I Rusko chce označovat cizí média za agenty. Duma schválila příslušnou novelu

Nahrávám video
Události ČT: K nálepce agenta stačí registrace média v cizině
Zdroj: ČT24

Ruská Státní duma jednomyslně přijala novelu zákona, která umožní vládním úřadům označit jako zahraniční agenty cizí média působící v Rusku. Krok dolní parlamentní komory je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT (bývalá Russia Today). Prvními oběťmi ruské novely se zřejmě stanou americké rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

Poslanci dumy v rámci druhého čtení návrhu zákona, který se původně týkal možnosti předsoudního zablokování webových stránek organizací, jejichž působení je v Rusku zakázané, připojili k normě dodatky umožňující označovat cizí média jako zahraniční agenty.

Při nynějším hlasování pro návrh rozšířený o zmíněné dodatky hlasovalo 409 přítomných poslanců 450členné dumy, proti nebyl nikdo a nikdo se volby nezdržel. 

Návrh ještě musí posoudit horní parlamentní komora, tedy Rada federace, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi.

V Rusku už řadu let platí zákon o zahraničních agentech, na média se ale dosud nevztahoval, týká se ale například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských. 

Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.

Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.

Přestože právo udělovat titul „zahraniční agent“ ruské úřady do prezidentského podpisu nemají, varovalo už ministerstvo spravedlnosti první možné oběti. Rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda byly podle agentury Interfax uvědoměny, že v jejich činnosti byly nalezeny „příznaky plnění funkcí zahraničního agenta“. Obě stanice tak prý mohou být vystaveny restrikcím stanoveným ruskými zákony.

Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.

Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku. Nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.

Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.

  • Zákon o registraci zahraničních agentů (FARA) platí v USA od roku 1938 a nařizuje evidenci osob, které v zemi reprezentují zájmy cizích států. Podle dostupných údajů je v seznamu kolem 1700 lidí, většinou lobbistů zastupujících celkem asi stovku zemí. Americká média v několika případech publikovala obvinění, že ministerstvo spravedlnosti uplatňuje FARA selektivně vůči státům, které se znelíbily vládě USA.
  • Americký list Washington Post věc komentoval, že zařazení RT či Sputniku mezi zahraniční agenty nemusí v praxi nic znamenat, „jde pouze o přiznání, že pracují pro ruskou vládu“.
  • Od roku 2012 platí zákon o zahraničních agentech i v Rusku, vztahuje se ale na organizace, které využívají zahraniční granty nebo jsou jinak finančně podporovány z ciziny. Podle kritiků ho Moskva zneužívá k postihu nepohodlných médií a humanitárních organizací.  
  • V Rusku se do problémů ohledně statusu zahraničního agenta údajně v říjnu 2017 dostalo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) financované americkou vládou. Státní duma také vedla vyšetřování toho, zda americká televize CNN, rozhlasová síť Hlas Ameriky a RFE/RL dodržují ruské zákony. Moskva později uvedla, že obvinění z porušení mediálních zákonů vůči CNN International stáhla a že stanice může v Rusku nadále vysílat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání s USA pokročila, k dohodě je však daleko, tvrdí šéf íránského parlamentu

V jednáních se Spojenými státy nastal pokrok, uvedl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Od dosažení závěrečné dohody jsou však obě země podle jeho vyjádření daleko. Informovala o tom agentura AFP.
před 1 hhodinou

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na neděli odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.
01:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelská armáda vytvořila žlutou linii v Libanonu. Podobně jako v Gaze

Vytvoření takzvané žluté linie příměří v jižním Libanonu, která omezuje návrat tamních obyvatel, oznámila v sobotu izraelská armáda. Podobná linie funguje v Pásmu Gazy. Izraelští vojáci v uplynulý den již udeřili na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili. V sobotu během přestřelky na jihu Libanonu neznámí ozbrojenci zabili francouzského vojáka mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Střelec v Kyjevě zabil šest lidí

Šest lidí zemřelo a dalších čtrnáct bylo zraněno, když útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva, informují ukrajinská média. Policie ho zastřelila v supermarketu, kam se uchýlil i s několika rukojmími a nedařilo se s ním vyjednávat. Podle generálního prokurátora Ruslana Kravčenka vraždil 58letý muž pocházející z Moskvy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně dvě obchodní lodě zasáhla palba u znovu uzavřeného Hormuzského průlivu

Teherán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda jeho přístavů, uvedlo podle agentury AFP velitelství íránských ozbrojených sil. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout, napsala agentura Reuters s odkazem na bezpečnostní zdroje. Teherán průliv dočasně otevřel v pátek. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Africký kontinent nelze dál drancovat a vykořisťovat, varoval papež v Angole

Papež Lev XIV. se v sobotu během své cesty po čtyřech afrických zemích sešel s angolským prezidentem Joaem Lourencem a přednesl svůj první projev. V něm podle agentury Reuters ostře kritizoval „despoty a tyrany“, kteří slibují bohatství, ale jejichž prázdné sliby vedou jen k utrpení a úmrtím. Vyzval také angolské představitele, aby prolomili „kruh zájmů“, který podle agentury AP po staletí drancoval a vykořisťoval africký kontinent.
před 9 hhodinami

V Maďarsku je sečteno, Tisza získala ústavní většinu 141 křesel

Po sečtení všech zbývajících hlasů odevzdaných v maďarských volbách získala Tisza ve 199členném parlamentu ústavní většinu 141 křesel. Strana Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána bude mít v unii s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) v příštím volebním období pouze 52 poslanců. Do sněmovny se dostalo také krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) se šesti křesly. Ukázaly to konečné výsledky maďarského volebního úřadu po sečtení 100 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPavel navštívil chilskou observatoř. Češi tam mají vybavit největší teleskop světa

Prezident Petr Pavel zakončil svou cestu po Jižní Americe návštěvou chilské observatoře Paranal, nedaleko které staví vůbec největší optický teleskop na světě. Při té příležitosti byla představena dohoda o přístupu českých vědců do mezinárodního konsorcia ANDES, které právě nový gigantický teleskop vyvíjí. Češi by ho rádi vybavili spektrografem – přístrojem, který rozkládá světlo na jednotlivé vlnové délky. V budoucnu má pátrat na chilském nebi po obdobě planety Země.
před 10 hhodinami
Načítání...