Hladina Seiny v Paříži překročila šest metrů. Zatopila první byty

Hladina Seiny v Paříži je nejvýš za třicet let a dál stoupá. Po poledni řeka překročila šestimetrovou hranici a podle aktuálních předpovědí by mohla během noci kulminovat až na 6,5 metru. Zatopeny byly první byty, turisté nemohou do některých parků a muzeí. Z Louvru evakuují 150 tisíc předmětů. Velká voda si vyžádala po dvou lidských životech ve Francii a v Rumunsku, jednu oběť hlásí Belgie. Situace je dramatická i v Německu.

Nově očekávaná výška hladiny Seiny by znamenala druhou nejvyšší úroveň od roku 1910, kdy to bylo 8,62 metru. Dosavadní druhá nejvyšší naměřená výška vzedmuté hladiny pařížské řeky je z povodní v roce 1982, kdy hladina Seiny dosáhla výšky 6,18 metru.

Po Seině se prohánějí rychlé policejní čluny. Policisté mimo jiné evakuovali desítky obyvatel houseboatů. Některé mosty byly uzavřeny a na řeku nesmí lodě s turisty. Ti se nedostanou ani na některé hřbitovy. Uzavírají se také některé významné uzly na silničních tazích v pařížské oblasti.

V městských tělocvičnách vzniká ubytování pro lidi v nouzi. Kromě majitelů či nájemníků vytopených bytů jich začali využívat první bezdomovci, kteří přišli o svá místa pod mosty. Televize BFMTV ukázala záběry, jak se voda dostala do sklepních bytů v 16. obvodu na západním okraji Paříže.

Úroveň hladiny 5,5 metru umožňuje úřadům vyhlásit plán Neptun, který kromě jiného spočívá v mobilizaci 10 tisíc vojáků na pomoc hasičům a policistům při záchranných pracích a ochraně budov.

Podle místních médií je ale málo pravděpodobné, že toho vláda využije. Všechny bezpečnostní síly v zemi jsou totiž dlouhodobě silně vytíženy opatřeními po loňských krvavých atentátech v Paříži a nyní se soustřeďují na zajištění evropského fotbalového mistrovství, které se uskuteční v Paříži a dalších městech Francie od 10. června do 10. července.

Louvre stěhuje umění do vyšších pater

Úřady v hlavním městě nečekají žádné závažnější materiální škody, přesto byla z preventivních důvodů uzavřena světoznámá muzea Louvre a Orsay a kurátoři v nich odstěhovali díla z podzemních pater. Mimo provoz je také Národní knihovna. Od čtvrtka nejezdí ani část expresní podzemky RER.

Situaci v metropoli navíc komplikují stávky, které na železnici pokračují už čtvrtým dnem. Zavřené jsou i silnice vedoucí podél řeky, kvůli čemuž se ve městě tvoří zácpy.

Záplavy dále sužují třináct ze stovky francouzských departementů, nejhorší situace je v Seine-et-Marne. Vláda slíbila, že příští týden ve středu vyhlásí stav přírodní katastrofy, což umožní vyčlenit prostředky na pomoc nejvíce zasaženým oblastem. Prezident Francois Hollande prohlásil, že jde o negativní dopad změn klimatu a výzvu pro celý svět.

Povodně v Bavorsku mají sedmou oběť

Hasiči odstraňují nánosy ze silnice v obci Simbach am Inn
Zdroj: Angelika Warmuth/ČTK/AP

Na nejméně sedm mrtvých vzrostla bilance povodní v Bavorsku. Tělo zatím poslední oběti našli záchranáři v obci Simbach am Inn. Záplavy si tak tento týden v celém Německu vzaly už přinejmenším 11 životů.

„Nejdůležitější je obnovit dodávky vody a zprovoznit silnice,“ citoval server Bayerischer Rundfunk mluvčí těžce zasaženého okresu Rottal-Inn. V nejhůře postižených obcích Simbach am Inn, Triftern a Tann nejsou v současnosti dodávky pitné vody zajištěny, obyvatelé musí chodit k cisternám. V řadě domácností navíc stále nefunguje elektřina.

Německá meteorologická služba (DWD) i na pátek předpovídá pro Bavorsko vydatné srážky, s deštěm ale musí počítat i další spolkové země. Bouřky a lijáky v noci zasáhly například Hamburk a pobřeží Baltského moře.

Obyvatelé Simbachu odklízejí bahno
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Scharinger

Ačkoli je situace v Bavorsku nadále dramatická, úřady hlásí první odhady škod. Jen v bavorském okrese Rottal-Inn napáchala voda zkázu za více než sto milionů eur (2,7 miliardy korun).

Bavorská vláda už obyvatelům postiženým záplavami přislíbila pomoc, ta v první fázi dosáhne okamžitého příspěvku 1500 eur (40,5 tisíce korun). Premiér Horst Seehofer přislíbil i rychlou obnovu zničené infrastruktury. Velké škody má i Bádensko-Württembersko, kde si tento týden živel vyžádal životy čtyř lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.