Hladina Seiny v Paříži překročila šest metrů. Zatopila první byty

Hladina Seiny v Paříži je nejvýš za třicet let a dál stoupá. Po poledni řeka překročila šestimetrovou hranici a podle aktuálních předpovědí by mohla během noci kulminovat až na 6,5 metru. Zatopeny byly první byty, turisté nemohou do některých parků a muzeí. Z Louvru evakuují 150 tisíc předmětů. Velká voda si vyžádala po dvou lidských životech ve Francii a v Rumunsku, jednu oběť hlásí Belgie. Situace je dramatická i v Německu.

Nově očekávaná výška hladiny Seiny by znamenala druhou nejvyšší úroveň od roku 1910, kdy to bylo 8,62 metru. Dosavadní druhá nejvyšší naměřená výška vzedmuté hladiny pařížské řeky je z povodní v roce 1982, kdy hladina Seiny dosáhla výšky 6,18 metru.

Po Seině se prohánějí rychlé policejní čluny. Policisté mimo jiné evakuovali desítky obyvatel houseboatů. Některé mosty byly uzavřeny a na řeku nesmí lodě s turisty. Ti se nedostanou ani na některé hřbitovy. Uzavírají se také některé významné uzly na silničních tazích v pařížské oblasti.

V městských tělocvičnách vzniká ubytování pro lidi v nouzi. Kromě majitelů či nájemníků vytopených bytů jich začali využívat první bezdomovci, kteří přišli o svá místa pod mosty. Televize BFMTV ukázala záběry, jak se voda dostala do sklepních bytů v 16. obvodu na západním okraji Paříže.

Úroveň hladiny 5,5 metru umožňuje úřadům vyhlásit plán Neptun, který kromě jiného spočívá v mobilizaci 10 tisíc vojáků na pomoc hasičům a policistům při záchranných pracích a ochraně budov.

Podle místních médií je ale málo pravděpodobné, že toho vláda využije. Všechny bezpečnostní síly v zemi jsou totiž dlouhodobě silně vytíženy opatřeními po loňských krvavých atentátech v Paříži a nyní se soustřeďují na zajištění evropského fotbalového mistrovství, které se uskuteční v Paříži a dalších městech Francie od 10. června do 10. července.

Louvre stěhuje umění do vyšších pater

Úřady v hlavním městě nečekají žádné závažnější materiální škody, přesto byla z preventivních důvodů uzavřena světoznámá muzea Louvre a Orsay a kurátoři v nich odstěhovali díla z podzemních pater. Mimo provoz je také Národní knihovna. Od čtvrtka nejezdí ani část expresní podzemky RER.

Situaci v metropoli navíc komplikují stávky, které na železnici pokračují už čtvrtým dnem. Zavřené jsou i silnice vedoucí podél řeky, kvůli čemuž se ve městě tvoří zácpy.

Záplavy dále sužují třináct ze stovky francouzských departementů, nejhorší situace je v Seine-et-Marne. Vláda slíbila, že příští týden ve středu vyhlásí stav přírodní katastrofy, což umožní vyčlenit prostředky na pomoc nejvíce zasaženým oblastem. Prezident Francois Hollande prohlásil, že jde o negativní dopad změn klimatu a výzvu pro celý svět.

Povodně v Bavorsku mají sedmou oběť

Hasiči odstraňují nánosy ze silnice v obci Simbach am Inn
Zdroj: Angelika Warmuth/ČTK/AP

Na nejméně sedm mrtvých vzrostla bilance povodní v Bavorsku. Tělo zatím poslední oběti našli záchranáři v obci Simbach am Inn. Záplavy si tak tento týden v celém Německu vzaly už přinejmenším 11 životů.

„Nejdůležitější je obnovit dodávky vody a zprovoznit silnice,“ citoval server Bayerischer Rundfunk mluvčí těžce zasaženého okresu Rottal-Inn. V nejhůře postižených obcích Simbach am Inn, Triftern a Tann nejsou v současnosti dodávky pitné vody zajištěny, obyvatelé musí chodit k cisternám. V řadě domácností navíc stále nefunguje elektřina.

Německá meteorologická služba (DWD) i na pátek předpovídá pro Bavorsko vydatné srážky, s deštěm ale musí počítat i další spolkové země. Bouřky a lijáky v noci zasáhly například Hamburk a pobřeží Baltského moře.

Obyvatelé Simbachu odklízejí bahno
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Scharinger

Ačkoli je situace v Bavorsku nadále dramatická, úřady hlásí první odhady škod. Jen v bavorském okrese Rottal-Inn napáchala voda zkázu za více než sto milionů eur (2,7 miliardy korun).

Bavorská vláda už obyvatelům postiženým záplavami přislíbila pomoc, ta v první fázi dosáhne okamžitého příspěvku 1500 eur (40,5 tisíce korun). Premiér Horst Seehofer přislíbil i rychlou obnovu zničené infrastruktury. Velké škody má i Bádensko-Württembersko, kde si tento týden živel vyžádal životy čtyř lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 37 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...