Evropská komise by mohla odříznout Maďarsko a Polsko od koronavirové pomoci

Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Peníze by stejně jako v případě dosud plánovaného fondu obnovy mohly do zemí začít proudit do poloviny příštího roku. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu. Polsko oznámilo, že chce vysvětlující prohlášení a záruky, aby bylo ochotno od veta odstoupit.

Maďarsko a Polsko by odříznutím od balíku přišly o desítky miliard eur, stále však odmítají schválit fond i budoucí víceletý rozpočet kvůli spojování přístupu k penězům s otázkou kvality právního státu a nezávislosti justice. Ve čtvrtek ze svého postoje trochu slevilo Polsko, které by bylo ochotné upustit od veta dohody o budoucí podobě financí Evropské unie, pokud by šéfové států a vlád sedmadvacítky podpořili vysvětlující prohlášení týkající se souvislosti mezi vyplácením peněz z EU a dodržováním principů právního státu. 

„Vysvětlující prohlášení, které by připravila Komise, by museli podpořit lídři (států a vlád). Bylo by z něj jasné, že podmínka dodržování právního státu by nebyla využívána k vyvíjení tlaku na členské státy v jiných oblastech, než je správné využívání peněz z evropských fondů,“ uvedl vicepremiér Jaroslaw Gowin, který se v Bruselu sešel s několika důležitými zástupci Evropské komise.

Polsko si podle něho uvědomuje, že vetovat budoucí unijní rozpočet a fond k oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí v hodnotě 750 miliard eur by Polsko i další země EU finančně poškodilo.

Polsko má být třetím největším příjemcem evropských peněz

Týden před summitem prezidentů a premiérů 27 členských zemí bloku se ale diplomaté a představitelé Evropské komise začínají vážněji zabývat myšlenkou, že by fond v plánované výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) mohl sloužit k oživení ekonomik po koronavirové krizi jen 25 unijním státům. 

„Jsme si celkem jistí, že takové řešení najdeme a převedeme do praxe poměrně rychle,“ řekl médiím činitel Komise. Fond by podle něho nevznikl mezivládní dohodou 25 zemí, jak zvažovala například Francie, ale na základě unijního práva a spravovala by jej přímo EK.

Zda by byl jeho objem stejný či nižší, není podle zmíněného zdroje jisté. Patrně by záleželo na ostatních zemích, zda by společnou půjčku chtěly snížit o podíly Maďarska a Polska – které má být po Itálii a Španělsku třetím největším příjemcem peněz – nebo si finance určené oběma státům rozdělit mezi sebe.

Unijní země však považují vznik „náhradního“ fondu za krajní řešení v případě, že by Maďarsko a Polsko v nejbližších dnech či týdnech nezměnily názor. Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, odmítají podmíněnost, na níž se lídři EU obecně shodli již na červencovém summitu.

Spojení peněz a právního státu nemá podle nacionálně-konzervativních vlád v Budapešti a Varšavě oporu v unijních smlouvách a oba státy stále dávají najevo ochotu blokovat schválení fondu a s ním spojeného sedmiletého rozpočtu, z něhož jsou čistými příjemci. Šéf kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána ve čtvrtek zopakoval dlouhodobé stanovisko, že vláda čeká na kompromisní návrhy, podmíněnost však nepodpoří.

Na druhé straně však roste tlak zemí, které spoléhají na unijní peníze pro pomoc obyvatelům či firmám zasaženým koronavirovou krizí. Podle unijních pravidel by k jednomyslné shodě na sedmiletém rozpočtu musely státy dospět do pondělka, aby mohl být do konce roku schválen rozpočet na příští rok.

Španělsko v dohodnuté podmínce schválení rozpočtu neustoupí

Pokud se tak nestane, začne EU v lednu fungovat podle rozpočtového provizoria a na výdaje bude každý měsíc k dispozici dvanáctina letošního rozpočtu. Zatímco například zemědělské dotace či humanitární pomoc to neohrozí, na nové projekty ze strukturálních fondů, z nichž vůbec nejvíc čerpá Polsko, peníze nebudou.

„Španělsko chce, aby se Polsko a Maďarsko chovaly v souvislosti se záchranným fondem odpovědně,“ vyzvala ve čtvrtek oba státy španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová. Stejně jako předsednické Německo, Francie či Nizozemsko dává její země jasně najevo, že v dohodnuté podmínce neustoupí.

Pokud by se pat podařilo prolomit na napjatě očekávaném summitu příští čtvrtek a pátek, stále podle některých diplomatů existuje šance odvrátit rozpočtové provizorium. Pakliže se to nepovede, přinejmenším v lednu se budou muset unijní země spokojit s omezeným rozpočtem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Belgii se srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou mrtví

V Buggenhoutu na severu Belgie se v úterý ráno srazil vlak se školním autobusem, na místě je několik mrtvých, píší agentury a belgická média. Tamní ministr vnitra Bernard Quintin bez dalších podrobností na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle médií se v autobuse kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.
11:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Demonstrace v Bolívii pokračují i přes příslib prezidenta snížit platy vládě

Bolivijský prezident Rodrigo Paz v pondělí oznámil, že si nechá snížit svůj plat o polovinu. O stejný podíl se sníží také platy ministrů, píše agentura EFE. Pazovo rozhodnutí souvisí s protivládními protesty, které se v posledních týdnech odehrávají v hlavním městě. Plat bolivijského prezidenta je pětadvacet tisíc boliviano měsíčně, což je zhruba 75 tisíc korun. Ani úsporný plán však neodradil tisíce lidí od pokračování demonstrací.
před 25 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech řekl, že dohoda s Teheránem je stále možná. Íránské gardy následně uvedly, že sestřelily americký dron a že mají právo na odvetu.
01:57Aktualizovánopřed 53 mminutami

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické, uvedl Soul

Severní Korea ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Podle agentury AP se jedná zřejmě o nejnovější zbrojní test izolované země, která naposledy 19. dubna vypustila několik raket krátkého doletu, což tamní média označila za demonstraci hlavic kazetových bomb.
před 3 hhodinami

Turecko a Izrael soupeří o vliv v Africkém rohu

Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 3 hhodinami

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 4 hhodinami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 4 hhodinami
Načítání...