Evropská komise schválí český plán obnovy, von der Leyenová v pondělí dorazí do Prahy

Evropská komise nejpozději v pondělí dokončí hodnocení českého plánu obnovy, na jehož základě dostane Česko z mimořádného pandemického fondu přibližně 180 miliard korun. Sdělily to zdroje z unijní exekutivy, podle nichž se předsedkyně komise Ursula von der Leyenová chystá v pondělí do Prahy, kde bude schválený plán prezentovat. Na dotaz ČTK to následně potvrdil český premiér Andrej Babiš (ANO).

„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie. Šéfka unijní exekutivy, která objíždí všechny země se schválenými plány a nyní je na návštěvě Irska, zamíří v pondělí do české metropole, kde by měla jednat s Babišem.

„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“ řekl Babiš. „Jednotlivé resorty, které mají na starosti ty kapitoly, mají za úkol vypsat co nejdřív programy,“ uvedl. Za „skvělé“ označil programy pro zdravotnictví. „De facto dostaneme do našeho zdravotnictví až padesát miliard. Když to porovnáme se stávajícím programem, tam je jenom osm miliard,“ dodal předseda vlády.

„Mě jenom mrzí, že jsem byl třetí u předsedkyně s prvním návrhem, ale v rámci koaličního jednání a tripartity to velice dlouho trvalo a je to schváleno až teď,“ konstatoval Babiš.

Většina plánů už je schválena

Evropská komise již schválila plány více než poloviny členských zemí. Celkem dvanáct jich tento týden stihli potvrdit ministři financí členských států, kteří dávají konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu. V srpnu však ministři nezasedají a český plán tak pravděpodobně dostane definitivní zelenou až v září, kdy země může očekávat první peníze. Unijní státy mohou ještě letos získat třináct procent svého podílu na fondu v rámci předfinancování projektů.

Na posouzení plánů jednotlivých zemí, který Česko Komisi předložilo začátkem června, má Brusel vždy dva měsíce. Komise zejména sleduje, zda strategie splňuje více než desítku kritérií, která Evropská unie pro rozdělování peněz z bezprecedentního balíku více než 700 miliard eur (přes 18 bilionů korun) požaduje. Nejméně 37 procent peněz by mělo mířit do klimaticky šetrných projektů a pětina do digitalizace.

Český plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž podle ministra průmyslu  a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) půjde 41 procent celkové sumy. Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Peníze by měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství, v jehož rámci chce Komise mimo jiné zpoplatnit emise ze silniční dopravy či vytápění budov nebo skoncovat s prodejem aut na spalovací motory.

Největšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou stejně jako ten německý, francouzský či slovenský mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas Komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...