Informační válka šetří životy. Ukrajina k opuštění fronty přesvědčila sedmnáct tisíc Rusů

Pomocí cílených zpráv se podařilo ukrajinské armádě přesvědčit k dezerci už sedmnáct tisíc Rusů, napsal server Business Insider. Podrývat morálku okupantů pomáhají i jejich bývalí spolubojovníci, kteří přešli na stranu napadené země. Rusko ale pokusy o útěk z bojiště přísně trestá.

Za dvacet měsíců, které uplynuly od plnohodnotného útoku Ruska na Ukrajinu, byly zabity nebo zraněny statisíce ruských vojáků. Od 24. února 2022 ztratily ruské síly tisíce kusů dělostřelectva, obrněné techniky a dalšího vybavení, aniž by dosáhly výraznějších výsledků, které si původně sliboval vládce Kremlu Vladimir Putin.

Vedle ostré války na frontě probíhá další, navenek méně výrazná bitva, která ale přináší neopomenutelné výsledky. Server Business Insider přinesl zprávu o tom, jak Kyjev díky svým informačním operacím pomohl odstranit sedmnáct tisíc Rusů z bojiště, aniž by padl jediný výstřel.

Web se odkazuje na slova šéfa velitelství speciálních operací americké armády Jonathana Braga. Ten uvedl, že ukrajinská komunikace byla důležitým nástrojem, jak přesvědčit tisíce Rusů, aby opustili své pozice.

„Zasílání zpráv sehrálo obrovskou roli právě v taktickém a operačním smyslu,“ řekl Braga na výroční konferenci Asociace americké armády v říjnu. „Podporovali jsme v tom naše ukrajinské partnery. Dezertovalo sedmnáct tisíc Rusů,“ řekl.

Ukrajinská zručnost

Pomocí sociálních sítí může vojenská nebo zpravodajská služba shromáždit podrobné informace o protivníkovi, jeho vybavení a personálu a tyto informace použít k zacílení jednotlivých vojáků a podkopání jejich morálky.

„Na taktické úrovni je podrývání vůle a morálky jednotlivých vojáků až po podrývání celkových schopností jednotky neodmyslitelnou součástí a tradiční vojenskou činností je vnášení pochybností do mysli protivníka,“ vysvětlil Braga.

Ukrajina se pustila do řady operací v informačním prostoru. Ať už jde o přemlouvání spojenců, aby poslali více zbraní, nebo zesměšňování nedostatků Ruska na bojišti, Ukrajinci prokázali velkou zručnost ve využívání informací ve svůj prospěch.

Ukrajinská vojenská zpravodajská služba spustila v září 2022 telefonickou linku na pomoc ruským vojákům ochotným se vzdát, připomněl The Kyiv Independent. V srpnu zaznamenala sedmdesátiprocentní nárůst provozu poté, co ruský pilot Maxim Kuzminov přeběhl na ukrajinskou stranu s plně funkčním vrtulníkem Mi-8 a následně obdržel v přepočtu asi jedenáct a půl milionu korun jako odměnu.

Příběhy dezertérů

Kuzminov vystoupil na tiskové konferenci a vysvětlil, že přeběhl, protože „nechtěl přispívat“ ke zločinům páchaným ruskými silami na Ukrajině, která je podle něj „úžasnou zemí“. Uvedl, že ukrajinskou stranu kontaktoval z vlastní iniciativy a bylo mu řečeno, že pokud přeběhne, dostane od Ukrajiny garanci bezpečí pro sebe a svou rodinu, peníze a nové doklady.

Jeho vystoupení a příběhy dalších ruských dezertérů používá Ukrajina k tomu, aby vojáky nepřítele dostala na svou stranu, nebo alespoň mimo bojiště. Britský The Guardian přinesl například příběh Arťoma, který utekl do Arménie.

Pracoval v informačním centru, a nepodílel se proto přímo na zabíjení, přesto ale prý cítí odpovědnost za to, že k němu svými činy pomáhal.

„Nechtěl jsem se účastnit této války. Nechtěl jsem se podílet na imperialistických zvycích našeho vládce,“ řekl. „Ale cítím vinu před Ukrajinou. Vinu, že jsem to neudělal dříve. (…) Mohl jsem říci ne, jen jsem nevěděl, jaké to bude mít následky.“

Server EuroNews už v květnu napsal, že po loňských odvodech údajně vzrostl počet těch, kdo z fronty bez povolení zmizí. Počet Rusů, kteří utíkají z armády, prudce vzrostl i podle britského ministerstva obrany.

S odvoláním na „důvěryhodný výzkum nezávislých ruských novinářů“ Londýn uvedl, že jen v období od ledna do května 2023 bylo u ruských vojenských soudů řešeno 1053 případů osob, které odešly bez povolení, což bylo více než za celý rok 2022.

Zoufalou situaci ruských vojáků ilustruje i telefonát, který získala blízkovýchodní televize al-Džazíra. Voják Andrej v ní telefonuje své ženě a říká jí, že jsou tak špatně vybaveni, že si připadá jako v sovětské armádě za druhé světové války.

Přísné tresty

Dezerce a „dobrovolná“ kapitulace se v Rusku trestají dlouhými tresty vězení a výše citovaný Arťom uvedl, že mu velitelé vyhrožovali vězením, pokud se odváží opustit své stanoviště. Řekl také, že slyšel příběhy o tom, jak jsou příslušníci služby zavíráni do sklepů na východě Ukrajiny, když odmítli bojovat, což potvrdily i nezávislé ruské zpravodajské organizace.

Spojené státy nedávno dokonce obvinily Rusko, že popravuje vojáky, kteří neplní rozkazy, a vyhrožuje celým jednotkám smrtí, pokud ustoupí před ukrajinskou palbou. Odráží to podle nich problémy s morálkou, řekl mluvčí Bílého domu John Kirby.

Neuvedl žádné podrobnosti o tom, kolik ruských vojáků bylo popraveno za neuposlechnutí rozkazů, ani konkrétní příklady jednotek, kterým hrozila smrt za ústup. Jeho hodnocení koresponduje s tvrzeními, že čečenští bojovníci z jižního Ruska byli využíváni k vynucování disciplíny u nespokojených ruských vojáků, popravování dezertérů a těch, kteří se pokusili přeběhnout na ukrajinskou stranu.

Existují také zprávy, mimo jiné od britského ministerstva obrany, že pravidelná ruská armáda nasadila „zátarasové jednotky“, které hrozí zastřelením každého dezertéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě.
před 25 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami
Načítání...