Spielberg je divácký oblíbenec. Stal se prvním režisérem, jehož filmy utržily přes 10 miliard

Steven Spielberg letos potvrdil, že i v jednasedmdesáti letech je hitmaker, na jehož filmy lidé chodí. Jeho poslední snímek Ready Player One: Hra začíná se celosvětově blíží půlmiliardě utržené v kinech. Právě díky této sci-fi se stal prvním režisérem, jehož filmy v kinech po celém světě utržily přes deset miliard dolarů.

Spielbergova filmografie čítá tři desítky filmů a některé roky stíhá filmař do kin uvést hned dva snímky naráz. I díky dlouhé kariéře a vysokému pracovnímu nasazení může kralovat žebříčku komerčně nejúspěšnějších filmů. Do historie kinematografie se zapsal díky filmům jako E.T. – Mimozemšťan nebo sérii s Indianou Jonesem.

I když se mu daří ovlivňovat filmový svět už od sedmdesátých let, kdy s Čelistmi ustanovil fenomén letních blockbusterů, jenom jeden jeho film utržil při promítání v kinodistribuci přes miliardu dolarů, což přitom v posledních letech dokáže i několik snímků každý rok. Spielbergovi se to povedlo s Jurským parkem z roku 1993, kterému přitom k překonání miliardové hranice musela pomoct ještě obnovená premiéra ve 3D v roce 2013.

  • 1. Jurský park - 983,8 milionu dolarů
  • 2. Indiana Jones a Království křišťálové lebky - 786,6 milionu dolarů
  • 3. E.T. - Mimozemšťan - 717 milionů dolarů
  • 4. Ztracený svět: Jurský park - 618,6 milionu dolarů
  • 5. Válka světů - 591,7 milionu dolarů
  • 6. Zachraňte vojína Ryana - 481,8 milionu dolarů
  • 7. Ready Player One: Hra začíná - 475,1 milionu dolarů*
  • 8. Indiana Jones a Poslední křížová výprava - 474,2 milionu dolarů
  • 9. Čelisti - 470,7 milionu dolarů
  • 10. Tintinova dobrodružství - 374 milionů dolarů
  • Zdroj: Box Office Mojo, *k 15. dubnu 2018

Spielbergova díla navíc vydělávají, i když to nejsou spektákly, ale vážné filmy směřující do minulosti. Například Schindlerův seznam, který přinesl Spielbergovi jednoho ze dvou jeho režijních Oscarů, v kinech utržil přes tři sta milionů dolarů.

Další uspěli se sériemi ze Středozemě nebo s Transformers

Spielberg má pak výrazný náskok před ostatními režiséry. Druhý nejlepší výsledek drží Peter Jackson s šesti a půl miliardami dolarů, které daly dohromady především obě trilogie ze Středozemě – Pán prstenů a Hobit. Zatímco za Spielbergem zaostává o víc než tři miliardy, o druhé místo může Jackson ještě snadno přijít.

Peter Jackson
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Hned za ním je totiž s 6,4 miliardy dolarů Michael Bay, kterého tak vysoko dostala hlavně účast u všech pěti filmů Transformers, jež vznikly na motivy hraček. Z dřívější doby měl ale komerční úspěch také katastrofický Armageddon nebo válečný Pearl Harbor.

V budoucnu by mohl s žebříčkem zamíchat i James Cameron, jehož filmy dosud utržily 6,1 miliardy. Jako jediný je ale podepsaný pod dvěma filmy, které po celém světě vydělaly přes dvě miliardy a vévodí žebříčku nejvýdělečnějších snímků všech dob – Avatar a Titanic. Avatar by se přitom měl dočkat hned několika pokračování, která se už několik let chystají.

James Cameron
Zdroj: Phil McCarten/Reuters

Na dalším místě se nachází David Yates (5,3 miliardy), který natočil čtyři z osmi filmů podle knih o Harrym Potterovi a první díl nové série ze stejného fikčního světa nazvaný Fantastická zvířata a kde je najít. Nová série má mít pět dílů, přičemž Yates by mohl režírovat všechny.

Další čtyři režiséři natočili filmy, za které diváci utratili přes čtyři miliardy. Nejlepší výsledek má Christopher Nolan, který se vedle komiksové trilogie o Batmanovi soustřeďuje i na originální projekty jako Dunkerk, za ním následuje Robert Zemeckis, který se do historie zapsal snímky jako Forrest Gump a Návrat do budoucnosti, dále Tim Burton, jehož nejvýdělečnějším filmem je adaptace Alenky v říši divů, a pak Chris Columbus, který režíroval první dva díly potterovské ságy.

Desítku komerčně nejúspěšnějších tvůrců uzavírá Ridley Scott, který střídá sci-fi jako Marťan nebo Vetřelec s historickými látkami jako Gladiátor nebo Království nebeské. Jeho tržby činí 3,9 miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...