I Rusko chce označovat cizí média za agenty. Duma schválila příslušnou novelu

3 minuty
Události ČT: K nálepce agenta stačí registrace média v cizině
Zdroj: ČT24

Ruská Státní duma jednomyslně přijala novelu zákona, která umožní vládním úřadům označit jako zahraniční agenty cizí média působící v Rusku. Krok dolní parlamentní komory je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT (bývalá Russia Today). Prvními oběťmi ruské novely se zřejmě stanou americké rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

Poslanci dumy v rámci druhého čtení návrhu zákona, který se původně týkal možnosti předsoudního zablokování webových stránek organizací, jejichž působení je v Rusku zakázané, připojili k normě dodatky umožňující označovat cizí média jako zahraniční agenty.

Při nynějším hlasování pro návrh rozšířený o zmíněné dodatky hlasovalo 409 přítomných poslanců 450členné dumy, proti nebyl nikdo a nikdo se volby nezdržel. 

Návrh ještě musí posoudit horní parlamentní komora, tedy Rada federace, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi.

V Rusku už řadu let platí zákon o zahraničních agentech, na média se ale dosud nevztahoval, týká se ale například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských. 

Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.

Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.

Přestože právo udělovat titul „zahraniční agent“ ruské úřady do prezidentského podpisu nemají, varovalo už ministerstvo spravedlnosti první možné oběti. Rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda byly podle agentury Interfax uvědoměny, že v jejich činnosti byly nalezeny „příznaky plnění funkcí zahraničního agenta“. Obě stanice tak prý mohou být vystaveny restrikcím stanoveným ruskými zákony.

Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.

Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku. Nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.

Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.

  • Zákon o registraci zahraničních agentů (FARA) platí v USA od roku 1938 a nařizuje evidenci osob, které v zemi reprezentují zájmy cizích států. Podle dostupných údajů je v seznamu kolem 1700 lidí, většinou lobbistů zastupujících celkem asi stovku zemí. Americká média v několika případech publikovala obvinění, že ministerstvo spravedlnosti uplatňuje FARA selektivně vůči státům, které se znelíbily vládě USA.
  • Americký list Washington Post věc komentoval, že zařazení RT či Sputniku mezi zahraniční agenty nemusí v praxi nic znamenat, „jde pouze o přiznání, že pracují pro ruskou vládu“.
  • Od roku 2012 platí zákon o zahraničních agentech i v Rusku, vztahuje se ale na organizace, které využívají zahraniční granty nebo jsou jinak finančně podporovány z ciziny. Podle kritiků ho Moskva zneužívá k postihu nepohodlných médií a humanitárních organizací.  
  • V Rusku se do problémů ohledně statusu zahraničního agenta údajně v říjnu 2017 dostalo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) financované americkou vládou. Státní duma také vedla vyšetřování toho, zda americká televize CNN, rozhlasová síť Hlas Ameriky a RFE/RL dodržují ruské zákony. Moskva později uvedla, že obvinění z porušení mediálních zákonů vůči CNN International stáhla a že stanice může v Rusku nadále vysílat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 43 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...