I Rusko chce označovat cizí média za agenty. Duma schválila příslušnou novelu

Nahrávám video
Události ČT: K nálepce agenta stačí registrace média v cizině
Zdroj: ČT24

Ruská Státní duma jednomyslně přijala novelu zákona, která umožní vládním úřadům označit jako zahraniční agenty cizí média působící v Rusku. Krok dolní parlamentní komory je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT (bývalá Russia Today). Prvními oběťmi ruské novely se zřejmě stanou americké rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

Poslanci dumy v rámci druhého čtení návrhu zákona, který se původně týkal možnosti předsoudního zablokování webových stránek organizací, jejichž působení je v Rusku zakázané, připojili k normě dodatky umožňující označovat cizí média jako zahraniční agenty.

Při nynějším hlasování pro návrh rozšířený o zmíněné dodatky hlasovalo 409 přítomných poslanců 450členné dumy, proti nebyl nikdo a nikdo se volby nezdržel. 

Návrh ještě musí posoudit horní parlamentní komora, tedy Rada federace, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi.

V Rusku už řadu let platí zákon o zahraničních agentech, na média se ale dosud nevztahoval, týká se ale například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských. 

Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.

Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.

Přestože právo udělovat titul „zahraniční agent“ ruské úřady do prezidentského podpisu nemají, varovalo už ministerstvo spravedlnosti první možné oběti. Rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda byly podle agentury Interfax uvědoměny, že v jejich činnosti byly nalezeny „příznaky plnění funkcí zahraničního agenta“. Obě stanice tak prý mohou být vystaveny restrikcím stanoveným ruskými zákony.

Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.

Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku. Nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.

Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.

  • Zákon o registraci zahraničních agentů (FARA) platí v USA od roku 1938 a nařizuje evidenci osob, které v zemi reprezentují zájmy cizích států. Podle dostupných údajů je v seznamu kolem 1700 lidí, většinou lobbistů zastupujících celkem asi stovku zemí. Americká média v několika případech publikovala obvinění, že ministerstvo spravedlnosti uplatňuje FARA selektivně vůči státům, které se znelíbily vládě USA.
  • Americký list Washington Post věc komentoval, že zařazení RT či Sputniku mezi zahraniční agenty nemusí v praxi nic znamenat, „jde pouze o přiznání, že pracují pro ruskou vládu“.
  • Od roku 2012 platí zákon o zahraničních agentech i v Rusku, vztahuje se ale na organizace, které využívají zahraniční granty nebo jsou jinak finančně podporovány z ciziny. Podle kritiků ho Moskva zneužívá k postihu nepohodlných médií a humanitárních organizací.  
  • V Rusku se do problémů ohledně statusu zahraničního agenta údajně v říjnu 2017 dostalo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) financované americkou vládou. Státní duma také vedla vyšetřování toho, zda americká televize CNN, rozhlasová síť Hlas Ameriky a RFE/RL dodržují ruské zákony. Moskva později uvedla, že obvinění z porušení mediálních zákonů vůči CNN International stáhla a že stanice může v Rusku nadále vysílat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán však taková jednání podle agentury Fars popřel.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 2 hhodinami

V Londýně hořely čtyři sanitky. Policie to vyšetřuje jako antisemitský trestný čin

Jako trestný čin s antisemitským pozadím vyšetřuje britská policie požár čtyř sanitek, které patřily židovské dobrovolnické zdravotnické organizaci Hatzolah, napsal server BBC News. Policie podle něj pátrá po třech podezřelých. Britský premiér Keir Starmer v návaznosti na žhářský útok zdůraznil, že antisemitismus do společnosti nepatří.
09:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.
08:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.
01:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...