Informační válka šetří životy. Ukrajina k opuštění fronty přesvědčila sedmnáct tisíc Rusů

Pomocí cílených zpráv se podařilo ukrajinské armádě přesvědčit k dezerci už sedmnáct tisíc Rusů, napsal server Business Insider. Podrývat morálku okupantů pomáhají i jejich bývalí spolubojovníci, kteří přešli na stranu napadené země. Rusko ale pokusy o útěk z bojiště přísně trestá.

Za dvacet měsíců, které uplynuly od plnohodnotného útoku Ruska na Ukrajinu, byly zabity nebo zraněny statisíce ruských vojáků. Od 24. února 2022 ztratily ruské síly tisíce kusů dělostřelectva, obrněné techniky a dalšího vybavení, aniž by dosáhly výraznějších výsledků, které si původně sliboval vládce Kremlu Vladimir Putin.

Vedle ostré války na frontě probíhá další, navenek méně výrazná bitva, která ale přináší neopomenutelné výsledky. Server Business Insider přinesl zprávu o tom, jak Kyjev díky svým informačním operacím pomohl odstranit sedmnáct tisíc Rusů z bojiště, aniž by padl jediný výstřel.

Web se odkazuje na slova šéfa velitelství speciálních operací americké armády Jonathana Braga. Ten uvedl, že ukrajinská komunikace byla důležitým nástrojem, jak přesvědčit tisíce Rusů, aby opustili své pozice.

„Zasílání zpráv sehrálo obrovskou roli právě v taktickém a operačním smyslu,“ řekl Braga na výroční konferenci Asociace americké armády v říjnu. „Podporovali jsme v tom naše ukrajinské partnery. Dezertovalo sedmnáct tisíc Rusů,“ řekl.

Ukrajinská zručnost

Pomocí sociálních sítí může vojenská nebo zpravodajská služba shromáždit podrobné informace o protivníkovi, jeho vybavení a personálu a tyto informace použít k zacílení jednotlivých vojáků a podkopání jejich morálky.

„Na taktické úrovni je podrývání vůle a morálky jednotlivých vojáků až po podrývání celkových schopností jednotky neodmyslitelnou součástí a tradiční vojenskou činností je vnášení pochybností do mysli protivníka,“ vysvětlil Braga.

Ukrajina se pustila do řady operací v informačním prostoru. Ať už jde o přemlouvání spojenců, aby poslali více zbraní, nebo zesměšňování nedostatků Ruska na bojišti, Ukrajinci prokázali velkou zručnost ve využívání informací ve svůj prospěch.

Ukrajinská vojenská zpravodajská služba spustila v září 2022 telefonickou linku na pomoc ruským vojákům ochotným se vzdát, připomněl The Kyiv Independent. V srpnu zaznamenala sedmdesátiprocentní nárůst provozu poté, co ruský pilot Maxim Kuzminov přeběhl na ukrajinskou stranu s plně funkčním vrtulníkem Mi-8 a následně obdržel v přepočtu asi jedenáct a půl milionu korun jako odměnu.

Příběhy dezertérů

Kuzminov vystoupil na tiskové konferenci a vysvětlil, že přeběhl, protože „nechtěl přispívat“ ke zločinům páchaným ruskými silami na Ukrajině, která je podle něj „úžasnou zemí“. Uvedl, že ukrajinskou stranu kontaktoval z vlastní iniciativy a bylo mu řečeno, že pokud přeběhne, dostane od Ukrajiny garanci bezpečí pro sebe a svou rodinu, peníze a nové doklady.

Jeho vystoupení a příběhy dalších ruských dezertérů používá Ukrajina k tomu, aby vojáky nepřítele dostala na svou stranu, nebo alespoň mimo bojiště. Britský The Guardian přinesl například příběh Arťoma, který utekl do Arménie.

Pracoval v informačním centru, a nepodílel se proto přímo na zabíjení, přesto ale prý cítí odpovědnost za to, že k němu svými činy pomáhal.

„Nechtěl jsem se účastnit této války. Nechtěl jsem se podílet na imperialistických zvycích našeho vládce,“ řekl. „Ale cítím vinu před Ukrajinou. Vinu, že jsem to neudělal dříve. (…) Mohl jsem říci ne, jen jsem nevěděl, jaké to bude mít následky.“

Server EuroNews už v květnu napsal, že po loňských odvodech údajně vzrostl počet těch, kdo z fronty bez povolení zmizí. Počet Rusů, kteří utíkají z armády, prudce vzrostl i podle britského ministerstva obrany.

S odvoláním na „důvěryhodný výzkum nezávislých ruských novinářů“ Londýn uvedl, že jen v období od ledna do května 2023 bylo u ruských vojenských soudů řešeno 1053 případů osob, které odešly bez povolení, což bylo více než za celý rok 2022.

Zoufalou situaci ruských vojáků ilustruje i telefonát, který získala blízkovýchodní televize al-Džazíra. Voják Andrej v ní telefonuje své ženě a říká jí, že jsou tak špatně vybaveni, že si připadá jako v sovětské armádě za druhé světové války.

Přísné tresty

Dezerce a „dobrovolná“ kapitulace se v Rusku trestají dlouhými tresty vězení a výše citovaný Arťom uvedl, že mu velitelé vyhrožovali vězením, pokud se odváží opustit své stanoviště. Řekl také, že slyšel příběhy o tom, jak jsou příslušníci služby zavíráni do sklepů na východě Ukrajiny, když odmítli bojovat, což potvrdily i nezávislé ruské zpravodajské organizace.

Spojené státy nedávno dokonce obvinily Rusko, že popravuje vojáky, kteří neplní rozkazy, a vyhrožuje celým jednotkám smrtí, pokud ustoupí před ukrajinskou palbou. Odráží to podle nich problémy s morálkou, řekl mluvčí Bílého domu John Kirby.

Neuvedl žádné podrobnosti o tom, kolik ruských vojáků bylo popraveno za neuposlechnutí rozkazů, ani konkrétní příklady jednotek, kterým hrozila smrt za ústup. Jeho hodnocení koresponduje s tvrzeními, že čečenští bojovníci z jižního Ruska byli využíváni k vynucování disciplíny u nespokojených ruských vojáků, popravování dezertérů a těch, kteří se pokusili přeběhnout na ukrajinskou stranu.

Existují také zprávy, mimo jiné od britského ministerstva obrany, že pravidelná ruská armáda nasadila „zátarasové jednotky“, které hrozí zastřelením každého dezertéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...