Haitská policie zabila sedm podezřelých z vraždy prezidenta, šest zadržela

Nahrávám video
Policie zabila podezřelé z vraždy haitského prezidenta
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní složky na Haiti zastřelily čtyři členy komanda, které podezírají ze středeční vraždy prezidenta Jovenela Moïseho. Další dvě osoby pak zadržely. Podle zahraničních médií to oznámil šéf místní policie. Ten později zvýšil počet zadržených podezřelých na šest a počet zabitých na sedm. Mezi zadrženými je podle jednoho z haitských ministrů přinejmenším jeden Američan. Pozadí vražedného útoku zůstává podle tiskových agentur nejasné a nejchudší země na západní polokouli se ocitla na pokraji chaosu.

Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami. Několik předpokládaných spolupachatelů prezidentovy vraždy uprchlo do dvou budov v Port-au-Prince a „policie je obklíčila“, uvedla zmocněnkyně OSN Helen La Limeová z haitské metropole. „Čtyři členy skupiny, kteří pronikli do prezidentovy rezidence, policie zastřelila a šest dalších zadržela,“ řekla podle agentury AFP během videokonference s novináři v New Yorku.

Policejní náčelník Léon Charles podle agentury AP později rozhlasové stanici Métropole řekl, že policie zadržela šest podezřelých, sedm zabila a dál pátrá po dalších předpokládaných pachatelích.

Očití svědci podle AP uvedli, že dav dopadl dva podezřelé v křovinách v hlavním městě, kde se skrývali. Krátce poté dorazila policie, která oba muže odvezla. „Zabili prezidenta! Dejte je nám! Upálíme je!“ křičel dav. Později zapálil několik opuštěných aut, o nichž si myslel, že patřily podezřelým bělochům.

Úřady zprvu neposkytly žádné podrobnosti o podezřelých, ani o jejich národností či motivu. Mezi zadrženými je jeden Američan, uvedla agentura AFP s odvoláním na člena haitské vlády Mathiase Pierrea. Pierre listu The Washington Post řekl, že mezi šesti zadrženými kvůli prezidentově vraždě je americký občan James Solages a že další ze zadržených je považován za Američana haitského původu.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda. Joseph také uvedl, že prezidentova manželka se nachází mimo ohrožení života. Spoluobčany vyzval, aby podezřelé nelynčovali, ale předali policii.

Moïse v pondělí pověřil sestavením nové vlády lékaře a bývalého ministra Ariela Henryho. Ten agentuře AP a místnímu tisku řekl, že se považuje za premiéra země a pokračuje v sestavování nové vlády. O ní chce jednat s Josephem, který by se měl stát ministrem zahraničí.

K atentátu došlo ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyny ozbrojenci jednali, zatím není jasné. Podle Josepha mluvili španělsky a anglicky.

Moïse čelil během své vlády řadě protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země.

Americký prezident Joe Biden ve středu vraždu odsoudil, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres. Papež František označil smrt prezidenta za krutou vraždu a dodal, že se modlí za prezidentovu manželku. Haitští biskupové rovněž čin odsoudili a zdůraznili, že násilí Haiti „nepomůže se dostat z politické krize“.

Dominikánská republika zavřela hranice

Podobně se vyjádřila i Rada bezpečnosti OSN, která ve společném prohlášení rovněž vyzvala všechny strany, aby „zachovaly klid, byly zdrženlivé a vyhnuly se jakýmkoliv činům, které by ještě prohloubily nestabilitu“. Prohlásila rovněž, že pachatelé činu musí být předvedeni před spravedlnost. Rada bezpečnosti o situaci na Haiti povede mimořádné jednání za zavřenými dveřmi.

S Josephem hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken a zavázal se spolupracovat s haitskou vládou na zajištění míru a bezpečnosti v zemi, oznámilo americké ministerstvo zahraničí.

Bílý dům podle mluvčí Jen Psakiové doufá, že se letos na Haiti uskuteční volby, i když někteří pozorovatelé se obávají, že to situace nedovolí. „Vyzývali jsme k volbám v letošním roce, protože soudíme, že podpora demokratických institucí a demokratického procesu by byly v zájmu obyvatel Haiti,“ řekla novinářům.

Moïseho zavraždění ohromilo zemi potýkající se s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Inflace a násilí gangů vzrostly, jídlo a palivo se stály vzácnějšími. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně. Haiti se stále úplně nevzpamatovalo z ničivého zemětřesení z roku 2010 a hurikánu Matthew v roce 2016.

Dominikánská republika vzhledem k vývoji uzavřela hranici se svým sousedem a posílila v jejím okolí bezpečnost. Přes 380 kilometrů dlouhá hranice protínající ostrov Hispaniola, jenž obě karibské země sdílí, byla uzavřena s okamžitou platností, oznámily dominikánské úřady. Uzavřeno zůstává i letiště v Port-au-Prince. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...