Indiana Jones se před 40 lety poprvé objevil v kinech. Dobyl ztracenou archu i srdce diváků

Před čtyřiceti lety se poprvé dostal na stříbrné plátno archeolog hýřící dobrodružstvím Indiana Jones. 12. června 1981 šla do amerických a kanadských kin premiéra snímku Dobyvatelé ztracené archy. Námět vytvořil George Lucas, režie se zhostil Steven Spielberg a osobitost hlavní postavě dodal herec Harrison Ford.

Už první akční scéna Dobyvatelů ztracené archy diváky přesvědčila o tom, že tento hrdina rozhodně nezapadne. Kožená bunda, špinavá košile, neupravené strniště - archeolog, který srší dobrodružstvím. A ještě jeden detail – klobouk, bez kterého nedá Indiana Jones ani ránu a je stejným symbolem snad jako štít Kapitána Ameriky nebo světelný meč rytíře Jedi.

V úvodu snímku se Indiana dostává z peruánského chrámu, načež se zbaví domorodých pronásledovatelů. Podrobovat se těžkým zkouškám, čelit nebezpečí, pátrat v různých koutech planety, dostávat se z bryndy či svádět ženy pak archeolog a univerzitní profesor bude v osmdesátých letech v dalších dvou pokračováních (Chrám zkázy, 1984 a Poslední křížová výprava, 1989).

Vrátí se pak ještě v roce 2008, kdy šel do kin zatím poslední díl: Indiana Jones a království křišťálové lebky. Všechny čtyři snímky režíroval Steven Spielberg.

Vůbec první záběr z filmu Dobyvatelé ztracené archy
Zdroj: Paramount Pictures: Raiders of the Lost Ark/1981

Spielberg chtěl točit bondovku, Lucas pro něj měl „něco mnohem lepšího“

První příběh natočil Steven Spielberg už jako renomovaný tvůrce. Měl za sebou hororové Čelisti nebo sci-fi Blízká setkání třetího druhu. Jeho do té doby poslední film 1941 ale v kontextu Spielbergovy celoživotní práce úplně propadl.

„Zachránil mě tehdy můj přítel George Lucas,“ vysvětlil Spielberg ve stejnojmenném dokumentárním snímku z roku 2017. „Co budeš točit teď?“ zeptal se Lucas, který měl za sebou už první díl slavných Hvězdných válek (Star Wars) - Nová naděje (1977). A nová naděje se naskytla i Spielbergovi.

Ten chtěl původně točit bondovku. „Mám pro tebe něco mnohem lepšího, než je Bond,“ řekl Lucas Spielbergovi a představil mu příběh archeologa, který hledá artefakty. Indiana Jones měl svého kormidelníka.

Postavu vymyslel George Lucas už v první polovině sedmdesátých let, tehdy námět nazval „Dobrodružství Indiany Smithe“. Nakonec získal archeolog příjmení Jones a po kostrbatějším vyjednávání se studii – Spielberg totiž často překračoval rozpočty filmů – se autorská dvojice domluvila s Paramount Pictures.

„Slib mi, že když to budeš režírovat, bude to trhák,“ řekl Lucas Spielbergovi. Ten očekávání splnil a v roce 1981 svět spatřil jednoho z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších hrdinů. Možná by se tomu tak ale nestalo, kdyby se nepodařilo angažovat Harrisona Forda.

Snímek z roku 2008, zleva: producent filmu George Lucas, představitel hlavní role Harrison Ford a režisér Steven Spielberg
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

Od tesaře světelnou rychlostí k archeologovi

„Když jsem začínal, neuměl jsem hrát. Bral jsem 150 dolarů týdně a víc jsem si nezasloužil. Nevěděl jsem nic o hraní, natáčení filmů,“ vzpomněl na své začátky později Harrison Ford.

„Nejsem žádný umělec. To jsou režiséři a scénáristé. Já se považuji za řemeslníka, za vykonavatele jejich vůle,“ skromně dodal muž, který se pak – naopak zaslouženě – dostal na piedestal herecké hollywoodské smetánky.

Jeho výstup na výsluní patří k nádherným příběhům amerického snu. Do Los Angeles zamířil už v šedesátých letech. Zpočátku dostával jen malé role a aby uživil manželku a dva malé syny, začal pracovat ve filmovém průmyslu jako tesař.

Zakázky měl mimo jiné i od jistého George Lucase. Právě on v něm spatřil skrytý talent a dal osudovou roli – pilota Han Sola z Hvězdných válek (kolují fámy, že Ford jako první zaujal Spielberga, který příteli Lucasovi doporučil obsadit jej do Star Wars). Ať už to bylo jakkoliv, Forda si pak vybral společně s Lucasem do Indiany Jonese právě Steven Spielberg.

