Hladina Seiny v Paříži překročila šest metrů. Zatopila první byty

Hladina Seiny v Paříži je nejvýš za třicet let a dál stoupá. Po poledni řeka překročila šestimetrovou hranici a podle aktuálních předpovědí by mohla během noci kulminovat až na 6,5 metru. Zatopeny byly první byty, turisté nemohou do některých parků a muzeí. Z Louvru evakuují 150 tisíc předmětů. Velká voda si vyžádala po dvou lidských životech ve Francii a v Rumunsku, jednu oběť hlásí Belgie. Situace je dramatická i v Německu.

Nově očekávaná výška hladiny Seiny by znamenala druhou nejvyšší úroveň od roku 1910, kdy to bylo 8,62 metru. Dosavadní druhá nejvyšší naměřená výška vzedmuté hladiny pařížské řeky je z povodní v roce 1982, kdy hladina Seiny dosáhla výšky 6,18 metru.

Po Seině se prohánějí rychlé policejní čluny. Policisté mimo jiné evakuovali desítky obyvatel houseboatů. Některé mosty byly uzavřeny a na řeku nesmí lodě s turisty. Ti se nedostanou ani na některé hřbitovy. Uzavírají se také některé významné uzly na silničních tazích v pařížské oblasti.

V městských tělocvičnách vzniká ubytování pro lidi v nouzi. Kromě majitelů či nájemníků vytopených bytů jich začali využívat první bezdomovci, kteří přišli o svá místa pod mosty. Televize BFMTV ukázala záběry, jak se voda dostala do sklepních bytů v 16. obvodu na západním okraji Paříže.

Úroveň hladiny 5,5 metru umožňuje úřadům vyhlásit plán Neptun, který kromě jiného spočívá v mobilizaci 10 tisíc vojáků na pomoc hasičům a policistům při záchranných pracích a ochraně budov.

Podle místních médií je ale málo pravděpodobné, že toho vláda využije. Všechny bezpečnostní síly v zemi jsou totiž dlouhodobě silně vytíženy opatřeními po loňských krvavých atentátech v Paříži a nyní se soustřeďují na zajištění evropského fotbalového mistrovství, které se uskuteční v Paříži a dalších městech Francie od 10. června do 10. července.

Louvre stěhuje umění do vyšších pater

Úřady v hlavním městě nečekají žádné závažnější materiální škody, přesto byla z preventivních důvodů uzavřena světoznámá muzea Louvre a Orsay a kurátoři v nich odstěhovali díla z podzemních pater. Mimo provoz je také Národní knihovna. Od čtvrtka nejezdí ani část expresní podzemky RER.

Situaci v metropoli navíc komplikují stávky, které na železnici pokračují už čtvrtým dnem. Zavřené jsou i silnice vedoucí podél řeky, kvůli čemuž se ve městě tvoří zácpy.

Záplavy dále sužují třináct ze stovky francouzských departementů, nejhorší situace je v Seine-et-Marne. Vláda slíbila, že příští týden ve středu vyhlásí stav přírodní katastrofy, což umožní vyčlenit prostředky na pomoc nejvíce zasaženým oblastem. Prezident Francois Hollande prohlásil, že jde o negativní dopad změn klimatu a výzvu pro celý svět.

Povodně v Bavorsku mají sedmou oběť

Hasiči odstraňují nánosy ze silnice v obci Simbach am Inn
Zdroj: Angelika Warmuth/ČTK/AP

Na nejméně sedm mrtvých vzrostla bilance povodní v Bavorsku. Tělo zatím poslední oběti našli záchranáři v obci Simbach am Inn. Záplavy si tak tento týden v celém Německu vzaly už přinejmenším 11 životů.

„Nejdůležitější je obnovit dodávky vody a zprovoznit silnice,“ citoval server Bayerischer Rundfunk mluvčí těžce zasaženého okresu Rottal-Inn. V nejhůře postižených obcích Simbach am Inn, Triftern a Tann nejsou v současnosti dodávky pitné vody zajištěny, obyvatelé musí chodit k cisternám. V řadě domácností navíc stále nefunguje elektřina.

Německá meteorologická služba (DWD) i na pátek předpovídá pro Bavorsko vydatné srážky, s deštěm ale musí počítat i další spolkové země. Bouřky a lijáky v noci zasáhly například Hamburk a pobřeží Baltského moře.

Obyvatelé Simbachu odklízejí bahno
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Scharinger

Ačkoli je situace v Bavorsku nadále dramatická, úřady hlásí první odhady škod. Jen v bavorském okrese Rottal-Inn napáchala voda zkázu za více než sto milionů eur (2,7 miliardy korun).

Bavorská vláda už obyvatelům postiženým záplavami přislíbila pomoc, ta v první fázi dosáhne okamžitého příspěvku 1500 eur (40,5 tisíce korun). Premiér Horst Seehofer přislíbil i rychlou obnovu zničené infrastruktury. Velké škody má i Bádensko-Württembersko, kde si tento týden živel vyžádal životy čtyř lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 11 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...