Haitská policie zabila sedm podezřelých z vraždy prezidenta, šest zadržela

Policie zabila podezřelé z vraždy haitského prezidenta (zdroj: ČT24)

Bezpečnostní složky na Haiti zastřelily čtyři členy komanda, které podezírají ze středeční vraždy prezidenta Jovenela Moïseho. Další dvě osoby pak zadržely. Podle zahraničních médií to oznámil šéf místní policie. Ten později zvýšil počet zadržených podezřelých na šest a počet zabitých na sedm. Mezi zadrženými je podle jednoho z haitských ministrů přinejmenším jeden Američan. Pozadí vražedného útoku zůstává podle tiskových agentur nejasné a nejchudší země na západní polokouli se ocitla na pokraji chaosu.

Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami. Několik předpokládaných spolupachatelů prezidentovy vraždy uprchlo do dvou budov v Port-au-Prince a „policie je obklíčila“, uvedla zmocněnkyně OSN Helen La Limeová z haitské metropole. „Čtyři členy skupiny, kteří pronikli do prezidentovy rezidence, policie zastřelila a šest dalších zadržela,“ řekla podle agentury AFP během videokonference s novináři v New Yorku.

Policejní náčelník Léon Charles podle agentury AP později rozhlasové stanici Métropole řekl, že policie zadržela šest podezřelých, sedm zabila a dál pátrá po dalších předpokládaných pachatelích.

Očití svědci podle AP uvedli, že dav dopadl dva podezřelé v křovinách v hlavním městě, kde se skrývali. Krátce poté dorazila policie, která oba muže odvezla. „Zabili prezidenta! Dejte je nám! Upálíme je!“ křičel dav. Později zapálil několik opuštěných aut, o nichž si myslel, že patřily podezřelým bělochům.

Úřady zprvu neposkytly žádné podrobnosti o podezřelých, ani o jejich národností či motivu. Mezi zadrženými je jeden Američan, uvedla agentura AFP s odvoláním na člena haitské vlády Mathiase Pierrea. Pierre listu The Washington Post řekl, že mezi šesti zadrženými kvůli prezidentově vraždě je americký občan James Solages a že další ze zadržených je považován za Američana haitského původu.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda. Joseph také uvedl, že prezidentova manželka se nachází mimo ohrožení života. Spoluobčany vyzval, aby podezřelé nelynčovali, ale předali policii.

Moïse v pondělí pověřil sestavením nové vlády lékaře a bývalého ministra Ariela Henryho. Ten agentuře AP a místnímu tisku řekl, že se považuje za premiéra země a pokračuje v sestavování nové vlády. O ní chce jednat s Josephem, který by se měl stát ministrem zahraničí.

K atentátu došlo ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyny ozbrojenci jednali, zatím není jasné. Podle Josepha mluvili španělsky a anglicky.

Moïse čelil během své vlády řadě protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země.

Americký prezident Joe Biden ve středu vraždu odsoudil, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres. Papež František označil smrt prezidenta za krutou vraždu a dodal, že se modlí za prezidentovu manželku. Haitští biskupové rovněž čin odsoudili a zdůraznili, že násilí Haiti „nepomůže se dostat z politické krize“.

Dominikánská republika zavřela hranice

Podobně se vyjádřila i Rada bezpečnosti OSN, která ve společném prohlášení rovněž vyzvala všechny strany, aby „zachovaly klid, byly zdrženlivé a vyhnuly se jakýmkoliv činům, které by ještě prohloubily nestabilitu“. Prohlásila rovněž, že pachatelé činu musí být předvedeni před spravedlnost. Rada bezpečnosti o situaci na Haiti povede mimořádné jednání za zavřenými dveřmi.

S Josephem hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken a zavázal se spolupracovat s haitskou vládou na zajištění míru a bezpečnosti v zemi, oznámilo americké ministerstvo zahraničí.

Bílý dům podle mluvčí Jen Psakiové doufá, že se letos na Haiti uskuteční volby, i když někteří pozorovatelé se obávají, že to situace nedovolí. „Vyzývali jsme k volbám v letošním roce, protože soudíme, že podpora demokratických institucí a demokratického procesu by byly v zájmu obyvatel Haiti,“ řekla novinářům.

Moïseho zavraždění ohromilo zemi potýkající se s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Inflace a násilí gangů vzrostly, jídlo a palivo se stály vzácnějšími. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně. Haiti se stále úplně nevzpamatovalo z ničivého zemětřesení z roku 2010 a hurikánu Matthew v roce 2016.

Dominikánská republika vzhledem k vývoji uzavřela hranici se svým sousedem a posílila v jejím okolí bezpečnost. Přes 380 kilometrů dlouhá hranice protínající ostrov Hispaniola, jenž obě karibské země sdílí, byla uzavřena s okamžitou platností, oznámily dominikánské úřady. Uzavřeno zůstává i letiště v Port-au-Prince.