Harrison Ford v kultovní roli Indiany Jonese. Ne vždy měl na sobě klobouk
Zdroj: ČTK

Indiana měl lokaci také na „Tatooinu“ ze Star Wars

První klapka Dobyvatelů ztracené archy padla 23. června 1980 v Port de la Pallice na jihozápadním pobřeží Francie, uvádí oficiální stránky LUCASFILMu.

Zajímavostí je, že tři stěžejní herci Ford, Karen Allenová a Paul Freeman točili se Stevenem Spielbergem vůbec poprvé. Jak je ale vidět z výsledku, na chemii ve štábu se to podepsalo naopak pozitivně.

Natáčelo se také například v Tunisku, který měl ve filmu „hrát roli“ Egypta. Ikonické údolí Sidi Bouhlel poskytlo zázemí nejen pro prvního Indiana Jonese, ale George Lucas si místo vybral jako kulisy pro planetu Tatooine ze Star Wars. Za zmínku určitě stojí ještě lokace na Havaji, ve které se pořizovaly exteriéry v peruánském pralese, které jsou hned v úvodu snímku.

První díl o dobrodružstvích Indiany Jonese vznikal 73 dní. V září 1980 padla poslední klapka a od té chvíle měla vše ve svých rukách postprodukce.

  • Scénář: Na motivy Lucasova námětu jej napsal Lawrence Kasdan, který mimo jiné vytvořil skript k dvěma ze tří dílů původní trilogie Hvězdných válek nebo později například k hollywoodskému trháku s Kevinem Costnerem a Whitney Houstonovou – Osobní strážce.
  • Kamera: Kamery se ujal Douglas Slocombe. V této roli působil u filmů už před druhou světovou válkou. Natočil například slavné zpracování světového muzikálu Jesus Christ Superstar (1973). Se Spielbergem spolupracoval i na druhém a třetím pokračování Indiany Jonese. Zemřel v roce 2016 ve věku 103 let.
  • Střih: Spielberg vložil důvěru do střihače Michaela Kahna, který se stal jeho dvorním spolupracovníkem. Nejen že se zapojil do celé trilogie o Indianovi Jonesovi, ale spolupracoval i ve Spielbergových snímcích jako Schindlerův seznam, Jurský park, Minority Report, Válka světů… a tak bychom mohli pokračovat.
  • Hudba: Hudební složka Dobyvatelů ztracené archy je stejně kultovní jako samotný film. Autorem je John Williams, jehož ústřední motiv ke snímku si snad zapamatoval každý, kdo jej viděl. Williams je autorem hudby také k Lucasovým Hvězdným válkám, u kterých snad ani není nutné slavné melodické linky nějak představovat.
Harrison Ford jako Indiana Jones ve snímku Dobyvatelé ztracené archy
Zdroj: Paramount Pictures/Raiders of the Lost Ark (1981)

Trhák

Z postprodukce vyšlo filmové dílo o délce 115 minut. Premiérová projekce se konala necelý rok po první klapce. Viděli jí v tento den diváci v 1078 kinech po celých USA a Kanadě, píše renomovaný web věnující se statistikám filmového průmyslu The Numbers.

Indiana Jones se stal trhákem, dobrodružstvím prošpikovaný a vtipem nasáklá filmová podívaná byla přesně tím, co si tehdy konzumní publikum žádalo.

„Byly to filmy pro diváky, byly natočené pro návštěvníky kin. Jejich cílem bylo dobře pobavit, což neznamená, že tam nejsou emoce a že to sem tam nemůže být i chytré,“ řekl později k filmu Harrison Ford.

Dobyvatelé ztracené archy obsadili první pozici nejnavštěvovanějších a nejvýnosnějších filmů ten samý víkend – za sebou nechali například dvouhodinový epos Souboj Titánů. Absolutní jedničkou byl Spielbergův film i v celém roce 1981.

Celkově snímek vydělal necelých 390 milionů dolarů (přes osm miliard korun), což několikanásobně překročilo dvacetimilionový (v korunách 416milionový) rozpočet.

Kromě srdcí diváků Dobyvatelé ztracené archy dobyli i filmové Oscary, když získali hned pět sošek (včetně zvláštní ceny Akademie).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán podnikl další odvetný útok na Izrael

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Před 13:30 SEČ agentura Reuters s odkazem na izraelskou armádu informovala o další vlně, zemí zní opakovaně sirény. Dopoledne obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 16 mminutami

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 30 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Kuvajt, Katar a SAE si vyhradily právo na údery odpovědět. V Abú Dhabí je podle místních zdrojů jeden mrtvý po zásahu šrapnelem.
10:51Aktualizovánopřed 33 mminutami

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 38 mminutami

USA a Izrael cílily i na špičky íránského režimu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 47 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 4 hhodinami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 5 hhodinami

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...