Evropská komise schválí český plán obnovy, von der Leyenová v pondělí dorazí do Prahy

Evropská komise nejpozději v pondělí dokončí hodnocení českého plánu obnovy, na jehož základě dostane Česko z mimořádného pandemického fondu přibližně 180 miliard korun. Sdělily to zdroje z unijní exekutivy, podle nichž se předsedkyně komise Ursula von der Leyenová chystá v pondělí do Prahy, kde bude schválený plán prezentovat. Na dotaz ČTK to následně potvrdil český premiér Andrej Babiš (ANO).

„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie. Šéfka unijní exekutivy, která objíždí všechny země se schválenými plány a nyní je na návštěvě Irska, zamíří v pondělí do české metropole, kde by měla jednat s Babišem.

„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“ řekl Babiš. „Jednotlivé resorty, které mají na starosti ty kapitoly, mají za úkol vypsat co nejdřív programy,“ uvedl. Za „skvělé“ označil programy pro zdravotnictví. „De facto dostaneme do našeho zdravotnictví až padesát miliard. Když to porovnáme se stávajícím programem, tam je jenom osm miliard,“ dodal předseda vlády.

„Mě jenom mrzí, že jsem byl třetí u předsedkyně s prvním návrhem, ale v rámci koaličního jednání a tripartity to velice dlouho trvalo a je to schváleno až teď,“ konstatoval Babiš.

Většina plánů už je schválena

Evropská komise již schválila plány více než poloviny členských zemí. Celkem dvanáct jich tento týden stihli potvrdit ministři financí členských států, kteří dávají konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu. V srpnu však ministři nezasedají a český plán tak pravděpodobně dostane definitivní zelenou až v září, kdy země může očekávat první peníze. Unijní státy mohou ještě letos získat třináct procent svého podílu na fondu v rámci předfinancování projektů.

Na posouzení plánů jednotlivých zemí, který Česko Komisi předložilo začátkem června, má Brusel vždy dva měsíce. Komise zejména sleduje, zda strategie splňuje více než desítku kritérií, která Evropská unie pro rozdělování peněz z bezprecedentního balíku více než 700 miliard eur (přes 18 bilionů korun) požaduje. Nejméně 37 procent peněz by mělo mířit do klimaticky šetrných projektů a pětina do digitalizace.

Český plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž podle ministra průmyslu  a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) půjde 41 procent celkové sumy. Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Peníze by měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství, v jehož rámci chce Komise mimo jiné zpoplatnit emise ze silniční dopravy či vytápění budov nebo skoncovat s prodejem aut na spalovací motory.

Největšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou stejně jako ten německý, francouzský či slovenský mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas Komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 56 mminutami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
před 1 hhodinou

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 3 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 7 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 11 hhodinami

Po útocích 11. září vedení NY zatajovalo zprávy o toxickém ovzduší, řekl Mamdani

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.