Irácký Kurdistán kvůli krizi po referendu odložil parlamentní volby

Irácký autonomní Kurdistán odložil parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat 1. listopadu. Oznámila to volební komise a zdůvodnila to krizí, která nastala po zářijovém referendu o nezávislosti.

Komise informovala, že dočasně zastavila přípravu voleb. Kurdové se v září vyslovili pro nezávislost, ale Bagdád toto hlasování považuje za neplatné.

Irácká armáda a její spojenci začali vytlačovat kurdské oddíly z pozic, které Kurdové zaujali po porážce radikálů z Islámského státu i mimo své autonomní oblasti. Bagdádu šlo zejména o ovládnutí Kirkúku, kde se nacházejí bohatá ropná naleziště. Podle agentury Bloomberg se z oblastí ovládaných dosud Kurdy denně vyváželo 600 000 barelů ropy a ústup z Kirkúku se pro Kurdy v ropě promítne denní ztrátou až 450 000 barelů.

Kurdové a jejich diplomaté v USA poukazují na to, že do operací proti Kurdům Bagdád nasadil také šíitské oddíly Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF), které se podílely na boji proti Islámskému státu například u Mosulu. Bagdád je ale nenasazoval do větších sunnitských měst, aby se vyhnul etnickým střetům.

Kurdský server Rudaw tvrdí, že když se irácké oddíly a jejich spojenci dostali do sídla guvernéra v Kirkúku, na zdi se rychle objevil portrét íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chamaneího. Dokládá to podle serveru, že do Kirkúku byly poslány milice Hašd Šaabí, které cvičí a sponzorují íránské revoluční gardy.

Výrazné íránské angažmá

Kurdští diplomaté ve Washingtonu poukazují na to, že Írán zásadním způsobem zasahuje do toho, co se nyní děje na severu Iráku.

Mluvčí mezinárodní letecké koalice v Iráku plukovník Ryan Dillon v úterý tvrdil, že nemá ověřitelné zprávy, že do Kirkúku vstoupily šíitské oddíly. „Podle zpráv z našich oddílů, které se podílely na zajištění bezpečnosti v oblasti Kirkúku, se operace účastní irácké bezpečnostní síly jako protiteroristická jednotka a federální policie. Nemáme zprávy o přítomnosti PMF,“ řekl Dillon.

Rudaw zveřejnil video, na němž hovoří člen Hašd Šaabí v sídle guvernéra a za jeho zády visí Chameneího portrét. Podle dopisovatele serveru šíitští milicionáři v neděli večer uťali hlavy deseti pešmergům. Vypalování a rabování domů Kurdů je hlášeno z Túz Chúrmátú.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...