Altenkunstadt (Bavorsko) - Absolutní vyčerpání organismu, syndrom vyhoření, chorobný workoholismus - termíny většinou slýchané u lidí z byznysu. V Německu se však nyní týká víc než podnikatelů farářů, kteří ačkoliv svým ovečkám mají nabízet duchovní útěchu, sami se bouří kvůli přepracování. Farářů tak ubývá a práce tudíž přibývá a hodně z nich ten zápřah prostě neunese. Rozhodli se tak protestovat a vzkazují: Práce faráře má být poslání nebo aspoň normální práce - a ne otročina. Duchovní si dnes v Německu vydělávají jako učitelé a narozdíl od ostatních profesí jim nehrozí, že budou bez zaměstnání.
Duchovní si stěžují, že lidé toho po nich chtějí čím dál víc, že mají pocit, že si je platí a tak mají právo na svůj servis – a to kdykoli. Jejich náplní práce totiž nejsou jen svatby, pohřby a mše v neděli. Dnes jsou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu pořád na mobilu. Evangelický farář Jürgen Rix z bavorského městečka Altenkunstadt má na starosti dva tisíce lidí. Každý ho tu zná a každý, kdo odvádí církevní daně, od něj čeká službu. A každý také chce, aby ho ten jeho farář v potížích podržel s náležitou péčí a individuálním přístupem.
„Není to, že bych byl líný, ale všechno prostě nestihnu,“ vysvětluje situaci Jürgen Rix s tím, že kromě akcí v kostele absolvuje i návštěvy u nemocných nebo rozhovory před křtem. Navíc hora administrativy, to vše podle něj nelze vměstnat do normální pracovní doby. Tvrdí, že je duchovním, opravářem, sekretářkou nebo grafikem. Očekávání věřících se mění. „Dřív museli lidé na faru pěšky, zaklepat na dveře, teď mi třeba v sobotu ráno zavolají, že jim nefunguje internet, ať poradím. Musí se stanovit nějaké hranice, aby se z toho člověk nezbláznil,“ dodal Rix pro pořad 168 hodin.
Jürgen Rix situaci zatím zvládá, nicméně slabší nátury mohou skončit za branami zvláštního ústavu, a to na náklady církve. „Někteří musejí na speciální kliniku. Mám pod sebou 20 tisíc lidí. A můžu říct, že máme opravdový problém,“ vysvětluje Klaus Weber, šéf Spolku evangelických farářů. Katoličtí odbojáři dokonce volají po tom, aby se před oltář i v katolických kostelích postavily ženy.
V Německu již existuje kněžské rekreační středisko nebo spíš ozdravovna pro kněze – místo pro ty faráře, kteří se ocitli na dně. Jenže na pobyt zde se čeká i dlouhé týdny. V celém Německu jsou totiž podobná zařízení pouze dvě. K pacientům kromě lékařů nikdo nesmí, čeká je šest týdnů v úplné izolaci.
