Řím – Bývalý šéf italského Senátu Franco Marini, který byl největším favoritem prezidentské volby, v prvních dvou kolech nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu hlasů a zřejmě už v dalším kole kandidovat nebude. Prezidenta vybírají zákonodárci a zástupci regionů, současná hlava státu, 87letý Giorgio Napolitano, končí po sedmi letech ve funkci 15. května. Na společném zasedání v Římě se sešlo 1 007 oprávněných volitelů, volba by se mohla protáhnout i na několik dní.
Mariniho navrhl lídr levice Pier Luigi Bersani jako kandidáta přijatelného i pro středopravý tábor expremiéra Silvia Berlusconiho. Podporovala jej i středová strana dosavadního premiéra Maria Montiho. Část Bersaniho Demokratické strany, jejímž je 80letý Marini také členem, ale volbu nepodpořila. Bersani po nezdaru druhého kola oznámil, že jeho strana připraví nový návrh, který předloží parlamentu. Kdy by se mohlo konat třetí kolo hlasování, není jasné.
Ve druhém kole jak Demokratická strana, tak Berlusconiho strana Lid svobody (PdL) odevzdaly prázdné hlasovací lístky. Podobný způsob hlasování se podle ANSA očekává i ve třetím kole, které se má konat v pátek dopoledne. Poté by následovalo čtvrté kolo, ale Bersaniho strana již prý požádala o jeho odklad o „několik hodin“. Z toho ANSA vyvodila, že by se toto další kolo - první, kdy by ke zvolení prezidenta stačila prostá většina - mohlo konat až v sobotu.
V prvním kole získal druhý nejvyšší počet hlasů po Marinim Stefano Rodotá, což je 69letý právník a místopředseda dolní komory parlamentu. Někteří ze zákonodárců ale dali svůj hlas i dosluhujícímu Napolitanovi, či úřadujícímu premiérovi Mariovi Montimu.
„Musíme přiznat, že se otevřela druhá fáze,“ sdělil Bersani po druhém kole hlasování. Naznačil tak, že jeho strana bude hledat nového kandidáta. Nyní o tom bude jednat na schůzi a svůj nový návrh pak předloží k projednání ostatním stranám.
Během prvních tří hlasování je zapotřebí dvoutřetinové většiny, tedy 672 hlasů. V dalších kolech už stačí prostá většina. Druhý nejvyšší počet hlasů získal v prvním kole po Marinim Stefano Rodotá, 69letý právník a místopředseda dolní komory italského parlamentu. Někteří ze zákonodárců ale dali svůj hlas i dosluhujícímu Napolitanovi či uřadujícímu premiérovi Mariovi Montimu.
Jak upřesnil spolupracovník ČT Josef Kašpar, Marini je jediný kandidát, který může do jisté míry dosáhnout kompromisu mezi italskou levicí reprezentovanou Demokratickou stranou a pravým středem vedeným Berlusconim. Byl dlouhá léta tajemníkem katolické odborové konfederace CISL (1985–1991), zastával také úřad ministra práce a sociálních věcí (1991–1992) a byl předsedou Senátu (2006–2008).
Volba je pro Itálii zmítanou politickou krizí po patových únorových parlamentních volbách velmi důležitá. Právě nový prezident bude mít totiž konečné slovo v zatím neúspěšných debatách o vytvoření vlády: může znovu pověřit některého z lídrů sestavením kabinetu nebo rozpustit parlament, a otevřít tak cestu k dalším předčasným volbám.
