Favorit brazilských prezidentských voleb byl pobodán na mítinku

Brazilský prezidentský kandidát Jair Bolsonaro, jehož během čtvrtečního předvolebního mítinku pobodal útočník nožem, absolvoval úspěšnou operaci. Krajně pravicový politik favorizovaný předvolebními průzkumy byl podle lékařů do nemocnice přivezen v kritickém stavu, nyní je mimo přímé ohrožení života a jeho stav je stabilizovaný. Pachatel, kterého zadržela policie, měl prý k útoku osobní a náboženské důvody.

Třiašedesátiletý politik se stal terčem útoku ve městě Juiz de Fora ve východobrazilském státě Minas Gerais. Podle lékařů mu nůž poranil játra a způsobil vážnou ztrátu krve. „Jeho vnitřní zranění byla vážná a ohrožovala pacientův život,“ řekl chirurg Luiz Henrique Borsato, který politika operoval.

Ředitelka nemocnice Eunice Dantasová novinářům sdělila, že politik ztratil více než dva litry krve a při příjmu v nemocnici byl v šoku. „Jeho stav je stabilizovaný a jeho klinický stav je výborný,“ řekla Dantasová. Bolsonaro podle ní bude muset nejméně týden zůstat v nemocnici.

Bolsonaro se objevil na sociálních sítích na videu natočeném v nemocničním pokoji. Řekl, že má „nesnesitelné bolesti“ a že „nikdy nikomu neublížil“. Jeho příbuzní tvrdí, že nůž pronikl 12 centimetrů do břišní krajiny.

Bolsonaro urážel politiky, ženy a čelí obvinění z rasismu

Bolsonaro se prezentuje jako kandidát, který dá neurovnanou brazilskou politiku prorostlou korupcí do pořádku, a řada lidí jej označuje za brazilského Trumpa. Kvůli svým mnohdy radikálním postojům čelí mimo jiné obviněním z rasismu. 

Důvodem jsou jeho loňská slova na adresu Afroameričanů. Mimo jiné o nich řekl, že nepracují a že domorodé rezervace poškozují národní ekonomiku. Bolsonaro má imunitu jako poslanec, jímž je od roku 1991.

Nyní třiašedesátiletý politik je známý i mnoha urážlivými výroky na adresu žen; za urážku jedné poslankyně dostal i pokutu. V rozhovorech s médii také řekl, že ženy a muži si nezaslouží stejné platy.

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro mimo jiné veřejně obhajuje brazilskou diktaturu z let 1964 až 1985, která podle něj přinesla zemi větší ekonomickou prosperitu než následných několik let demokracie.

Bolsonaro, který do politiky vstoupil koncem 80. let jako radní Ria de Janeiro, je také proti legalizaci homosexuálních svazků. V roce 2011 například v rozhovoru s časopisem Playboy prohlásil, že by byl radši, kdyby jeho syn zemřel při dopravní nehodě, než aby byl homosexuál.

Bolsonarův hlavní soupeř nesmí kandidovat. Skončil ve vězení

Jair Bolsonaro je podle srpnových předvolebních průzkumů druhým v pořadí. Jeho prefererence se z červnových 19 procent zvýšily na 22 procent. Následuje ho bývalá senátorka a exministryně životního prostředí Marina Silvaová, kterou by podle průzkumu volilo 16 procent voličů. Ostatní kandidáti by nezískali více než deset procent hlasů.

Nejvážnější kandidát na prezidenta, a tedy hlavní z Bolsonarových soupeřů, byl bývalý brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten ovšem skončil za mřížemi, kde si odpykává dvanáctiletý trest za korupci. Přesto je podle průzkumů nadále favoritem blížících se voleb. Podle srpnového předvolebního odhadu by mu dalo svůj hlas 39 procent voličů.

Lula da Silva, který je ve vězení od dubna, je kandidátem Strany pracujících. Ovšem nejvyšší volební soud 1. září rozhodl, že nesmí kandidovat. A tak má Bolsonaro podle všeho velké šance vyhrát.

Brazílii ovládá kriminalita. Bolsonaro zastává radikální řešení

Brazílii dlouhodobě ovládá kriminalita a korupce. Jen při srpnových raziích bylo zadrženo více než 700 lidí za spáchání nebo plánování vražd. Do rozsáhlé operace se zapojilo 5000 policistů po celé zemi. I tak je ale v této zemi zavražděno v průběu 175 lidí každý den. Celkem se obětí vraždy loni stalo 63 880 lidí.  

Na vysoké kriminalitě se v Brazílii podílí zejména organizovaný zločin a boj drogových gangů o ovládnutí území. Právě Jair Bolsonaro navrhuje poměrně radikální řešení kriminality. Požaduje beztrestnost pro policisty, kteří zastřelí delikventy. Přitom podle nevládní statistiky zemřelo při zásazích policie v roce 2017 v průměru 14 lidí za den, což je o pětinu více než v roce 2016.

K zoufalé situaci s kriminalitou se přidaly ještě problémy s masovým přistěhovalectvím ze sousední Venezuely, odkud prchají desetitisíce migrantů kvůli neúnosné ekonomické situaci a brutálním zákrokům vlády. Vůbec nejhorší situace je ve státě Roraima, kam brazilský prezident Michel Temer vyslal armádu, aby tam zajistila bezpečnost. Vojenské síly by měly podle posledních informací v místě působit do 12. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...