je konec žertování,“ řekl podle agentury ILNA. 

„Jejich problém není jen ekonomický, není to tak, že lidé vyšli do ulic, aby řekli, že chtějí peníze, chléb a vodu - mají i jiné požadavky, chtějí i další věci.“

Hasan Rouhání

íránský prezident

Polooficiální agentura Tasním citovala předsedu teheránského revolučního soudu Músu Ghazanfarábádího, podle kterého některým ze zatčených hrozí i tresty smrti. Mohou být totiž obviněni z vedení války proti bohu, což íránská justice trestá smrtí. Řekl také, že proti některým ze zadržených začnou velmi rychle procesy za ohrožování národní bezpečnosti a veřejného majetku.

Chameneí na své internetové stránce napsal, že „nepřátelé Íránu v minulých dnech využili všechny prostředky včetně peněz, zbraní a politického i tajného aparátu, aby vyprovokovali problémy v islámské republice“. Sdělil také, že se k událostem vyjádří v prohlášení k národu, „až nadejde správný čas“.

Důvodem nepokojů je špatná ekonomická situace

Příčinou nespokojenosti je špatná ekonomická situace a podle odborníků také beznaděj, protože se životní úroveň nelepší ani za prezidenta Hasana Rúháního, považovaného za stoupence reforem. V zemi je vysoká inflace a lidem se nelíbí vysoké ceny zejména potravin.

Spojené státy Íráncům vyjádřily podporu

Situaci v Íránu svět pozorně sleduje. Německo je znepokojeno tím, že při protestech umírají lidé. „Vyzýváme íránskou vládu, aby respektovala právo demonstrantů shromažďovat se a pokojně vyjádřit svůj názor,“ upozornil dříve německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

Demonstranty podpořil Izrael i Spojené státy. Americký prezident Donald Trump uvedl, že íránský lid byl dlouho utlačovaný a nyní touží po svobodě. V úterním tweetu napsal: „Íránci konečně jednají proti brutálnímu a zkorumpovanému režimu. Mají málo jídla, vysokou inflaci a žádná lidská práva.“ 

Americký viceprezident Mike Pence na Twitteru uvedl, že odvážný a rostoucí odpor íránského lidu dává naději a víru všem, kteří bojují za svobodu a proti tyranii. „Nesmíme tyto lidi zklamat a také je nezklameme,“ podotkl.

Bílý dům také vyzval Teherán, aby svým občanům nebránil přístup na sociální sítě, protože jde o legitimní formu komunikace. Íráncům zase doporučil, aby používali virtuální soukromé sítě (VPN) a dostali se tak i na zablokované webové stránky.

Na podporu protestujících se vyjádřil také izraelský prezident Benjamin Netanjahu. „Dnes jsem slyšel, že íránský prezident Rouhaní tvrdí, že Izrael stojí za protesty v Íránu. Je to nejen falešné, ale směšné a na rozdíl od Rouhaního nebudu urážet íránský lid, zaslouží si to lepší. Usilují o svobodu, usilují o spravedlnost, hledají základní svobody,“ řekl.

Británie vyzvala Írán ke smysluplné debatě. „Měla by se zahájit smysluplná debata o legitimních a důležitých tématech, na něž demonstrující upozorňují. Očekáváme, že to íránské úřady umožní,“ sdělil mluvčí britské premiérky Theresy Mayové.

Video Studio ČT24
video

Íránem zmítají několikadenní protesty

Turecko vyjádřilo znepokojení nad tím, že se protesty rozrůstají a přinášejí také násilí. Syrské ministerstvo zahraničí projevilo solidaritu se spojeneckým Íránem a v prohlášení odsoudilo údajnou americkou a izraelskou podporu demonstrantů. Uvedlo, že vměšování do íránských záležitostí je nepřípustné.

Rovněž Francie je znepokojena počtem obětí. „Právo protestovat je nedělitelným lidským právem,“ uvedl mluvčí francouzského ministerstva zahraničí. Zákroky bezpečnostních složek jsou podle Francie v rozporu s právem na svobodu slova.

České ministerstvo zahraničí v úterý doporučilo občanům, aby se demonstracím vyhýbali. V hlavních turistických lokalitách je podle úřadu situace zatím bezproblémová.

Tajemník íránské národní bezpečnostní rady Alí Šamchání prohlásil, že některé země vedou proti Íránu válku prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Za nepokoji v Íránu jsou podle něj USA, Británie a Saúdská Arábie.

„Asi 27 procent nových příspěvků na sociálních sítích zaměřených proti Íránu pochází od saúdskoarabské vlády. To, co se děje v Íránu, za pár dní skončí, není důvod se ničeho obávat,“ řekl.

Koncem roku vláda v rámci „udržení klidu a bezpečnosti“ dočasně zablokovala komunikační aplikaci Telegram a přístup k sociální síti Instagram, které účastníci protestů využívají.

Současné protesty se hodnotí jako největší od znovuzvolení bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2009. Tehdy zemřelo podle oficiálních údajů kolem 30 lidí, podle neoficiálních až dvojnásobek.

Ahmadínežád byl zvolen podruhé jako kandidát konzervativců a mnozí Íránci tvrdili, že volby byly zmanipulované. Někteří z protikandidátů se pak ocitli v mnohaletém domácím vězení.

Protestů se v různých městech účastní desetitisíce lidí. Jde ale o izolované skupiny, které nemají zřejmého sjednocujícího vůdce. Silné opoziční osobnosti režim umlčel nebo žijí v exilu.