Evropská komise by mohla odříznout Maďarsko a Polsko od koronavirové pomoci

Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Peníze by stejně jako v případě dosud plánovaného fondu obnovy mohly do zemí začít proudit do poloviny příštího roku. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu. Polsko oznámilo, že chce vysvětlující prohlášení a záruky, aby bylo ochotno od veta odstoupit.

Maďarsko a Polsko by odříznutím od balíku přišly o desítky miliard eur, stále však odmítají schválit fond i budoucí víceletý rozpočet kvůli spojování přístupu k penězům s otázkou kvality právního státu a nezávislosti justice. Ve čtvrtek ze svého postoje trochu slevilo Polsko, které by bylo ochotné upustit od veta dohody o budoucí podobě financí Evropské unie, pokud by šéfové států a vlád sedmadvacítky podpořili vysvětlující prohlášení týkající se souvislosti mezi vyplácením peněz z EU a dodržováním principů právního státu. 

„Vysvětlující prohlášení, které by připravila Komise, by museli podpořit lídři (států a vlád). Bylo by z něj jasné, že podmínka dodržování právního státu by nebyla využívána k vyvíjení tlaku na členské státy v jiných oblastech, než je správné využívání peněz z evropských fondů,“ uvedl vicepremiér Jaroslaw Gowin, který se v Bruselu sešel s několika důležitými zástupci Evropské komise.

Polsko si podle něho uvědomuje, že vetovat budoucí unijní rozpočet a fond k oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí v hodnotě 750 miliard eur by Polsko i další země EU finančně poškodilo.

Polsko má být třetím největším příjemcem evropských peněz

Týden před summitem prezidentů a premiérů 27 členských zemí bloku se ale diplomaté a představitelé Evropské komise začínají vážněji zabývat myšlenkou, že by fond v plánované výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) mohl sloužit k oživení ekonomik po koronavirové krizi jen 25 unijním státům. 

„Jsme si celkem jistí, že takové řešení najdeme a převedeme do praxe poměrně rychle,“ řekl médiím činitel Komise. Fond by podle něho nevznikl mezivládní dohodou 25 zemí, jak zvažovala například Francie, ale na základě unijního práva a spravovala by jej přímo EK.

Zda by byl jeho objem stejný či nižší, není podle zmíněného zdroje jisté. Patrně by záleželo na ostatních zemích, zda by společnou půjčku chtěly snížit o podíly Maďarska a Polska – které má být po Itálii a Španělsku třetím největším příjemcem peněz – nebo si finance určené oběma státům rozdělit mezi sebe.

Unijní země však považují vznik „náhradního“ fondu za krajní řešení v případě, že by Maďarsko a Polsko v nejbližších dnech či týdnech nezměnily názor. Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, odmítají podmíněnost, na níž se lídři EU obecně shodli již na červencovém summitu.

Spojení peněz a právního státu nemá podle nacionálně-konzervativních vlád v Budapešti a Varšavě oporu v unijních smlouvách a oba státy stále dávají najevo ochotu blokovat schválení fondu a s ním spojeného sedmiletého rozpočtu, z něhož jsou čistými příjemci. Šéf kabinetu maďarského premiéra Viktora Orbána ve čtvrtek zopakoval dlouhodobé stanovisko, že vláda čeká na kompromisní návrhy, podmíněnost však nepodpoří.

Na druhé straně však roste tlak zemí, které spoléhají na unijní peníze pro pomoc obyvatelům či firmám zasaženým koronavirovou krizí. Podle unijních pravidel by k jednomyslné shodě na sedmiletém rozpočtu musely státy dospět do pondělka, aby mohl být do konce roku schválen rozpočet na příští rok.

Španělsko v dohodnuté podmínce schválení rozpočtu neustoupí

Pokud se tak nestane, začne EU v lednu fungovat podle rozpočtového provizoria a na výdaje bude každý měsíc k dispozici dvanáctina letošního rozpočtu. Zatímco například zemědělské dotace či humanitární pomoc to neohrozí, na nové projekty ze strukturálních fondů, z nichž vůbec nejvíc čerpá Polsko, peníze nebudou.

„Španělsko chce, aby se Polsko a Maďarsko chovaly v souvislosti se záchranným fondem odpovědně,“ vyzvala ve čtvrtek oba státy španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová. Stejně jako předsednické Německo, Francie či Nizozemsko dává její země jasně najevo, že v dohodnuté podmínce neustoupí.

Pokud by se pat podařilo prolomit na napjatě očekávaném summitu příští čtvrtek a pátek, stále podle některých diplomatů existuje šance odvrátit rozpočtové provizorium. Pakliže se to nepovede, přinejmenším v lednu se budou muset unijní země spokojit s omezeným rozpočtem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami
Načítání...