Šéfové společností Facebook, Twitter a Google se nemusejí příliš bát právních dopadů žalob, které na ně ve středu podal bývalý americký prezident Donald Trump. Poukazují na to americká média a experti, kteří to zdůvodňují především prvním dodatkem americké ústavy a jeho tradičním výkladem u soudů. Exprezidentovy stížnosti se podle nich zdají být spíše snahou získat pozornost a gestem k republikánským voličům, z nichž mnozí mají přední digitální platformy za zaujaté.
„Trumpova žaloba je bez šance,“ řekl agentuře AP někdejší komentátor Paul Barrett, který se nyní na Newyorské univerzitě věnuje roli sociálních sítí v demokracii.
Podobně věc hodnotil profesor práv z kalifornské Santa Clara University Eric Goldman, který zmapoval přes šedesát podobných a ve všech případech neúspěšných žalob. „Možná že (Trump) má nějaké eso v rukávu, díky němuž bude mít navrch oproti desítkám žalob, které přišly před ním. Pochybuji o tom,“ uvedl.
Stížnosti bývalého prezidenta vznesené u federálního soudu na Floridě souvisejí se zablokováním jeho účtů na sítích Facebook, Twitter a YouTube. Platformy proti Trumpovi zakročily, protože ve světle lednových nepokojů v sídle Kongresu vyhodnotily jeho rétoriku jako hrozbu pro veřejnou bezpečnost a oslavování násilí.
Twitter republikánského politika ze své platformy vykázal natrvalo, Facebook nedávno svůj časově neohraničený zákaz činnosti změnil na dvouletý. V případě YouTubu, který vlastní Google, trest i po půl roce zůstává mlhavý.
Trump mluví o cenzuře a zásahu do svobody projevu
Trump ve středu hovořil o neoprávněné cenzuře a o zásahu do svobody projevu, kterou chrání první dodatek americké ústavy. Ten se ovšem vztahuje na kroky vlády, nikoli soukromých společností, kterým naopak dává právo uplatňovat svobodu slova i skrze zásahy do uživatelského obsahu na jejich webech.
„Nikdo nemá prvním dodatkem dané právo přidávat příspěvky na soukromý web,“ poznamenal novinář Casey Newton, který se dlouhodobě věnuje sociálním sítím a politickým bitvám kolem nich.
Odborník na právo v kybernetickém prostoru Jeff Koseff v této souvislosti připomenul dva roky starou argumentaci Trumpem jmenovaného člena Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha, který napsal: „Když soukromý subjekt poskytne prostor k projevu, není tento soukromý subjekt běžně vázán prvním dodatkem, protože soukromý subjekt není orgánem státu.“
Přístup americké justice ilustruje i čerstvý verdikt z Floridy, který pozastavuje platnost místního zákona o pokutách pro sociální sítě za blokování politiků. Soudce Robert Hinkle minulý týden uvedl, že zástupci technologických firem by v případném procesu pravděpodobně uspěli se stanoviskem, že zákon porušuje první dodatek ústavy.
Sociální sítě navíc mají na své straně normu z roku 1996 známou jako „oddíl 230“, která jim dává téměř volnou ruku při regulaci obsahu na svých stránkách. Trump v poslední době mnohokrát vyzýval ke zneplatnění této úpravy, která je považována za jeden z pilířů současného internetu, a v nové žalobě žádá soud, aby ji prohlásil za protiústavní.
Komentátoři: Je to politický tah
Vzhledem k malým šancím na úspěch v právní rovině je exprezidentova iniciativa částečně vnímána jako politický tah. Trump a mnozí další představitelé Republikánské strany na Facebook nebo Twitter útočí dlouhodobě a technologické giganty vykreslují jako nepřátele svobodné veřejné debaty a jako sílu zaujatou proti konzervativním názorům, ačkoli pro toto tvrzení nemají pádné důkazy.
Prakticky zároveň s Trumpovými žalobami ve středu přišlo prohlášení republikánských členů Kongresu o jejich plánech „rozbít“ společnosti označované souhrnně jako Big Tech a přepracovat oddíl 230.
„Žaloby a kroky mířící proti platformám Big Tech slouží jako munice pro Trumpovu konzervativní voličskou základnu,“ komentoval situaci zpravodajský web Axios. Deník The New York Times si zase všímal, že Trumpova žaloba se ihned stala novým nástrojem na vybírání příspěvků od stoupenců. Kromě exprezidentova politického akčního výboru údajně související žádosti o peníze rozesílaly také národní republikánské orgány.
Facebook, Google i Twitter se k věci ve středu odmítly vyjádřit. Firmy se tak držely komentářů některých expertů, kteří soudili, že iniciativě bývalého prezidenta není třeba věnovat pozornost.
Například Newton ovšem dodal, že Trumpovy právní kroky odrážejí do jisté míry oprávněné rozhořčení, jakkoli jsou samy o sobě „směšné“. „Sociální sítě se dnes sotva musí někomu zodpovídat víc, než tomu bylo před pěti lety. Jejich bohatství a moc narostly mnohem rychleji a efektivněji než veškeré snahy o jejich regulaci,“ napsal ve svém newsletteru.
Obvinění z „dvojího metru“
Postup interentových platforem vůči Trumpovi rozvířil diskusi, zda by provozovatelé sociálních sítí měly mít v rukou tak silný nástroj, aby mohli umlčet světové státníky. Například německá kancléřka Angela Merkelová to označila za problematické. Podle ní o nezbytných omezeních svobody slova mají rozhodovat zákonodárci, ne soukromé firmy.
Někteří experti navíc upozorňují, že technologické společnosti neměří všem stejným metrem. Jejich platformy využívají teroristické organizace jako Taliban nebo světoví vůdci, kteří porušují mezinárodní právo. Připouští to i reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž, který dění v USA dlouhodobě sleduje.
„Byť tyto společnosti mají globální dopad, působnost a vliv, jsou to americké společnosti, které ovládají Američané, kteří nejlépe rozumí tomu a i občansky je nejvíce zajímá to, co se děje v USA. Proto je tak iritovalo Trumpovo zpochybňování výsledků voleb. Jinak platí bližší košile než kabát. Excesy, které způsobují radikálové a islamisté, to, že (šéf Kremlu Vladimir) Putin či (turecký prezident Recep Tayyip) Erdogan využívají jejich sítě k šíření polopravd nebo přímo k represím, to k nim dochází se zpožděním, a hlavně je to zajímá méně,“ konstatuje Anýž.
