Francouzská vláda chce zabránit hackerským útokům během nadcházející prezidentské volby. Reaguje tím na stížnost jednoho z favoritů – bývalého ministra hospodářství Emmanuela Macrona. Ten je přesvědčený, že se jeho web stal terčem kybernetických útoků vedených z Ruska. Francouzský ministr obrany Jean Yves Le Drian v lednu slíbil, že posílí vojenské prostředky na boj proti podobným útokům vedeným z ciziny, aby se pokud možno neopakoval americký scénář.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault varoval, že v případě nějakého zásahu do voleb ze zahraničí může přijít odveta. „Nebudeme akceptovat žádné zásahy do našeho volebního procesu, a to ani ze strany Ruska, ani z jakéhokoli jiného státu,“ zdůraznil šéf diplomacie v polovině února.
Macronův tým v té době hlásil stovky, možná i tisíce kybernetických útoků. Sám Macron vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě. Politik také ze všech kandidátů nejhlasitěji hájí Unii. Jeho tým tvrdí, že na Macronův web cílí ruští hackeři.
Rusko to odmítá. „Je vyloučeno, že by Moskva hrála roli v těchto útocích, ať už k nim došlo, nebo ne. A jakákoli obvinění, že Moskva v tom nějakou roli sehrála, jsou absurdní,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Francie hlásí „dramatický nárůst“ hackerských útoků
Už v lednu francouzský ministr obrany Le Drian varoval, že počet kybernetických útoků cílených na Francii v uplynulých třech letech dramaticky vzrostl a že jarní prezidentské volby budou pravděpodobně dalším terčem hackerů.
Před tím, že se Moskva bude snažit využít nepravdivých zpráv, aby ovlivnila výsledek klíčových evropských voleb, ale před časem varovala i bruselská skupina pro boj s propagandou Stratcom East. „Existuje tu dalekosáhlá, alespoň částečně organizovaná dezinformační kampaň proti EU, jejím politikům a jejím principům,“ sdělil Spiegelu zdroj blízký pracovní skupině.
Francouzi se obávají, aby se neopakoval americký scénář. Tajné služby v USA už dříve oznámily, že kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby, nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Moskva to odmítá a mluví o „absurdních obviněních bez důkazů“.
- Rusko je obviňováno také z kybernetického útoku na německý parlament v roce 2015 a němečtí politici varují, že Německo bude v tomto směru ohroženo rovněž v září během parlamentních voleb.
Lživé zprávy o Macronovi jsou prý v ruských státních médiích každý den
Macronovi lidé jsou přesvědčeni, že kvůli proevropským postojům čelí jejich kandidát očerňující kampani také v ruských médiích. „Dva velké sdělovací prostředky spadající pod ruský stát – Russia Today a Sputnik – šíří falešné zprávy na denní bázi, pak jsou citovány a ovlivňují demokratický proces,“ řekl generální tajemník Macronova hnutí Vpřed Richard Ferrand.
Televize Russia Today obvinění z šíření lží odmítá s tím, že nevidí žádné důkazy. Na Sputniku byl tento měsíc rozhovor s konzervativním francouzským zákonodárcem, který bývalého investičního bankéře Macrona obvinil, že je „agentem velkého amerického bankovního systému“.
Ruský deník Izvěstija zase připomněl slova zakladatele Wikileaks Juliana Assange, který řekl, že jeho organizace má o Macronovi „zajímavé informace“. Podle Macronova týmu ruská média až příliš ochotně šíří neověřená tvrzení třeba o Macronově údajné homosexualitě a dvojím životě.
„Pro (mou ženu) Brigitte to není jenom nepříjemné. Vhledem k tomu, že sdílí můj život od rána do noci, tak si říká, jak bych to asi tak mohl fyzicky zvládnout… Naštěstí jsem jí za to nemusel nikdy platit,“ podotkl Macron.
Narážel tak na skutečnost, že jeho konzervativní soupeř Francois Fillon čelí podezření, že fiktivně zaměstnával svou manželku jako poslaneckou asistentku a vyplatil jí v úhrnu asi milion eur. Francouzská finanční prokuratura v pátek postoupila k dalšímu vyšetřování případu, kauzy se tak nyní ujmou vyšetřující soudci.
Fillon a Le Penová se snaží ustát kauzy
Právě Fillon přitom patří ke kandidátům, kteří prosazují bližší spolupráci s Moskvou. „Neznamená to, že chceme okamžitě zrušit sankce proti Rusku. Čekáme od Ruska, že dostojí svým mezinárodním závazkům,“ zdůraznil jeho poradce pro mezinárodní otázky Bruno Le Maire.
Ruský velvyslanec v Paříži se nechal neoficiálně slyšet, že kdyby byl Francouz, hlasoval by pro Fillona, přestože má osobní slabost pro krajně levicového kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Ten považuje spolupráci Francie s Ruskem za historickou nezbytnost.
Obdivem k ruskému prezidentovi se netají ani další prezidentská kandidátka, šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová, která chválí Putina a nechala se slyšet, že by Francie měla uznat Krym jako součást Ruské federace. Národní fronta pak dostala půjčku devět milionů eur (249 milionů korun) od První česko-ruské banky, což vyvolalo v Evropě pozdvižení.
Le Penová má podle všech průzkumů vyhrát první dubnové kolo, ale prohrát ve druhém kolem 7. května, ať se v něm utká s kýmkoli. Její ztráta za Macronem a Fillonem v očekávaném konečném duelu se ale v poslední době zmenšuje, a to i přesto, že politička čelí skandálu kolem údajného fiktivního zaměstnávání asistentů v Evropském parlamentu, kteří ve skutečnosti podle vedení europarlamentu pracovali pro Národní frontu.
