Francouzské děti nově potřebují očkování či testy, chtějí-li sportovat

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Šmíd o očkování mladých Francouzů
Zdroj: ČT24

Ve Francii vstupuje v platnost část pravidel covidového pasu, podle kterých musejí být očkovány děti od 12 do 17 let, pokud chtějí sportovat, navštívit kino či restauraci. Jinak musí pravidelně předkládat výsledky testů či doklad o prodělaném onemocnění.

Potvrzení o bezinfekčnosti ve formě QR kódu jsou ve Francii nutná pro využití dálkových spojů nebo při návštěvě tělocvičen, plaveckých bazénů či kin. Osoby nad osmnáct let se jimi musí prokazovat už skoro dva měsíce. Děti od dvanácti let, které se mohou nechat očkovat, dostaly odklad kvůli pomalejšímu rozjezdu vakcinační kampaně v této věkové skupině.

Jak upozorňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd, řada rodičů či asociací považuje opatření za diskriminační, protože zatímco mnoho dětí oželí návštěvu restaurace či kavárny, zamezení možnosti sportovat je problém. V praxi znamená prokazování covid pasem dva testy týdně – v případě, že rodiče nechtějí děti očkovat.

Řada rodičů si podle zpravodaje klade otázku, proč je nutné očkovat děti, když i vakcinovaní mohou přenášet koronavirus a cílem je ochránit nejzranitelnější skupiny, mezi něž děti nepatří. Francouzská vláda se rodiče snažila přesvědčit několika kampaněmi, kdy zdůrazňovala například to, že dětem očkování ulehčí pohyb mezi vrstevníky.

„Do této chvíle 27 procent mladistvých v této kategorii nemá první dávku. To je podle vlády vysoký počet,“ doplňuje Šmíd.

Situace se zlepšuje

Korespondent ČT předpokládá, že protesty proti covidovým opatřením naberou na intenzitě, zároveň si ale mnoho rodičů řekne, že své potomky nechají očkovat. „Vláda s tím počítá a vydala prohlášení, že covid pasy mohou platit do léta příštího roku. To je jasný podtext toho, že kdo váhá s očkováním, může být bez sportu až do příštího léta,“ líčí.

Dodává, že ve Francii už sedmý týden klesá počet pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče a nestoupá ani počet nových případů – denní přírůstky se usadily kolem pěti tisíc, zatímco v létě dosahovaly až dvaceti tisíc nakažených.

Mluvčí vlády Gabriel Attal ve čtvrtek také oznámil, že díky zlepšení epidemické situace nebudou od 3. října povinné roušky při vyučování na základních školách. Bude to ale platit jen pro ty departementy, kde není v pětidenním průměru více než padesát nakažených na sto tisíc obyvatel. Například v Paříži by tak vzhledem k aktuálním statistikám roušky byly nutné dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 26 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 44 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...