Berlín - „Vstoupíme do historie buď jako největší státníci všech dob, nebo jako největší zločinci,“ řekl prý v berlínském bunkru Joseph Goebbels předtím, než 1. května 1945 zabil svou ženu a sebe. I kvůli němu byly zavražděny miliony lidí, kteří „neodpovídali požadavkům čisté rasy“ a mohli by tak narušit budování „velkoněmecké říše“. Přitom sám hlavní nacistický agitátor Goebbels onen ideál zdravého nordického muže nesplňoval. A navíc jeho manželka Magda Goebbelsová měla podle dokumentárního seriálu „Hitlerovy ženy“ židovského nevlastního otce - ten zahynul v koncentračním táboře Buchenwald. Matka Goebbelsovy manželky se, když byla její dcera ještě malá, provdala za židovského číšníka Richarda Friedländera, s nímž se později rozvedla. Přestože byl Goebbels jedním z nejmocnějších mužů nacistického režimu, on ani nikdo z rodiny neudělal později nic pro záchranu svého příbuzného.
Friedländerův vnuk Michael Tutsch v pořadu vypověděl, že jeho děd se pokusil hledat pomoc u svého mocného zetě a v roce 1938 kvůli hrozící internaci v koncentračním táboře navštívil Goebbelse v jeho ministerstvu. Ten se však, když poznal svého tchána, pouze obrátil na svého sekretáře a řekl mu: „Zeptej se toho Žida Friedländera, co tu chce.“ Tím byla audience vyřízena.
Stál za pogromy na Židy a vyhlásil „totální válku za konečné vítězství“
Právě Goebbels stál v roce 1938 za protižidovskými pogromy, které se zapsaly do dějin jako „křišťálová noc“. Jako záminka mu sloužila vražda německého diplomata Ernsta vom Ratha, kterého z pomsty za deportaci své rodiny do Polska zastřelil židovský mladík Herschel Grynszpa. V té době byl Goebbels s Hitlerem v Bürgerbräukeller v Mnichově, kde s velkým davem dlouholetých nacistů slavili výročí pivničního puče z roku 1923. Goebbels tehdy Hitlerovi řekl, že v německých městech již samovolně propukly lidové protižidovské násilnosti, ačkoli to nebyla pravda. Když Hitler zareagoval, že s takovým jednáním souhlasí, Goebbels to vzal jako pověření zorganizovat rozsáhlý celonárodní pogrom proti Židům.
Po porážce Německa u Stalingradu v roce 1943 opět Goebbels vyhlásil „totální válku za konečné vítězství“, v něž věřil až téměř do samého konce. „Svět, který přijde po vůdci a národním socialismu, už nestojí za život, a proto jsem z něj vzala i naše děti,“ napsala Magda Goebbelsová 28. dubna 1945 v dopise svému synovi z prvního manželství Haraldu Quandtovi. Tři dny poté šest svých potomků (jména všech začínala na „H“ na počest Hitlera) otrávila. Krátce poté Goebbels a jeho žena spáchali sebevraždu.
Ministr národní osvěty a propagandy a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera Goebbels měl kromě malé, neduživé postavy také od dětství pokřivenou a kratší pravou nohu. Tato skutečnost, pro niž byl ve škole středem posměchu, měla vliv na jeho psychický vývoj a živila v něm nenávist. Zároveň u něj ale vyburcovala mimořádnou ctižádost, díky níž se vypracoval až do nejvyšší politiky. Hitler mu natolik důvěřoval, že ho v závěti určil svým nástupcem ve funkci říšského kancléře. Tím byl ale Goebbels jen jeden den.
O vyhlazování německých Židů se sám Goebbels zmínil v roce 1942. Projev nacistický ministr propagandy pronesl před 60 vydavateli německých novin v Berlíně 23. září 1942 a britskému ministerstvu zahraničí ho o rok později předalo polské hnutí odporu. Podle Střediska pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu šlo o první případ, kdy klíčový představitel nacistického vedení veřejně hovořil o holocaustu. Přitom plán „konečného řešení židovské otázky“ žádal Hitlerův zástupce Hermann Göring již v červenci 1941.
Goebbels chtěl být spisovatelem, jeho žena byla neoficiální první dámou třetí říše
Rodák z průmyslového Rheydtu (dnes součást Mönchengladbachu) Goebbels vystudoval literaturu a filozofii na univerzitách v Bonnu, Würzburgu, Freiburgu, Breisgau a Heidelbergu, kde v roce 1921 získal doktorát. Chtěl se stát spisovatelem, psal básně, dramata, román, vydavatelé ho ale odmítali. Od roku 1924 až do své smrti si psal také pravidelně deníky, které se po válce dostaly do ruských archivů a odtajněny byly až počátkem 90. let. Příčinu nezdaru viděl Goebbels v kapitalismu „ovládaném židovskými velkopodnikateli“, v roce 1925 vstoupil do Nacionálně socialistické dělnické strany Německa (NSDAP), v níž patřil k levicovému křídlu. Začal psát do stranických tiskovin (v roce 1927 založil vlastní stranické noviny Der Angriff/Útok) a aktivní byl i jako zdatný řečník.
V roce 1926 byl Goebbels vyslán do Berlína, kde měl získat co nejvíce příznivců NSDAP. Úspěšný byl natolik, že ho o čtyři roky později Hitler jmenoval šéfem propagandy celé NSDAP. V lednu 1933 se stal říšským kancléřem Hitler, který pro Goebbelse zřídil ministerstvo národní osvěty a propagandy, jež mělo vytvářet mýtus neomylného vůdce s nadzemským posláním. V oblasti kultury získal Goebbels absolutní moc, bez jeho souhlasu nebylo možné natočit jediný film, jeho schválení podléhalo i obsazování herců. Toho Goebbels využíval i ve vztahu k ženám. Ač byl od roku 1931 ženatý, nebyly žádným tajemstvím jeho četné románky s mladými, začínajícími herečkami. Jeden vztah se mu ale málem stal osudným - do české herečky Lídy Baarové se bezhlavě zamiloval a chtěl se kvůli ní rozvést, čemuž zabránil až Hitler. Magda Goebbelsová byla totiž jakousi neoficiální první dámou třetí říše, pro svobodného Hitlera ztělesňovala příkladnou německou ženu a matku (sedmi dětí).
