Evropská komise se zajímá o Českou poštu. Prověřuje ji kvůli státní podpoře

Evropská komise (EK) začala podrobně prověřovat, zda Česká pošta nedostává od státu příliš velké kompenzace za to, že poskytuje povinné poštovní služby. Exekutiva Evropské unie o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Komise zkoumá, zda částka až 7,5 miliardy korun, kterou tuzemské orgány poště na období let 2018 až 2022 hodlají přidělit, neporušuje unijní pravidla o státní podpoře. Brusel reaguje na stížnost dvou konkurenčních podniků a může Česku nařídit omezení podpory. Česká pošta standardní proceduru EK uvítala.

„V této fázi má Komise obavy, že Česká pošta dostala za roky 2018 až 2022 za zprostředkování všeobecných poštovních služeb příliš velkou kompenzaci,“ zdůvodnila v úterý EK, proč se po předběžném zhodnocení podnětu od konkurence rozhodla zahájit podrobné vyšetřování.

Komise má podezření, že české úřady mohly chybně spočítat čistou hodnotu nákladů, které poště provozováním základních služeb vznikly. Česká pošta vítá, že standardní procedura začala, byť se zpožděním.

„Výpočet financí, které má za poskytování univerzální služby Česká pošta dostat, vychází z metodiky Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), objem financí je zastropovaný zákonem. Tato částka musí být notifikována Evropskou komisí. Je v zájmu České pošty, aby veškeré pochybnosti ohledně výše částky byly rozptýleny právě standardním procesem Evropské komise,“ řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

ČTÚ doplnil, že řízení je standardním nástrojem používaným zpravidla v komplexních a složitých případech, které jsou nezřídka doprovázeny i stížnostmi ze strany dalších dotčených subjektů.

ČTÚ: Nelze předjímat závěry o slučitelnosti podpory s evropským právem

„Smyslem tohoto postupu je především odstranit všechny případné pochybnosti, které by se mohly objevit ve vztahu k notifikovanému opatření a jeho slučitelnosti s vnitřním trhem. Zahájení formálního šetření odpovídá současnému trendu v postupech Evropské komise. Na základě samotného zahájení formálního šetření nelze předjímat žádné závěry o slučitelnosti podpory s evropským právem,“ uvedl úřad.

V průběhu řízení má Evropská komise podle ČTÚ dostatečný prostor pro komunikaci s členským státem ve stanovených termínech tak, aby získala všechny potřebné informace a mohla následně rozhodnout v předpokládané lhůtě osmnáct měsíců od zahájení řízení.

Česká vláda se na Komisi se žádostí o schválení zmíněné částky obrátila v lednu. Již v listopadu Brusel obdržel podnět od konkurentů pošty, podle nichž je uvedená suma za základní poštovní služby příliš vysoká.

Státní příspěvek může pošta využívat výlučně na krytí ztrát, které vznikají z provozování základních služeb, jež musí jako státní podnik zajišťovat ze zákona. Konkurenční firmy si ale dlouhodobě stěžují, že pošta část peněz využívá na provoz komerčních služeb, čímž nedovoleně ovlivňuje hospodářskou soutěž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš před summitem v Jerevanu jednal s Ruttem o navyšování výdajů v NATO

Český premiér Andrej Babiš jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o navyšování obranných výdajů v rámci Aliance. Česká vláda se na to soustředí, řekl předseda vlády při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu.
08:40Aktualizovánopřed 12 mminutami

Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby. Stubb se vyslovil pro členství Ukrajiny v EU i v NATO s poznámkou, že podle něj v Evropě ani v USA není vojenská síla schopná bojovat tak, jak to dělá Ukrajina. „Místo toho, abychom hovořili o tom, co Ukrajina potřebuje od Evropy, tak bychom měli začít uvažovat o tom, co Evropa potřebuje od Ukrajiny,“ prohlásil finský prezident.
11:56Aktualizovánopřed 12 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 1 hhodinou

Dron zasáhl výškovou budovu v Moskvě, útok prý hrozí i na vojenskou přehlídku 9. května

Dron v noci na pondělí zasáhl výškový dům v Moskvě, prohlásil starosta města Sergej Sobjanin. Nikomu se podle něj nic nestalo. Komu dron patřil, nespecifikoval, ale proti Rusku podniká vzdušné útoky Ukrajina v odvetě za neustávající ruské nálety na její území. Incident se stal krátce před pátečními oslavami Dne vítězství, na který se v Moskvě tradičně chystá vojenská přehlídka.
před 1 hhodinou

V bitvě o volební okrsky otevřel Nejvyšší soud USA novou kapitolu

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který může až o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů v daném státě. Změnu volební mapy podpořili i voliči ve Virginii v referendu, které iniciovali demokraté. Mělo se jednat o poslední kapitoly v americkém souboji o volební okrsky v roce 2026. Nejvyšší soud USA však změnil znění zákona o volebních právech, což otevřelo další možnosti pro úpravu volebních obvodů.
před 1 hhodinou

Na výletní lodi v Atlantiku byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Na výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé, z nichž zatím u jednoho odborníci zjistili hantavirus. U dalších dvou mrtvých mají lékaři na nákazu podezření. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
před 2 hhodinami

Zaútočíme na lodě USA, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, varuje íránská armáda

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly v předchozích týdnech kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Už dříve v noci na pondělí významný člen íránského parlamentu uvedl, že Teherán by mohl považovat americký doprovod lodí za porušení příměří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...