Evropská komise se zajímá o Českou poštu. Prověřuje ji kvůli státní podpoře

Evropská komise (EK) začala podrobně prověřovat, zda Česká pošta nedostává od státu příliš velké kompenzace za to, že poskytuje povinné poštovní služby. Exekutiva Evropské unie o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Komise zkoumá, zda částka až 7,5 miliardy korun, kterou tuzemské orgány poště na období let 2018 až 2022 hodlají přidělit, neporušuje unijní pravidla o státní podpoře. Brusel reaguje na stížnost dvou konkurenčních podniků a může Česku nařídit omezení podpory. Česká pošta standardní proceduru EK uvítala.

„V této fázi má Komise obavy, že Česká pošta dostala za roky 2018 až 2022 za zprostředkování všeobecných poštovních služeb příliš velkou kompenzaci,“ zdůvodnila v úterý EK, proč se po předběžném zhodnocení podnětu od konkurence rozhodla zahájit podrobné vyšetřování.

Komise má podezření, že české úřady mohly chybně spočítat čistou hodnotu nákladů, které poště provozováním základních služeb vznikly. Česká pošta vítá, že standardní procedura začala, byť se zpožděním.

„Výpočet financí, které má za poskytování univerzální služby Česká pošta dostat, vychází z metodiky Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), objem financí je zastropovaný zákonem. Tato částka musí být notifikována Evropskou komisí. Je v zájmu České pošty, aby veškeré pochybnosti ohledně výše částky byly rozptýleny právě standardním procesem Evropské komise,“ řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

ČTÚ doplnil, že řízení je standardním nástrojem používaným zpravidla v komplexních a složitých případech, které jsou nezřídka doprovázeny i stížnostmi ze strany dalších dotčených subjektů.

ČTÚ: Nelze předjímat závěry o slučitelnosti podpory s evropským právem

„Smyslem tohoto postupu je především odstranit všechny případné pochybnosti, které by se mohly objevit ve vztahu k notifikovanému opatření a jeho slučitelnosti s vnitřním trhem. Zahájení formálního šetření odpovídá současnému trendu v postupech Evropské komise. Na základě samotného zahájení formálního šetření nelze předjímat žádné závěry o slučitelnosti podpory s evropským právem,“ uvedl úřad.

V průběhu řízení má Evropská komise podle ČTÚ dostatečný prostor pro komunikaci s členským státem ve stanovených termínech tak, aby získala všechny potřebné informace a mohla následně rozhodnout v předpokládané lhůtě osmnáct měsíců od zahájení řízení.

Česká vláda se na Komisi se žádostí o schválení zmíněné částky obrátila v lednu. Již v listopadu Brusel obdržel podnět od konkurentů pošty, podle nichž je uvedená suma za základní poštovní služby příliš vysoká.

Státní příspěvek může pošta využívat výlučně na krytí ztrát, které vznikají z provozování základních služeb, jež musí jako státní podnik zajišťovat ze zákona. Konkurenční firmy si ale dlouhodobě stěžují, že pošta část peněz využívá na provoz komerčních služeb, čímž nedovoleně ovlivňuje hospodářskou soutěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 22 mminutami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 28 mminutami

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 36 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 1 hhodinou

VideoÚnava i lhostejnost. Jak před volbami Izraelci vnímají pokračující válku v Gaze?

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.