Historické gesto. Macron se omluvil za zločin Francie v alžírské válce a chce otevřít archivy

6 minut
Horizont ČT24: Macron se omluvil za zločin Francie v alžírské válce
Zdroj: ČT24

Prezident Emmanuel Macron přiznal zodpovědnost francouzského státu za smrt aktivisty, který v padesátých letech podporoval nezávislost Alžírska. Jako první politik v čele země také oficiálně přiznal, že stát mučil a zabíjel oponenty ve válce s bývalou kolonií. Úřady mají zpřístupnit archivní materiály, které se týkají všech zmizelých z této doby.

Emmanuel Macron se přijel osobně omluvit vdově po francouzském komunistovi, který podporoval boj Alžírska za nezávislost. Jako vůbec první prezident Francie přiznal, že stát nese díl zodpovědnosti za jeho smrt.

Josette Audinová se tak dočkala symbolického gesta, na které čekala víc než šedesát let. „Lepší pozdě než nikdy. Myslela jsem na svého manžela, své děti i sebe,“ komentovala omluvu od hlavy státu.

Jejího muže Maurice Audina unesli francouzští vojáci v roce 1957. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Macron nyní nařídil zpřístupnit archivy, aby se rodina dozvěděla, co přesně se tehdy pětadvacetiletému matematikovi stalo. 

„Určitě hraje roli, že se jedná o prvního prezidenta, který už je z generace, která se narodila po válce v Alžírsku, takže jak někteří komentátoři v posledních dnech uvedli, dívá se na tu otázku racionálně a ne emocionálně jako v případě jeho předchůdců,“ upozorňuje politolog Lukáš Macek.

Levice omluvu vítá, pravice kritizuje

Macron zároveň oficiálně připustil, že francouzská armáda během války o nezávislost Alžírska v letech 1954 až 1962 své oponenty systematicky mučila a zabíjela. Přiznání přivítali historici a zástupci levice.

Negativně se k němu ale staví část pravice. „Chybný krok. Není nutné se pořád vracet k chybám, které učinila předchozí generace,“ uvedl třeba republikánský europoslanec a bývalý ministr vnitra Brice Hortefeux.

Macronovo rozhodnutí přiznat otevřeně vinu Francie může znamenat otevření dalších podobných případů, které byly až dosud tabu.

„Bratrance mého tehdejšího přítele unesli v Alžírsku vojáci a jeho tělo se nikdy nenašlo,“ zmiňuje jeden z případů historička Patrice Lahalleová, která ve své galerii organizuje setkání s autory knih o Alžírsku.

Tvrdí, že období války o nezávislost zůstává temnou stránkou francouzské historie a volá v tomto směru po větší otevřenosti. Postoj prezidenta Macrona vítá s nadšením. „Je to skvělé. Hlavně proto, že znát pravdu prostě je důležité,“ zdůrazňuje historička.

Média Macronovo vystoupení hojně komentují a srovnávají například s krokem jeho předchůdce Jacquese Chiraca, který roku 1995 přiznal odpovědnost státu za deportaci Židů do nacistických vyhlazovacích táborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...