Informační válka šetří životy. Ukrajina k opuštění fronty přesvědčila sedmnáct tisíc Rusů

Pomocí cílených zpráv se podařilo ukrajinské armádě přesvědčit k dezerci už sedmnáct tisíc Rusů, napsal server Business Insider. Podrývat morálku okupantů pomáhají i jejich bývalí spolubojovníci, kteří přešli na stranu napadené země. Rusko ale pokusy o útěk z bojiště přísně trestá.

Za dvacet měsíců, které uplynuly od plnohodnotného útoku Ruska na Ukrajinu, byly zabity nebo zraněny statisíce ruských vojáků. Od 24. února 2022 ztratily ruské síly tisíce kusů dělostřelectva, obrněné techniky a dalšího vybavení, aniž by dosáhly výraznějších výsledků, které si původně sliboval vládce Kremlu Vladimir Putin.

Vedle ostré války na frontě probíhá další, navenek méně výrazná bitva, která ale přináší neopomenutelné výsledky. Server Business Insider přinesl zprávu o tom, jak Kyjev díky svým informačním operacím pomohl odstranit sedmnáct tisíc Rusů z bojiště, aniž by padl jediný výstřel.

Web se odkazuje na slova šéfa velitelství speciálních operací americké armády Jonathana Braga. Ten uvedl, že ukrajinská komunikace byla důležitým nástrojem, jak přesvědčit tisíce Rusů, aby opustili své pozice.

„Zasílání zpráv sehrálo obrovskou roli právě v taktickém a operačním smyslu,“ řekl Braga na výroční konferenci Asociace americké armády v říjnu. „Podporovali jsme v tom naše ukrajinské partnery. Dezertovalo sedmnáct tisíc Rusů,“ řekl.

Ukrajinská zručnost

Pomocí sociálních sítí může vojenská nebo zpravodajská služba shromáždit podrobné informace o protivníkovi, jeho vybavení a personálu a tyto informace použít k zacílení jednotlivých vojáků a podkopání jejich morálky.

„Na taktické úrovni je podrývání vůle a morálky jednotlivých vojáků až po podrývání celkových schopností jednotky neodmyslitelnou součástí a tradiční vojenskou činností je vnášení pochybností do mysli protivníka,“ vysvětlil Braga.

Ukrajina se pustila do řady operací v informačním prostoru. Ať už jde o přemlouvání spojenců, aby poslali více zbraní, nebo zesměšňování nedostatků Ruska na bojišti, Ukrajinci prokázali velkou zručnost ve využívání informací ve svůj prospěch.

Ukrajinská vojenská zpravodajská služba spustila v září 2022 telefonickou linku na pomoc ruským vojákům ochotným se vzdát, připomněl The Kyiv Independent. V srpnu zaznamenala sedmdesátiprocentní nárůst provozu poté, co ruský pilot Maxim Kuzminov přeběhl na ukrajinskou stranu s plně funkčním vrtulníkem Mi-8 a následně obdržel v přepočtu asi jedenáct a půl milionu korun jako odměnu.

Příběhy dezertérů

Kuzminov vystoupil na tiskové konferenci a vysvětlil, že přeběhl, protože „nechtěl přispívat“ ke zločinům páchaným ruskými silami na Ukrajině, která je podle něj „úžasnou zemí“. Uvedl, že ukrajinskou stranu kontaktoval z vlastní iniciativy a bylo mu řečeno, že pokud přeběhne, dostane od Ukrajiny garanci bezpečí pro sebe a svou rodinu, peníze a nové doklady.

Jeho vystoupení a příběhy dalších ruských dezertérů používá Ukrajina k tomu, aby vojáky nepřítele dostala na svou stranu, nebo alespoň mimo bojiště. Britský The Guardian přinesl například příběh Arťoma, který utekl do Arménie.

Pracoval v informačním centru, a nepodílel se proto přímo na zabíjení, přesto ale prý cítí odpovědnost za to, že k němu svými činy pomáhal.

„Nechtěl jsem se účastnit této války. Nechtěl jsem se podílet na imperialistických zvycích našeho vládce,“ řekl. „Ale cítím vinu před Ukrajinou. Vinu, že jsem to neudělal dříve. (…) Mohl jsem říci ne, jen jsem nevěděl, jaké to bude mít následky.“

Server EuroNews už v květnu napsal, že po loňských odvodech údajně vzrostl počet těch, kdo z fronty bez povolení zmizí. Počet Rusů, kteří utíkají z armády, prudce vzrostl i podle britského ministerstva obrany.

S odvoláním na „důvěryhodný výzkum nezávislých ruských novinářů“ Londýn uvedl, že jen v období od ledna do května 2023 bylo u ruských vojenských soudů řešeno 1053 případů osob, které odešly bez povolení, což bylo více než za celý rok 2022.

Zoufalou situaci ruských vojáků ilustruje i telefonát, který získala blízkovýchodní televize al-Džazíra. Voják Andrej v ní telefonuje své ženě a říká jí, že jsou tak špatně vybaveni, že si připadá jako v sovětské armádě za druhé světové války.

Přísné tresty

Dezerce a „dobrovolná“ kapitulace se v Rusku trestají dlouhými tresty vězení a výše citovaný Arťom uvedl, že mu velitelé vyhrožovali vězením, pokud se odváží opustit své stanoviště. Řekl také, že slyšel příběhy o tom, jak jsou příslušníci služby zavíráni do sklepů na východě Ukrajiny, když odmítli bojovat, což potvrdily i nezávislé ruské zpravodajské organizace.

Spojené státy nedávno dokonce obvinily Rusko, že popravuje vojáky, kteří neplní rozkazy, a vyhrožuje celým jednotkám smrtí, pokud ustoupí před ukrajinskou palbou. Odráží to podle nich problémy s morálkou, řekl mluvčí Bílého domu John Kirby.

Neuvedl žádné podrobnosti o tom, kolik ruských vojáků bylo popraveno za neuposlechnutí rozkazů, ani konkrétní příklady jednotek, kterým hrozila smrt za ústup. Jeho hodnocení koresponduje s tvrzeními, že čečenští bojovníci z jižního Ruska byli využíváni k vynucování disciplíny u nespokojených ruských vojáků, popravování dezertérů a těch, kteří se pokusili přeběhnout na ukrajinskou stranu.

Existují také zprávy, mimo jiné od britského ministerstva obrany, že pravidelná ruská armáda nasadila „zátarasové jednotky“, které hrozí zastřelením každého dezertéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 44 mminutami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...