Francouzský tisk vyzdvihl odvahu a nadšení prezidenta Emmanuela Macrona, který v úterý představil sérii návrhů na reformu Evropské unie. Zároveň ale dal najevo, že čeká na jejich konkretizaci. Podle agentury AFP „prezidentův ohnivý projev a jeho vrcholné návrhy pro Evropu spíše tisk okouzlil, někteří sloupkaři ho nicméně podezírají z postranních úmyslů“.
Dvěma desítkami ambiciózních návrhů pro EU oslovil například konzervativně pravicový Le Figaro, podle kterého Macron „jako hurikán procházející starým kontinentem slíbil, že všechno rozruší“. „Tato odvaha je sama o sobě bodem zlomu. Macron měl pravdu, když odsoudil výstavbu Evropy, která se schovávala před lidmi.“
Podle ekonomického listu Les Echos vedl Macron zteč proti tomu, co je označováno za nemožné. List ocenil, že prezident chce „skoncovat s pochybnostmi, mluvit jinak, překonat odpor na národní úrovni, sladit občany a politické elity, vrátit život tam, kde došlo k umrtvení, a oživit lásku k Evropě“.
Odpoledník Le Monde upozornil, že se Macron ve svých evropských vizích oproti předchozím projevům mírnil, o prohlubování integrace eurozóny se tolik nerozšiřoval kvůli povolební situaci v Německu. Vstřícnější byl i k východní Evropě, podrážděné vnucenými migračními kvótami, s tím, že o požadované solidaritě se musí jednat.
List připomněl, že Macron podpořil i boj proti horší kvalitě potravin ve stejném obalu nabízených v nových zemích EU. Zároveň ale tyto země varoval, že budoucnost evropských národů nemůže stále záviset na hledání nejširšího „společného jmenovatele“.
V projevu prezident zatřepal starými evropskými vzory
Za úspěšný považuje projev většina regionálního tisku. „To nejmenší, co můžeme říct, je to, že prezident Macron prudce oddělil zrna od plev představením opravdových návrhů“, napsal list Les Dernières Nouvelles d'Alsace. „V každém případě žádný francouzský vůdce se neodvážil zatřepat starými evropskými vzory, komunitární rutinou a lidovými obavami tak jako on,“ reagoval deník L'Opinion.
Levicový celostátní deník Libération vychvaluje „jazyk zdravého rozumu a odvahy“ prezidenta, který oprávněně poukazuje na nutnost sjednotit evropskou obranu, přístup k přistěhovalectví, boj proti terorismu a sociální systém. Zároveň ale Macronův projev považuje za píchání do vosího hnízda a ptá se, zda vystoupení před představením státního rozpočtu není nějakou kamufláží.
Podezřívavý je i regionální Le Journal de la Haute-Marne, podle kterého cílem Macronova vystoupení je něco jiného. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou, dočasně zaneprázdněnou komplikovaným vývojem na domácí scéně, může Macron doufat, že opanuje situaci na „evropské šachovnici“. „Je to koneckonců ambice, kterou nikdy neskrýval. V nadcházejících měsících se naši partneři budou muset vymezit k tomu či onomu bodu z plánu, který (Macron) představil na Sorbonně,“ uvedl list.
Deník La Voix du Nord pro změnu upozornil, že po vyhlášení svých cílů se Macron bude muset „ušpinit prací“, aby přesvědčil své partnery.
Představy Macrona obohatí debatu o EU, míní Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčená, že návrhy francouzského prezidenta z jeho úterního projevu obohatí debatu o budoucnosti Evropy. Na hodnocení jednotlivých opatření je ale ještě příliš brzy. V Berlíně to řekl mluvčí Merkelové Steffen Seibert, podle něhož kancléřka s francouzským prezidentem souhlasí v tom, že současná Evropská unie není dostatečně rychlá a efektivní.
„Kancléřka vítá, že francouzský prezident promluvil s takovým elánem a s takovou evropskou vášní a že tím poskytl tolik námětů pro nadcházející a nutnou debatu o budoucnosti Evropy,“ konstatoval Seibert, podle něhož Merkelová k této debatě ráda přispěje.
Předseda unijní exekutivy Jean-Claude Juncker označil Macronovu řeč za velmi evropskou a v mnohém odrážející záměry Evropské komise co se týče budoucnosti evropské integrace. Prohlásil to Junckerův mluvčí Margaritis Schinas.
„Debata (o budoucnosti EU) jasně začíná. To je to, co chtěla komise vidět, začátek hluboké diskuse o budoucnosti Evropy,“ poznamenal Schinas. Připomněl přitom Junckerovu řeč před Evropským parlamentem z 13. září, v níž předseda komise přišel s některými vlastními návrhy a představami. Komise také už dříve nabídla k diskusi takzvanou Bílou knihu o budoucnosti EU s pěti možnými scénáři dalšího vývoje.
