Evropská komise schválí český plán obnovy, von der Leyenová v pondělí dorazí do Prahy

Evropská komise nejpozději v pondělí dokončí hodnocení českého plánu obnovy, na jehož základě dostane Česko z mimořádného pandemického fondu přibližně 180 miliard korun. Sdělily to zdroje z unijní exekutivy, podle nichž se předsedkyně komise Ursula von der Leyenová chystá v pondělí do Prahy, kde bude schválený plán prezentovat. Na dotaz ČTK to následně potvrdil český premiér Andrej Babiš (ANO).

„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie. Šéfka unijní exekutivy, která objíždí všechny země se schválenými plány a nyní je na návštěvě Irska, zamíří v pondělí do české metropole, kde by měla jednat s Babišem.

„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“ řekl Babiš. „Jednotlivé resorty, které mají na starosti ty kapitoly, mají za úkol vypsat co nejdřív programy,“ uvedl. Za „skvělé“ označil programy pro zdravotnictví. „De facto dostaneme do našeho zdravotnictví až padesát miliard. Když to porovnáme se stávajícím programem, tam je jenom osm miliard,“ dodal předseda vlády.

„Mě jenom mrzí, že jsem byl třetí u předsedkyně s prvním návrhem, ale v rámci koaličního jednání a tripartity to velice dlouho trvalo a je to schváleno až teď,“ konstatoval Babiš.

Většina plánů už je schválena

Evropská komise již schválila plány více než poloviny členských zemí. Celkem dvanáct jich tento týden stihli potvrdit ministři financí členských států, kteří dávají konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu. V srpnu však ministři nezasedají a český plán tak pravděpodobně dostane definitivní zelenou až v září, kdy země může očekávat první peníze. Unijní státy mohou ještě letos získat třináct procent svého podílu na fondu v rámci předfinancování projektů.

Na posouzení plánů jednotlivých zemí, který Česko Komisi předložilo začátkem června, má Brusel vždy dva měsíce. Komise zejména sleduje, zda strategie splňuje více než desítku kritérií, která Evropská unie pro rozdělování peněz z bezprecedentního balíku více než 700 miliard eur (přes 18 bilionů korun) požaduje. Nejméně 37 procent peněz by mělo mířit do klimaticky šetrných projektů a pětina do digitalizace.

Český plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž podle ministra průmyslu  a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) půjde 41 procent celkové sumy. Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Peníze by měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství, v jehož rámci chce Komise mimo jiné zpoplatnit emise ze silniční dopravy či vytápění budov nebo skoncovat s prodejem aut na spalovací motory.

Největšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou stejně jako ten německý, francouzský či slovenský mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas Komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 5 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 37 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami
Načítání...